Lemur širokonosý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLemur širokonosý
alternativní popis obrázku chybí
Lemur širokonosý (Prolemur simus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Nadřád placentálové (Placentalia)
Řád primáti (Primates)
Podřád poloopice (Strepsirrhini)
Infrařád lemuři (Lemuriformes)
Nadčeleď lemurové (Lemuroidea)
Čeleď lemurovití denní (Lemuridae)
Rod Prolemur
Binomické jméno
Prolemur simus
Gray, 1870
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Synonyma
  • Hapalemur simus
  • polomaki širokoocasý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lemur širokonosý (Prolemur simus) je poloopice vyskytující se výhradně na Madagaskaru, jediný druh rodu Prolemur. Tento vzácný lemur ohrožený vyhynutím patří do skupiny tzv. „bambusových lemurů“, je jedním z mála savců kteří se živí téměř výhradně bambusem.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Lemur širokonosý zblízka

Druh byl popsán v roce 1870 a počátkem 20. století se věřilo, že již vyhynul. Znovu byl v madagaskarském deštném pralese objeven až roku 1972, žije pouze v centrální a jižní části na východní straně ostrova. Fosilní pozůstatky ukazují, že v minulosti žil tento druh na rozsáhlém území rozkládající se v severní, severozápadní, střední a východní části Madagaskaru, v současné době se vyskytuje pouze na 3 % svého původního areálu.

Výskyt lemurů širokonosých je v podstatě omezen na chráněné oblasti národních parků Ranomafana a Andringitra kde se vyskytují v nadmořské výšce od 100 do 1600 m. Obývají vlhký původní prales v němž rostou endemické bambusy, nejčastěji druh Cathariostachys madagascariensis který bývá vysoký 15 m a má průměr lodyhy asi 8 cm. V závislosti na své stravě se vyskytují na vlhkých místech poblíž řek kde tento bambus vyrůstá.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Oblé tělo i s hlavou mívají dlouhé od 40 do 45 cm a ocas od 43 do 48 cm, větší samci váží průměrně 2,4 kg a samice 2,1 kg; jiné pohlavní rozdíly nejsou viditelné. Srst mají zbarvenou od šedé přes červenohnědou až po olivově hnědou, poněkud tmavší jsou na hlavě, ramenou a horních částech paží. Jejich snadno rozpoznatelným znakem jsou chomáčky bílé srsti na uších a poměrně tupý čenich který dává jejich tváři kulatý vzhled. Dlouhé zadní nohy usnadňují přeskakování z jednoho kmene na druhý, nad lokty předních končetin mají pachové žlázy. Samice mají čtyři mléčné bradavky.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Žijí velmi skrytě v těžce prostupných bambusových houštinách. Jsou aktivní především za úsvitu a za soumraku, občas se ale krmí přes den nebo v noci. Chovají se poměrně usedle, většinu času tráví jídlem. Sdružují se ve skupinách po čtyřech až sedmi jedincích, někdy má skupina i dvanáct členů, společně obývají území o rozloze do 1 km². Sociální struktura je nejasná, předpokládá se dominance samců, to je mezi lemury neobvyklé. Žijí někdy ve skupinách s lemury mongoz a lemury šedými. Přestože se jedná o stromová zvířata slézají na zem pít vodu.

Komunikují spolu hlasem, pachem i doteky. Mají dva způsoby hlasitého projevu, jeden je pravděpodobně signál kterým se informují kde se skupina nachází a druhý používají jako varovný v případě ohrožení.

Strava[editovat | editovat zdroj]

Mládě lemura širokonosého

Jsou to býložravci, jejich málo výživná strava se z 98 % skládá z listů, čerstvých výhonků a dřeně bambusů na jehož rozžvýkání mají specializované stoličky. Není známo, jak se jejich organismus vyrovnává s velkým příjmem kyanidů v čerstvých výhoncích. Staré výhonky a listy obsahují méně kyanidu ale jsou nutričně chudé, mladé mají více kyanidu a jsou nutričně bohaté. Mezi červencem a listopadem, v období sucha, svými silnými čelistmi třepí silné bambusové stonky a požírají měkkou dužinu. Nepatrnou část jejich jídelníčku tvoří různé květy a plody, pro doplnění potřebných minerálů požírají hlínu.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Jsou to zvířata polygamní, páří se od května do června a po 142 až 149 dnech březosti se rodí vždy jedno mládě. Samice s ním zůstává asi pět týdnů, po osmi týdnech se již začíná pohybovat samostatně a v té době o něj pomáhají pečovat bezdětné samice, po osmi měsících se potomci osamostatňují. S nástupem dospělosti mladí samci odcházejí do jiných skupin.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní dravce kteří je loví jsou počítány fosy, v mnoha případech se stávají i lovnou zvěři domorodců kteří je střílejí nebo chytají do pastí. Průměrná délka života je okolo 17 let.

V současnosti má lemur širokonosý ze všech ostatních druhů lemurů nejmenší počet jedinců a ten dále klesá. Ve volné přírodě nyní žije přes 500 jedinců v přibližně jedenácti skupinách. Počet vhodných míst na kterých mohou žít se neustále snižuje nezákonnou těžbou dřeva. Jsou také vypalovány pro lemury životně důležité bambusové porosty a přetvářeny na pole nutná k pěstování nezbytných plodin pro obživu stále rostoucí tamní lidské populace.

Výhled dalšího vývoje tohoto druhu signalizuje i nadále klesající počet jedinců a proto byl lemur širokonosý klasifikován Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) jako druh kriticky ohrožený (CR).[2][3][4][5][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. Evolutionarily Distinct and Globally Endangered species: Prolemur simus [online]. Zoological Society of London, London, GB, [cit. 2015-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HOVING, Melissa. Animal Diversity Web: Prolemur simus [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 03.06.2014, [cit. 2015-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. GRON, Kurt J.. Prolemur simus [online]. National Primate Research Center, University of Wisconsin, Madison, WI, USA, rev. 22.07.2010, [cit. 2015-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. IUCN Red List of Threatened Species: Prolemur simus [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2014, [cit. 2015-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BALLHORN, D. J.; KAUTZ, S.; RAKOTOARIVELO, F. P.. Quantitative variability of cyanogenesis in Cathariostachys madagascariensis-the main food plant of bamboo lemurs in Southeastern Madagascar [online]. US National Library of Medicine, National Institutes of Health, USA, rev. 04.2009, [cit. 2015-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]