Mario Botta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mario Botta
Mario Botta
Mario Botta
Narození 1. dubna 1943 (72 let)
Mendrisio
Alma mater Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ727492
Povolání architekt a restaurátor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mario Botta (* 1. dubna 1943 Mendrisio, Švýcarsko) je švýcarský architekt a profesor architektury.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1943 v Mendrisiu, ve švýcarském kantonu Ticino, jehož úředním jazykem je italština. Po ukončení základní školy se v letech 1958 – 1961 vyučil jako kreslič v architektonickém studiu Carloni a Camenish v Luganu. Další studium zahájil v roce 1961 na Liceo Artistico v Miláně a po jeho ukončení v roce 1964 začal studovat architekturu na Istituto Universitario di Architettura (IUAV) v Benátkách, kde získal diplom v roce 1969. Četné zkušenosti získal spoluprací s předními světovými architekty. V Paříži pracoval ve studiu Le Corbusiera, kde se podílel na projektu nové nemocnice v Benátkách. S Louisem Kahnem se setkal v roce 1969 v Benátkách a spolupracoval s ním na výstavě jeho projektu nového Kongresového paláce (Palazzo dei Congressi). Svoji kariéru zahájil otevřením vlastního studia v Luganu. Od roku 1976 je profesorem na Ecole Polytechnique v Lausanne.[1] Jako hostující profesor Yaleovy univerzity, univerzity v Buenos Aires a jinde, přednáší a pořádá workshopy po celém světě, v roce 2005 navštívil Prahu.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Tvorba Maria Botty zahrnuje četné rodinné domy ve Švýcarsku, muzea, sportovní a společenské stavby v různých částech světa a též sérii sakrálních staveb, z nichž nejznamější je Synagoga Cymbalista a Centrum židovského dědictví v izraelském Tel Avivu nebo Katedrála v Évry ve Francii. Jeho postmoderní architektura je charakteristická racionálními geometrickými tvary. Pracuje s přírodními materiály, nejčastěji používá přiznaný, neupravovaný beton, cihly a kámen, které někdy kombinuje i v rámci jedné stavby. Jako dekorativní prvek u cihelných fasád používá pruhy a plochy tvořené na koso nebo příčně kladenými cihlami. U sakrálních staveb přivádí světlo do interiéru shora, vrcholovými světlíky.

Kromě architektury se věnuje navrhování nábytku a bytových doplňků ze dřeva, kovu a skla.

Realizované stavby a projekty (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]

  • 1982: Commission Federale Svizzera delle Belle Arti
  • 1983: čestný člen Bund Deutscher Architeckten (BDA)
  • 1984: čestný člen American Institute of Architects (AIA)
  • 1997: čestný člen Royal Institut of British Architects (RIBA)
  • 2013: čestný člen Pontificia Insigne Accademia di Belle Arti e Letteratura dei Virtuosi al Pantheon, jmenovaný papežem Benediktem XVI.[5]

Ocenění (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Čestný doktorát mu udělily univerzity dalších světových měst, například Soluň (1996), Buenos Aires (1997), Bukurešť (1997), Sofie (1998) a další.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 2010/2011: Mario Botta. Architetture 1960-2010, Museo di arte moderna e contemporanea di Trento e Rovereto (MART), Rovereto[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Botta, Mario v Enciclopedia Italiana (italsky)
  2. V Praze vystoupil švýcarský architekt Mario Botta
  3. Leeum - umělecké muzeum Samsung
  4. Redakce. Rekonstrukce divadla La Scala v Miláně. Beton. 2006, roč. 6, čís. 1/2006, s. 54 – 56. ISSN 1213-3116.  
  5. Tagesmeldungen vom 24.2.2013 (německy)
  6. Docteurs Honoris Causa (francouzsky)
  7. World-famous architect at the SACROEXPO (anglicky)
  8. Mario Botta Architetture 1960 - 2010

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JAKOBCOVÁ, Kateřina; MARGOLDOVÁ, Jana. Mario Botta. Beton. 2006, roč. 6, čís. 5/2006, s. 58 – 60. ISSN 1213-3116.  
  • BREITSCHMID, Markus. The Architecture and the Ambient by Mario Botta. [s.l.] : Virginia Tech Architecture Publications, 2014. 84 s. ISBN 9780989393652. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]