Kostel Všech svatých (Krbice)
| Kostel Všech svatých v Krbicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Spořice |
| Lokalita | Krbice |
| Souřadnice | 50°25′39,58″ s. š., 13°21′2,65″ v. d. |
  Kostel Všech svatých | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Chomutov |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Všech svatých |
| Zánik | 1985 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický kostel Všech svatých stával v zaniklých Krbicích v okrese Chomutov. Až do svého zániku býval farním kostelem farnosti Krbice.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Krbický kostel pocházel ze druhé poloviny čtrnáctého století, ale gotická stavba byla v letech 1768–1770 (1766–1769[2]) výrazně přestavěna v barokním slohu[3] po požáru, který v roce 1764 poničil vesnici.[4] Iniciátorem přestavby se stal František Michal z Martinic.[2] Zboření kostela bylo původně naplánované na rok 1997 z důvodu rozšiřování lomu Nástup, ale vzhledem ke špatnému stavu životního prostředí začala likvidace vesnice již v roce 1983[4] a samotný kostel zbořili o dva roky později.[5]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Jednolodní kostel měl obdélný půdorys se čtvercovým presbytářem. Před západní průčelí částečně předstupovala hranolová věž. Fasády byly členěné lizénovými rámy a půlkruhově ukončenými okny. V jižní stěně se nacházel portál datovaný letopočtem 1768. Loď měla plochý zrcadlový strop a stála v ní kruchta na dvou pilířích, která do prostoru lodi vybíhala segmentově zvlněnou křivkou balustrové poprsnice. Plackovou klenbou zaklenutý presbytář od lodi odděloval půlkruhový vítězný oblouk.[3]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Zařízení kostela z doby okolo roku 1770 pocházelo částečně z dílny mašťovského řezbáře Jakuba Eberleho. Byl to především edikulový oltář s toskánskými sloupy, které nesly kladí a segmentovou římsu. V centru oltáře byl rokajový rám s obrazem Všech svatých a po stranách měl oltář volutová křídla s postavami andělů. Dva postranní retáblové oltáře byly zasvěcené Božskému Srdci Páně a Panně Marii. Doplňovaly je sochy svatého Prokopa, svatého Vojtěcha, svaté Barbory a svaté Anežky, andělů a sousoší Nejsvětější Trojice. Další oltář byl zasvěcený svatému Janu Nepomuckému se sochami světce a dvou andělů. Pískovcová křtitelnice měla hranolový podstavec s prohnutou nohou a pocházela z doby okolo roku 1730. K vybavení kostela patřil také barokní krucifix z roku 1722 od K. Waitzmanna, barokní obrazy svaté Anny a svatého Josefa a novogický litinový náhrobek rodičů biskupa Karla Hanla z roku 1841.[3] Část vybavení byla před zánikem kostela převezena do kadaňského děkanství.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 100.
- ↑ a b c LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 10.
- ↑ a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Krbice, s. 148.
- ↑ a b PACHNER, Jaroslav. Spořice 2010. Spořice: Obec Spořice, 2010. 110 s. Kapitola Krbice, s. 74–85.
- ↑ Kostel Všech svatých [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-08-08]. Dostupné online.