Kostel svaté Barbory (Hrob)
| Kostel svaté Barbory v Hrobu | |
|---|---|
 Kostel sv. Barbory v Hrobu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Teplice |
| Obec | Hrob |
| Souřadnice | 50°39′23,77″ s. š., 13°43′21,28″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | teplický |
| Farnost | Hrob |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost Hrob |
| Zasvěcení | Barbora z Nikomédie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika a novogotika |
| Výstavba | 1282, 1595–1602 a 19. století |
| Specifikace | |
| Délka | 38 metrů |
| Šířka | 11 metrů |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Tržní náměstí 14, Hrob |
| Kód památky | 42832/5-2603 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Barbory v Hrobu je původně raně gotická sakrální stavba v někdejším hornickém městečku. Svatá Barbora z Nikomédie je patronkou horníků. Kostel stojí na náměstí, kde se nachází řada barokních sochařských artefaktů. Kostel je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město Hrob bylo původně hornickou osadou, která byla v majetku tepelského kláštera a od roku 1282 se stala majetkem kláštera oseckého.[2] V tomto roce byl také založen kostel, který je původně raně gotický.[3] Za husitských válek byl zřejmě poškozen a následně obnoven. V roce 1447 byl Hrob povýšen na královské horní město. V letech 1595–1602 byl renesančně přestavěn a v roce 1602 po přestavbě znovu vysvěcen. Kostel byl zřejmě při této přestavbě prodloužen k západu. Přestavbu inicioval pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé, měla umožnit upevnění katolické víry v tehdy téměř zcela luteránském městě (v Hrobu prý tehdy zbyly jen čtyři katolické rodiny). V roce 1617 město Hrob vstoupilo do dějin, když pražský arcibiskup Jan Lohelius nechal zbourat zdejší evangelický kostel a tato událost se stala jedním z podnětů povstání českých stavů proti Habsburkům.[2] Kostel během třicetileté války vypálili roku 1632 ustupující Sasové. Následně byl kostel obnoven roku 1637. V 19. století byl pseudogoticky upraven.[3]
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Hrob.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem, s obdélnou sakristií na severní straně, s přístavkem na jižní straně a s hranolovou věží nad západním průčelím. Západní průčelí je upraveno pseudogoticky. Na jižní straně lodi je původní pozdně gotický portál. Nachází se zde hrotitá okna s plaménkovými kružbami. Presbytář má síťovou klenbu s maltovými žebry. Triumfální oblouk je půlkruhový s římsou. Loď má v klenbě pět nestejně širokých polí křížové klenby bez žeber. Do dvou západních polí klenby je vestavěna kruchta, která je podklenutá českými plackami.[3]
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
Zařízení kostela je převážně pseudogotické, pocházející z doby úpravy kostela. Obraz Krista před Pilátem je z roku 1628.[3] Oltářní obraz je dílem Václava Vavřince Reinera.[2] V sakristii je pozdně gotická křtitelnice.[3]
Zvony[editovat | editovat zdroj]
V průčelí západní věže se nachází zvon z roku 1587 od Wolfa Hilgera a zvon z roku 1874 od Julia Herolda. V minulosti je zde doložen ještě zvon z roku 1640 od Zachariáše Hilgera, který se dnes nachází v klášteře v Oseku, zvon z roku 1792 od Josefa Pitschmanna a blíže neznámý zvon z roku 1760. V západním okně věže se nacházejí dva litinové hodinové cymbály.
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Barokní fara pochází z roku 1786, jak uvádí letopočet na portále. Jedná se o jednoduchou obdélnou jednopatrovou stavbu. V Hrobě se nachází řada soch světců: sv. Josef na náměstí je z doby kolem roku 1750. Na soklu sochy se nachází reliéf Zasnoubení (sv. Josefa s Pannou Marií). Socha sv. Jana Křtitele, která je ve výklenku školy, pochází ze 17. století. Jedná se o kopii podle gotického originálu. Socha sv. Prokopa v průčelí domu čp. 11 je z roku 1734. Sousoší sv. Jáchyma, sv. Anny a Panny Marie nacházející se v nice domu čp. 12 pochází z roku 1752. Socha sv. Jana Nepomuckého v nice 1. patra domu čp. 28 je z období kolem poloviny 18. století a její sokl je z roku 1885.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-25]. Identifikátor záznamu 155049 : Kostel sv. Barbory, Hrob. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Kapitola Dubí (okres Teplice, 5d), s. 56.
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Hrob /Teplice/, s. 470.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Barbory na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Barbory, Hrob (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostele sv. Barbory, Hrob na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Hrob, kostel sv. Barbory
- Kostel sv. Barbory v Hrobě na webu Hrady.cz
