Kurt Student

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kurt Student
Generál Hermann-Bernhard Ramcke (vlevo) a Kurt Student na fotografii z roku 1941.
Generál Hermann-Bernhard Ramcke (vlevo) a Kurt Student na fotografii z roku 1941.
Narození 12. květen, 1890
Flag of the German Empire.svg Birkholz, Německé císařství
Úmrtí 1. červenec, 1978 (88 let)
Německo Lemgo, Západní Německo
Vojenská kariéra
Hodnost Generaloberst (Generálplukovník)
Sloužil Flag of the German Empire.svg Německé císařství (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg Výmarská republika (do roku 1933)
Flag of the German Reich (1935–1945).svg Třetí říše (do roku 1945)
Složka Flag of German Empire (merchant+cross).svg Reichsheer (do roku 1918)
War Ensign of Germany (1921-1933).svg Reichswehr (do roku 1933)
Balkenkreuz.svg Wehrmacht (do roku 1945)
Velel 3. letecká divize
7. letecká divize
XI. letecký sbor
1. výsadková armáda
Skupina armád Student
Skupina armád H
Skupina armád Visla
Války První světová válka
Druhá světová válka
Bitvy Invaze do Polska
Bitva o Francii
Invaze na Krétu
Bitva o pevnost Eben-Emael
Operace Market Garden
východní fronta
Vyznamenání Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi

Kurt Arthur Benno Student (12. května 18901. července 1978) byl vysoce vyznamenaný německý bojový pilot z první světové války a pozdější generálplukovník (Generaloberst) německé Luftwaffe za druhé světové války, kdy byl architektem a velitelem německých výsadkových vojsk. Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně Rytířského kříže železného kříže s dubovými ratolestmi.

Mládí a první světová válka[editovat | editovat zdroj]

Kurt Student se narodil 12. května roku 1890 ve vesnici Birkholz v pruské provincii Braniborsko. Ve svých jedenácti letech přestoupil ze základní školy na královskou pruskou vojenskou akademii v Postupimi. Po jejím dokončení na jaře roku 1910 byl k 3. březnu zařazen jako praporčík (Fähnrich) k 1. praporu horských myslivců ‘Yorck von Wartenburg’ (1. Jäger-Battalion ‘Yorck von Wartenburg’) v Ortelsburgu.

K počátku května téhož roku nastoupil na vojenskou školu v Gdaňsku, kde studoval až do počátku března následujícího roku. Po dokončení se vrátil zpět k 1. praporu horských myslivců ‘Yorck von Wartenburg’ a zde zůstal až do 1. srpna roku 1913. Následně se Student, již v hodnosti poručíka (Leutnant), přihlásil na pilotní výcvik na vojenské pilotní škole v Berlíně-Johannisthalu. Pilotní kurz dokončil ke konci ledna roku 1914 a následně začal sloužit u letecké vojenské základny v Poznani. Zde byl v červnu téhož roku zařazen jako pilot k místnímu 2. leteckému praporu (Flieger-Bataillon 2).

V srpnu stejného roku ho však čekalo další přeložení a to tentokrát k 17. polnímu leteckému praporu (Feld-Flieger-Bataillon 17) s nímž byl následně odvelen na východní frontu, kde se utkával na haličské frontě s carskými leteckými jednotkami. V únoru roku 1916 se mladý nadporučík Student vrátil na západní frontu, kde čelil francouzským a britským letadlům jako bojový pilot 19. bojového oddílu (Kampfstaffel 19) od 4. bojové eskadry (Kampfgeschwader 4), která spadala pod nejvyšší armádní velení.

Na podzim roku 1916 byl přeřazen jako pilot k 9. bojové eskadře (Jagdstaffel 9), kde o necelý týden později převzal velení celé jednotky. Ve velení eskadry zůstal Student až do května následujícího roku, kdy byl zraněn ve vzdušném souboji nepřátelským letounem a až do července téhož roku se ze svých zranění léčil.

Funkce velitele bojové eskadry ho čekala i po návratu na frontu, avšak tentokrát byl zařazen k eskadře spadající přímo pod 3. armádu generálplukovníka Karla von Einema.

Ve velení byl vystřídán až ke konci února roku 1918, kdy byl zařazen k 3. leteckému záložnímu oddílu (Fliegerersatz-Abteilung 3) ve městě Gotha. K počátku následujícího měsíce byl zkušený pilot Student jmenován velitelem této letecké jednotky.

Ke konci května téhož roku byl Student povýšen do hodnosti kapitána (Hauptmann) a byl jmenován do funkce velitele oddělení pro experimenty a vědu u leteckého velení. V této funkci přečkal Student válku a zůstal zde až do konce září roku 1919.

Během své služby v první světové válce byl Student jednou raněn v boji a propracoval se až do hodnosti kapitána (Hauptmann). Krom řady vyznamenání jako je např. rytířský kříž královského pruského domácího řádu Hohenzollernů s meči nebo obou tříd pruského železného kříže se mohl pyšnit šesti potvrzenými vítězstvími ze vzdušných soubojů.

V meziválečném období pracoval Student v oblasti vojenského výzkumu a vývoje. Versaillská smlouva nezakazovala provoz kluzáků, proto se Student soustředil na tuto oblast. Byl rovněž několikrát přítomen leteckým cvičením Rudé Armády, podle historiků šlo o inspiraci pro jeho pozdější letecké operace. Po obnově luftwaffe se Student z armády a vrátil se zpět k letectvu, navíc ho Hermann Göring jmenoval vedoucím výcvikových středisek. V červenci 1938 pak byl jmenován velitelem vzdušných a výsadkových jednotek, v době, kdy začala II. světová válka, byl už velícím generálem 7. letecké divize a 1. německé výsadkové divize.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Studentova jednotka nebyla nasazena při invazi do Polska a ve svých prvních akcích se příliš nevyznamenala. V Holandsku po začátku bojů o Haag dne 10. května 1940 nedokázali obsadit tři letiště a Němci tu utrpěli obrovské ztráty. Student byl v následných bojích o Rotterdam zasažen do hlavy (i když se později jeho zranění vysvětlovalo různě) a málem upadl do zajetí - zachránit se ho podařilo až 14. května při nechvalně známém bombardování Rotterdamu.

Podílel se zejména na přípravě úspěšného úderu na belgickou pevnost Eben-Emael, za což byl vyznamenán Rytířským křížem železného kříže s dubovými ratolestmi za odvahu.

V lednu 1941 byl Student jmenován velícím generálem XI. oddílu Freikorps - šlo o nově zformovanou jednotku německých vzdušných sil. Byl pověřen velením operace Merkur, což byla vzdušná invaze na Krétu. Nakonec se podařilo ostrov dobýt, ovšem za cenu nesmírných ztrát, což vedlo Hitlera k zákazu jakýchkoli podobných akcí. Po kapitulaci Kréty 31. května 1941 zde Student zůstal jako dočasný velitel ostrova a na Göringův příkaz zahájil rozsáhlé represe proti místnímu obyvatelstvu (mezi nejhorší akce patřily masakry Kondomari a Randa Kandanos).

V roce 1943 byl Student požádán majorem Haraldem Morsem, aby naplánoval operaci Unternehmen Eiche k osvobození italského diktátora Benita Mussoliniho. Pod velením majora Otty Skorzenyho se povedlo prakticky bez jediného výstřelu Duceho osvobodit z horského hotelu Campo Imperatore. I za tuto akci dostal Student vyznamenání v podobě Železného kříže.

Další kroky Studenta směřovaly přes Itálii do Francie, kde se zúčastnil obrany pobřeží při invazi spojenců v Normandii (1944). Stanul v čele 1. armády parašutistů a pokoušel se zhatit britskou operaci Market Garden u Arnhemu. Už v roce 1945 se přemístil na východní frontu v oblasti Šlesvicko-Holštýnsko, kde měl převzít armádní skupinu Vistula, v dubnu 1945 byl ale zajat u Mecklenburgu britskými vojáky dřív, než se mohl chopit velení.

Válečné zločiny a poválečný život[editovat | editovat zdroj]

Kurt Student byl v roce 1947 obžalován v osmi bodech za týrání a vraždy vězněných vojáků, kterých se dopustily jeho jednotky na Krétě, stejně jako za zločiny proti civilnímu obyvatelstvu tamtéž (Kondomari, Alikianos, Kandanos). Vina mu byla prokázána ve třech z osmi žalob, ale na výši jeho trestu mělo dopad svědectví velitele 4. novozélandské brigády Lindsay Merritta Inglise. Student byl nakonec odsouzen k pěti letům vězení, ale už v roce 1948 mu byl ze zdravotních důvodů trest předčasně ukončen. Student žil dále v Německu, kde také v roce 1978 zemřel.

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Významná vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]