Gerhard Fieseler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gerhard Fieseler
Bundesarchiv Bild 183-H1020-0500-003, Berlin-Tempelhof, Gerhard Fieseler, Vera v. Bissing.jpg
Narození 15. dubna 1896
Glesch
Úmrtí 1. září 1987 (ve věku 91 let)
Kassel
Národnost Němci
Politická strana Národně socialistická německá dělnická strana
Některá data mohou pocházet z datové položky.
1931

Gerhard Fieseler (15. dubna 18961. září 1987) byl německý stíhací pilot, letecké eso v první světové válce, mistr světa v letecké akrobacii, konstruktér a výrobce letadel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Fieseler se narodil ve městě Glesch (dnes část města Bergheim) v Severním Porýní-Vestfálsku jako syn tiskaře Augusta Fieselera a Kathariny Fieselerové z Koblenze. Od svých šesti let pomáhal v otcově tiskárně v Bonnu. V mládí se díky svému zájmu o techniku věnoval stavbě modelů letadel.

Stíhací pilot[editovat | editovat zdroj]

Na začátku první světové války vstoupil dobrovolně k Fliegerabteilung v Berlíně-Johannisthalu. Díky nedostatku pilotů a tehdejšímu nařízení se zařadil do výcviku létání. Při nehodě, která se stala při výcviku se těžce zranil a z nemocnice byl propuštěn až v únoru 1916, poté působil jako pozorovací pilot. V říjnu 1916 byl Fieseler přidělen k Fliegerabteilung 243 a později převelen k Fliegerabteilung 43. Následovalo přeškolení na jednomístné letouny a v květnu 1917 přesun na makedonskou frontu k Jastě 25. Zde dosáhl Gerhard Fieseler 20. srpna 1917 svého prvního vítězství ve vzdušném souboji. Jižně od obce Prilip sestřelil nepřátelský Nieuport 17; do konce války přidal ještě 18 dalších vítězství. Byl vyznamenán Zlatým záslužným křížem a Železným křížem 1914 druhé a první třídy.

Akrobacie[editovat | editovat zdroj]

Po skončení války nastoupil opět do tiskárny, ale toužil po tom vrátit se k létání. Kvůli podmínkám z Versailles však nebylo letectvo ve Výmarské republice povoleno až do roku 1922. Fieseler v roce 1926 tiskárnu v Eschweileru zavřel a pracoval jako instruktor létání pro společnost Raab-Katzenstein v Kasselu. Zde se zdokonaloval v létání a jako mnoho válečných pilotů se věnoval i akrobacii. V roce 1927 předváděl v Zürichu v té době odvážné kousky a začal se věnovat i prvkům vyšší akrobacie; předváděl jako jeden z prvních tři obrácené přemety za sebou. O rok později navrhl svůj první akrobatický letoun – Fieseler F1, vyrobený firmou Raab-Katzenstein. Koncem 20. let se podílel na vývoji a návrhu letounu Raab-Katzenstein RK-26 Tigerschwalbe, který byl nabídnut a poté odprodán švédské společnosti AB Svenska Järnvägverkstaderna (ASJA). Ta počátkem 30. let vyrobila 25 kusů pro švédské letectvo.

V roce 1930 však společnost Raab-Katzenstein zkrachovala a Fieseler se rozhodl postavit „na vlastní nohy“. Začal s penězi ušetřenými za akrobatická vystoupení. Koupil společnost Segelflugzeugbau Kassel vyrábějící kluzáky a 1. dubna 1930 ji přejmenoval ji na Fieseler Flugzeugbau (od roku 1939 Gerhard-Fieseler-Werke GmbH). Ačkoliv ještě nějakou dobu pokračoval ve výrobě větroňů, od roku 1932 se začal věnovat výrobě sportovních letounů podle vlastních návrhů. S jedním z nich, dvouplošníkem Fieseler Fi 2 „Tiger“, se v roce 1934 zúčastnil prvního Mistrovství světa v letecké akrobacii v Paříži. Zvítězil a domů si přivezl prémii 100 000 francouzských franků, které investoval do rozvoje své firmy. Po mistrovství, na kterém zahynuli dva z jeho soupeřů, však akrobacie nadobro zanechal.

Průmyslník[editovat | editovat zdroj]

Fiesler Fi 156 Storch

Nejen díky členství v NSDAP získal v roce 1935 Fieseler kontrakt na stavbu licenčních letadel pro znovu budovanou Luftwaffe. Skutečný úspěch následoval o rok později, když zvítězil v soutěži vypsané Technickým oddělením o návrh pozorovacího a spojovacího letounu s krátkým startem i přistáním. Tento nový letoun měl používat řadový motor Argus As 10 o výkonu 240 koní. Ten se zakrátko začal vyrábět jako Fieseler Fi 156 Storch; do konce války jich bylo celkem vyrobeno 2 549.

Dalšími známými typy letadel, které se vyráběly u firmy Fieseler i jiných v licenci byly:

Gerhard Fieseler byl 29. května 1944 sesazen z funkce ředitele společnosti Fieseler-Werke, důvodem bylo nedosažení produkce podle plánu Luftwaffe. V té době měla společnost více než 10 000 pracovníků, mimoto i několik tisíc nuceně nasazených nizozemských dělníků ve třech továrnách v Kasselu.

Po druhé světové válce byl Fieseler nějakou dobu v zajišťovací vazbě v USA. Po propuštění znovu zprovoznil část své firmy a vyráběl součástky pro automobilový průmysl. Gerhard Fieseler zemřel v Kasselu ve věku 91 let. Je po něm pojmenována akrobatická figura, vydal i autobiografii Meine Bahn am Himmel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Thorsten Wiederhold: Gerhard Fieseler – eine Karriere. Ein Wirtschaftsführer im Dienste des Nationalsozialismus. (Nationalsozialismus in Nordhessen – Schriften zur regionalen Zeitgeschichte, Band 20) - ISBN 3-934377-98-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]