Gerhard Fieseler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gerhard Fieseler
Bundesarchiv Bild 183-H1020-0500-003, Berlin-Tempelhof, Gerhard Fieseler, Vera v. Bissing.jpg
Narození 15. dubna 1896
Glesch
Úmrtí 1. září 1987 (ve věku 91 let)
Kassel
Politická strana Národně socialistická německá dělnická strana
Některá data mohou pocházet z datové položky.
1931

Gerhard Fieseler (15. dubna 18961. září 1987) byl německý stíhací pilot, letecké eso v první světové válce, mistr světa v letecké akrobacii, konstruktér a výrobce letadel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Fieseler se narodil ve městě Glesch (dnes část města Bergheim) v Severním Porýní-Vestfálsku jako syn tiskaře Augusta Fieselera a Kathariny Fieselerové z Koblenze. Od svých šesti let pomáhal v otcově tiskárně v Bonnu. V mládí se díky svému zájmu o techniku věnoval stavbě modelů letadel.

Stíhací pilot[editovat | editovat zdroj]

Na začátku první světové války vstoupil dobrovolně k Fliegerabteilung v Berlíně-Johannisthalu. Díky nedostatku pilotů a tehdejšímu nařízení se zařadil do výcviku létání. Při nehodě, která se stala při výcviku se těžce zranil a z nemocnice byl propuštěn až v únoru 1916, poté působil jako pozorovací pilot. V říjnu 1916 byl Fieseler přidělen k Fliegerabteilung 243 a později převelen k Fliegerabteilung 43. Následovalo přeškolení na jednomístné letouny a v květnu 1917 přesun na makedonskou frontu k Jastě 25. Zde dosáhl Gerhard Fieseler 20. srpna 1917 svého prvního vítězství ve vzdušném souboji. Jižně od obce Prilip sestřelil nepřátelský Nieuport 17; do konce války přidal ještě 18 dalších vítězství. Byl vyznamenán Zlatým záslužným křížem a Železným křížem 1914 druhé a první třídy.

Akrobacie[editovat | editovat zdroj]

Po skončení války nastoupil opět do tiskárny, ale toužil po tom vrátit se k létání. Kvůli podmínkám z Versailles však nebylo letectvo ve Výmarské republice povoleno až do roku 1922. Fieseler v roce 1926 tiskárnu v Eschweileru zavřel a pracoval jako instruktor létání pro společnost Raab-Katzenstein v Kasselu. Zde se zdokonaloval v létání a jako mnoho válečných pilotů se věnoval i akrobacii. V roce 1927 předváděl v Zürichu v té době odvážné kousky a začal se věnovat i prvkům vyšší akrobacie; předváděl jako jeden z prvních tři obrácené přemety za sebou. O rok později navrhl svůj první akrobatický letoun – Fieseler F1, vyrobený firmou Raab-Katzenstein. Koncem 20. let se podílel na vývoji a návrhu letounu Raab-Katzenstein RK-26 Tigerschwalbe, který byl nabídnut a poté odprodán švédské společnosti AB Svenska Järnvägverkstaderna (ASJA). Ta počátkem 30. let vyrobila 25 kusů pro švédské letectvo.

V roce 1930 však společnost Raab-Katzenstein zkrachovala a Fieseler se rozhodl postavit „na vlastní nohy“. Začal s penězi ušetřenými za akrobatická vystoupení. Koupil společnost Segelflugzeugbau Kassel vyrábějící kluzáky a 1. dubna 1930 ji přejmenoval ji na Fieseler Flugzeugbau (od roku 1939 Gerhard-Fieseler-Werke GmbH). Ačkoliv ještě nějakou dobu pokračoval ve výrobě větroňů, od roku 1932 se začal věnovat výrobě sportovních letounů podle vlastních návrhů. S jedním z nich, dvouplošníkem Fieseler Fi 2 „Tiger“, se v roce 1934 zúčastnil prvního Mistrovství světa v letecké akrobacii v Paříži. Zvítězil a domů si přivezl prémii 100 000 francouzských franků, které investoval do rozvoje své firmy. Po mistrovství, na kterém zahynuli dva z jeho soupeřů, však akrobacie nadobro zanechal.

Průmyslník[editovat | editovat zdroj]

Fiesler Fi 156 Storch

Nejen díky členství v NSDAP získal v roce 1935 Fieseler kontrakt na stavbu licenčních letadel pro znovu budovanou Luftwaffe. Skutečný úspěch následoval o rok později, když zvítězil v soutěži vypsané Technickým oddělením o návrh pozorovacího a spojovacího letounu s krátkým startem i přistáním. Tento nový letoun měl používat řadový motor Argus As 10 o výkonu 240 koní. Ten se zakrátko začal vyrábět jako Fieseler Fi 156 Storch; do konce války jich bylo celkem vyrobeno 2 549.

Dalšími známými typy letadel, které se vyráběly u firmy Fieseler i jiných v licenci byly:

Gerhard Fieseler byl 29. května 1944 sesazen z funkce ředitele společnosti Fieseler-Werke, důvodem bylo nedosažení produkce podle plánu Luftwaffe. V té době měla společnost více než 10 000 pracovníků, mimoto i několik tisíc nuceně nasazených nizozemských dělníků ve třech továrnách v Kasselu.

Po druhé světové válce byl Fieseler nějakou dobu v zajišťovací vazbě v USA. Po propuštění znovu zprovoznil část své firmy a vyráběl součástky pro automobilový průmysl. Gerhard Fieseler zemřel v Kasselu ve věku 91 let. Je po něm pojmenována akrobatická figura, vydal i autobiografii Meine Bahn am Himmel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Thorsten Wiederhold: Gerhard Fieseler – eine Karriere. Ein Wirtschaftsführer im Dienste des Nationalsozialismus. (Nationalsozialismus in Nordhessen – Schriften zur regionalen Zeitgeschichte, Band 20) - ISBN 3-934377-98-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]