Lžičník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxLžičník
alternativní popis obrázku chybí
Lžičník lékařský (Cochlearia officinalis)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď brukvovité (Brassicaceae)
Rod lžičník (Cochlearia)
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květ lžičníku dánského

Lžičník (Cochlearia) je rod, většinou bíle kvetoucích nenáročných rostlin, tvořený asi 30 druhy z nichž jediný lžičník lékařský se vyskytuje v přírodě České republiky.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druhy rodu lžičník jsou rozšířené v Evropě, Asií, Africe i v Severní Americe. Vyznačují se velkou ekologickou rozmanitostí, některé druhy např. C. anglica, C. danica, C. groenlandica, C. officinalis jsou v zásadě omezeny na přímořské biotopy, jiné např. C. macrorrhiza, C. polonica, C. tatrae jsou naopak vysloveně vnitrozemské a většinu z nich lze zároveň vzhledem k malému areálu výskytu považovat za endemity.[1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoleté, dvouleté i vytrvalé lysé byliny s jednoduchými nebo rozvětvenými přímými, vystoupavými nebo poléhavými lodyhami které rostou z tenkých kořenů (jednoletky) nebo z vícehlavých kořenů s oddenky (trvalky). Přízemní řapíkaté nebo přisedlé listy jsou okrouhlé, ledvinovité nebo srdčité. Listy přibližně shodného tvaru střídavě vyrůstající na lodyhách jsou u báze srdčitě až šípovitě objímavé. Všechny listy bývají po okrajích celistvé a někdy zvlněné, zubaté či vroubkované.

Na lodyhách rostoucí oboupohlavné květy jsou obvykle bez listenů a vyrůstají v hroznovitých květenstvích nebo řidčeji osamoceně. Mají čtyři vejčité až vejčitě kopinaté, vypouklé, zelené kališní lístky a čtyři elipsovité, vejčité až obvejčité, výrazně delší korunní lístky nejčastěji bílé, vzácněji narůžovělé, nafialovělé nebo krémově žluté barvy. V květu je šest tyčinek s volnými nitkami nesoucí prašníky a boční nektaria. Vejčitý nebo okrouhlý semeník obsahující tři až padesát vajíček má krátkou čnělku s hlavičkovou bliznou.

Plody jsou vejčité, kulovité nebo elipsovité šešulky které jsou dvoudílné, pukající, až 7 mm velké a mají na vrcholu krátkou suchou čnělku. Obsahují v jedné nebo dvou řadách uložená hnědá, elipsoidní, na povrchu jemně bradavčitá semena.[1][2][3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Latinský název je odvozen od řeckého slova κοχλίας (spirála, šnek). Český název je odvozen od podobnosti se slovem naběračka (nářečně a polsky chochla) z latinského cochlearium (zahnuté římské lžičky na šneky). Lžičník obsahuje vitamín C, který působil proti kurdějím (scurvy) a odtud i jeho anglický název (scurvy-grass).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Cochlearia [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2014-01-04]. S. 549-550. Dostupné online. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
  2. a b Flora of North America: Cochlearia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Brassicaceae Genera of the World: Cochlearia [online]. Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, rev. 2003 [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. (anglicky)