Přeskočit na obsah

Konfederované státy americké

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konfederované státy americké
Confederate States of America
↓ 1861–1865 ↓
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Hymna „God Save the South“ (de facto–neoficiální),
„The Bonnie Blue Flag“ (vojenská),
Dixie (lidová)
Motto Deo vindice
Geografie
Mapa
Konfederační státy v roce 1862:
     státy plně pod kontrolou konfederační vlády
     státy ohlašující odtržení od Unie a připojení ke Konfederaci
Rozloha
1 995 392 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
9 103 332
3 521 110 otroků
Národnostní složení
Státní útvar
zákonodárný sbor
Vznik
odtržením jižanských států od Unie
Zánik
porážka v Americké občanské válce a znovupřipojením konfederálních států k Unii
Státní útvary a území
Předcházející
Jižní Karolína Jižní Karolína
Mississippi Mississippi
Florida Florida
Alabama Alabama
Georgie Georgie
Louisiana Louisiana
Texas Texas
Virginie Virginie
Arkansas Arkansas
Severní Karolína Severní Karolína
Tennessee Tennessee
Arizonské teritorium Arizonské teritorium
Následující
Západní Virginie Západní Virginie
Tennessee Tennessee
Arkansas Arkansas
Florida Florida
Alabama Alabama
Louisiana Louisiana
Severní Karolína Severní Karolína
Jižní Karolína Jižní Karolína
Virginie Virginie
Mississippi Mississippi
Texas Texas
Georgie Georgie
Arizonské teritorium Arizonské teritorium

Konfederované státy americké (anglicky Confederate States of America – zkráceně CSA), nazývané též Konfederace, Dixie nebo Konfederační státy, byla vláda formovaná jedenácti jižními státy Spojených států amerických, mezi lety 1861 a 1865.

Sedm států vyhlásilo svou nezávislost na Spojených státech předtím, než byl Abraham Lincoln inaugurován jako prezident, další čtyři státy tak učinily poté, co začala Americká občanská válka bitvou u Fort Sumter. Spojené státy americké („Státy Unie“) považovaly odštěpení těchto států za nezákonné a odmítaly Konfederaci uznat. Ačkoliv žádná evropská mocnost CSA oficiálně neuznala, Velká Británie tam měla své obchodní zájmy a pomáhala státům Konfederace prolomit blokádu. Jediným prezidentem Konfederovaných států amerických se v únoru 1861 stal Jefferson Davis.

Rozpad CSA nastal, když se Robert E. Lee a další generálové Konfederace v dubnu 1865 vzdali. Poslední schůze konfederační vlády se konala v květnu a téměř všechny vojenské síly se vzdaly do konce června.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Příčiny odtržení

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj konfederovaných států, 20. prosince 1860 – 15. července 1870

Historici uvádějí, že příčinou odtržení byla hrozba omezení nebo zrušení otroctví Republikány, případně omezení práv vlastnit otroky, což u jižních států bylo důvodem pro vystoupení z Unie. Abraham Lincoln však sám pronesl: "Mým prvořadým cílem je boj o záchranu Unie. Nejde mi o obranu ani o likvidaci otroctví."[1] Někteří jižanští duchovní se ve svých kázáních zabývali odtržením. Benjamin M. Palmer (1818–1902), pastor První Presbytariánské církve v New Orleans, bouřlivě podporoval odtržení ve svém kázání na Den díkůvzdání v roce 1860, zatímco argumentoval, že bílí Jižané mají právo a povinnost zachovat otroctví vedle ekonomické a sociální sebezáchovy, působit jako „strážci oddaných a loajálních bezmocných“ černochů, střežit globální ekonomické zájmy a obhajovat víru proti „ateistickému“ abolitionismu.[2] Jeho kázání bylo rozšiřováno po celém regionu.

Odštěpené státy

[editovat | editovat zdroj]
Konfederační prezident Jefferson Davis

Sedm států odštěpených v únoru 1861:

Potom, co Lincoln vyhlásil válku, se přidaly další čtyři státy:

Další dva státy měly znesvářené vlády. Konfederace je přijala, ale tyto státy nebyly nikdy ovládány prokonfederační vládou, sídlící v exilu:

  • Missouri – stát se nikdy neoddělil, ale odpadlíky z vlády bylo vyhlášeno odtržení od USA (31. října 1861).[16][17]
  • Kentucky – stát se neoddělil, ale část nezvolené vlády vyhlásila odtržení od USA (20. listopadu 1861).[18][19]

Oba státy povolovaly otroctví a v obou byly unionistické i konfederační okresy, někteří otrokáři byli dokonce Unionisty, což bývá dodnes předmětem diskuzí.

# město populace v roce 1860 města dle populace návrat do Unie
1. New Orleans, Louisiana 168 675 6 1862
2. Charleston, Jižní Karolína 40 522 22 1865
3. Richmond, Virginie 37 910 25 1865
4. Mobile, Alabama 29 258 27 1865
5. Memphis, Tennessee 22 623 38 1862
6. Savannah, Georgie 22 292 41 1864
7. Petersburg, Virginie 18 266 50 1865
8. Nashville, Tennessee 16 988 54 1862
9. Norfolk, Virginie 14 620 61 1862
10. Augusta, Georgie 12 493 77 1865
11. Columbus, Georgie 9 621 97 1865
12. Atlanta, Georgie 9 554 99 1864
13. Wilmington, Severní Karolína 9 553 100 1865

Vlajka

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Vlajky Konfederovaných států amerických.
  • „Stars and Bars“ byla první státní vlajka s původně sedmi hvězdami podle států odštěpených v únoru 1861, poté byly přidávány další hvězdy (dohromady 9, 11 a nakonec 13)
    „Stars and Bars“ byla první státní vlajka s původně sedmi hvězdami podle států odštěpených v únoru 1861, poté byly přidávány další hvězdy (dohromady 9, 11 a nakonec 13)
  • „Stainless Banner“ byla druhá státní vlajka užívaná od 1. 5. 1863 – 4. 4. 1865
    „Stainless Banner“ byla druhá státní vlajka užívaná od 1. 5. 1863 – 4. 4. 1865
  • „Blood-Stained Banner“ (Zkrvavený prapor) byla třetí státní vlajka Konfederace, užívaná jen krátce po 3. březnu 1865.
    „Blood-Stained Banner“ (Zkrvavený prapor) byla třetí státní vlajka Konfederace, užívaná jen krátce po 3. březnu 1865.

Ekonomika

[editovat | editovat zdroj]

Konfederace měla agrárně zaměřenou ekonomiku s exportem na světové trhy. Hlavním artiklem byla bavlna, v menší míře tabák a cukrová třtina. Místně bylo pěstováno obilí a zelenina, hovězí a vepřový dobytek. Všech 11 států produkovalo v roce 1860 průmyslové zboží v hodnotě 155 milionů dolarů, a to především v závodech na zpracování zrna a řeziva, zpracování tabáku, bavlněného zboží a potřeb pro námořnictvo jako terpentýn apod. Státy Konfederace přijaly nízké sazby cla ve výši 15 %, ale uplatnily je na všechny importy ze zbytku Spojených států.[20] Tarify však nebyly mnoho platné, protože Konfederační přístavy byly pod Unionistickou blokádou a pouze pár lidí platilo daně ze zboží propašovaného z Unie. Vláda vybrala kolem 3,5 milionu dolarů daní od začátku války proti Unii do konce roku 1864. Nedostatek odpovídajících finančních zdrojů donutil Konfederaci k vydávání peněz, což vedlo k vysoké inflaci.

Ozbrojené síly

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Ozbrojené síly Konfederovaných států amerických.
Bojová zástava Armády Tennessee, později nazývaná jako „Konfederační vlajka“
Námořní vlajka Konfederace

Ozbrojené síly Konfederace se skládaly ze tří složek:

  • Armáda Konfederace
  • Námořnictvo Konfederace
  • Námořní pěchota Konfederace

Konfederační vojenské velení se skládalo z mnoha veteránů Armády Spojených států a Námořnictva Spojených států, kteří rezignovali na svá postavení ve federálních komisích a získali vyšší postavení v Konfederačních ozbrojených silách. Mnozí z nich se účastnili Mexicko-americké války (včetně Roberta E. Leea a Jeffersona Davise), ale ostatní měli málo vojenských zkušeností (jako Leonidas Polk, který navštěvoval vojenskou akademii ve West Point, kterou nedokončil). Konfederační velitelský sbor byl složen jednak z mladých mužů pocházejících z rodin vlastnících otroky, ale byli v něm i muži z rodin obyčejných. Konfederace sbor vybírala ze zkušených i nezkušených důstojníků volbou ze všech hodností.

Sbor Konfederační armády byl tvořen z bílých mužů ve věku mezi 16 a 28 lety, na které se vztahovala mobilizace vyhlášená Konfederačním Kongresem roku 1862. Tisíce otroků sloužily jako dělníci, kuchaři, zvědové a v ostatních nebojových funkcích. Konfederace provedla odvody v roce 1862. Oslabena ztrátami, trpěla armáda nedostatkem lidských sil. Po agitaci ze strany armády a na žádost generála Leea, byli na jaře 1865 do bojových jednotek nabíráni a cvičeni i otroci s příslibem emancipace. Válka však záhy skončila a tak neměli příležitost zúčastnit se přímého boje.[21]

Vojenští vůdci

[editovat | editovat zdroj]
Generál Robert E. Lee, tvář Konfederační armády

Vůdci Konfederace (se státem narození a nejvyšší dosaženou hodností):

Tabulka států Konfederace

[editovat | editovat zdroj]
Stát Vlajka Datum odtržení Připojení k C.S.A. Rok převládnutí
vlivu Unie 		Znovupřipojení k Unii
Jižní Karolína Jižní Karolína 20. prosince 1860 8. února 1861 1865 9. července 1868
Mississippi Mississippi 9. ledna 1861 8. února 1861 1863 23. února 1870
Florida Florida 10. ledna 1861 8. února 1861 1865 25. června 1868
Alabama Alabama 11. ledna 1861 8. února 1861 1865 13. července 1868
Georgie Georgie 19. ledna 1861 8. února 1861 1865 první datum 21. července 1868;
druhé datum 15. července 1870
Louisiana Louisiana 26. ledna 1861 8. února 1861 1863 9. července 1868
Texas Texas 1. února 1861 2. března 1861 1865 30. března 1870
Virginie Virginie 17. dubna 1861 7. května 1861 1865;
(1861 v Západní Virginii) 		26. ledna 1870
Arkansas Arkansas 6. května 1861 18. května 1861 1864 22. června 1868
Severní Karolína Severní Karolína 20. května 1861 21. května 1861 1865 4. července 1868
Tennessee Tennessee 8. června 1861 2. července 1861 1863 24. července 1866
Missouri Missouri 31. října 1861 28. listopadu 1861 1861 Nezvolená pro-Unionistická vláda od roku 1861.
Kentucky (Russellvillská dohoda) Kentucky 20. listopad 1861 10. prosinec 1861 1861 Pro-Unionistická a C.S.A. vláda od roku 1861.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Confederate States of America na anglické Wikipedii.

  1. ↑ JOHNSON, Paul. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-200-0799-7. S. 374. 
  2. ↑ Text kázání Benjamina Palmera na den Díkůvzdání.
  3. ↑ The text of South Carolina's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  4. ↑ The text of Mississippi's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  5. ↑ The text of Florida's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  6. ↑ The text of Alabama's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  7. ↑ The text of Georgia's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  8. ↑ The text of Louisiana's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  9. ↑ The text of Texas' Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  10. ↑ The text of Virginia's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  11. ↑ Virginia did not turn over its military to the Confederate States until 8. června 1861 and the Constitution of the Confederate States was ratified on June 19, 1861.
  12. ↑ The text of Arkansas' Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  13. ↑ The text of North Carolina's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  14. ↑ The text of Tennessee's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  15. ↑ Stát Tennessee ratifikoval smlouvu vojenského spojení s Konfederačními státy 7. května 1861, voliči tuto smlouvu potvrdili v referendu 8. června 1861.
  16. ↑ The text of Missouri's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  17. ↑ The pro-Confederate politicians tried to meet in Neosho, Missouri, and then were driven out of the entire state.
  18. ↑ The text of Kentucky's Ordinance of Secession Archivováno 12. 10. 2007 na Wayback Machine..
  19. ↑ Russellville Convention
  20. ↑ Tariff of the Confederate States of America, May 21, 1861.
  21. ↑ Ervin L. Jordan, Jr. Black Confederates and Afro-Yankees in Civil War Virginia (1995)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Current, Richard N., ed. Encyclopedia of the Confederacy (4 vol), 1993. 1900 pages, articles by scholars.
  • Faust, Patricia L. ed, Historical Times Illustrated Encyclopedia of the Civil War, 1986.
  • Heidler, David S., et al. Encyclopedia of the American Civil War : A Political, Social, and Military History, 2002. 2400 pages (ISBN 0-393-04758-X)
  • Steven E. Woodworth, ed. The American Civil War: A Handbook of Literature and Research, 1996. 750 pages of historiography and bibliography

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Konfederované_státy_americké&oldid=24273472“