Albert Pike

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Albert Pike
Fotografie Alberta Pikea (Mathew Brady, pořízeno někdy mezi lety 1865 a 1880)
Fotografie Alberta Pikea (Mathew Brady, pořízeno někdy mezi lety 1865 a 1880)
Narození 29. prosince 1809
Boston
Flag of Massachusetts.svg Massachusetts
Star-Spangled Banner flag.svg USA
Úmrtí 2. dubna 1891 (ve věku 81 let)
Seal of the District of Columbia.svg Washington, D.C.
Flag of the United States (1890-1891).svg USA
Civilní činnost právník, spisovatel
Vojenská kariéra
Hodnost Union army cpt rank insignia.jpg Kapitán (Armáda USA)
Confederate States of America General.png Brigádní generál (Armáda Konfederace)
Doba služby 1846 – 1847 (Flag of the United States (1847-1848).svg USA)
1861 – 1862 (Flag of the Confederate States of America (1861-1863).svg Konfederace)
Sloužil Flag of the United States Army.svg Armáda USA
Battle flag of the Confederate States of America.svg Armáda Konfederace
Války Mexicko-americká válka
Americká občanská válka

Albert Pike (29. prosince 1809, Boston2. dubna 1891, Washington, D.C.) byl americký právník, spisovatel a voják. Byl Svobodným zednářem a jediným příslušníkem armády Konfederovaných států amerických, kterému byla ve Washingtonu, D.C. postavena socha.[1]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Alber Pike se narodil v Bostonu do rodiny Benjamina a Sarah Pikeových.[2] Dětství strávil v Byfieldu a Newburyportu v Massachusetts. Jeho předkem byl osadník a newjerseyský soudce John Pike (1613 – 1688/89).[3] Do svých patnácti let navštěvoval školy v Newburyportu a Framinghamu. V šestnácti letech složil přijímací zkoušky na Harvardovu univerzitu,[4] avšak studium z finančních důvodů nedokončil.[5] Začal se věnovat samostudiu a později se stal učitelem.[6] V roce 1831 odešel na jih do Saint Louis a dále do města Independence v Missouri, kde se přidal k lovecké a obchodní výpravě, směřující do Nového Mexika.[7] Během výpravy přišel o koně a ztratil se ostatním členům. Většinu cesty zpět ušel pěšky a své poslední peníze utratil za lístek na loď z Oklahomy do Fort Smith v Arkansasu.[8]

Právník a novinář[editovat | editovat zdroj]

Roku 1833 se Pike usadil v Arkansasu, kde působil jako učitel a jako hostující novinář psal pro Arkansas AdvocateLittle Rocku.[4] Díky popularitě jeho článků se později stal stálým členem redakce. Po roce 1834, kdy se oženil s Mary Ann Hamiltonovou, si za část Maryina věna koupil v těchto novinách podíl[9] a od roku 1835 byl jejich jediným majitelem.[10] Pod vedením Alberta Pikea prosazoval Advocate politiku Strany Whigů.[11]

V té době začal Pike studovat práva a od roku 1837 se jako právník také živil. Ve stejném roce prodal svůj podíl v novinách.[12] Stal se prvním reportérem Arkansaského nejvyššího soudu a anonymně publikoval příručku pro právníky (The Arkansas Form Book)[13] Mimo vědeckou práci se věnoval také svému koníčku z mládí – poezii.[14] Ve své době jej Edgar Allan Poe považoval za talentovaného básníka, avšak v současnosti je tvorba Alberta Pikea ceněná velmi málo.[12] Některá z jeho děl byla posmrtně vydána jeho dcerou. Roku 1859 mu Harvardova univerzita udělila titul čestného magistra umění.[15]

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Socha Alberta Pikea na náměstí ve Washingtonu, D. C.

Mexicko-americká válka[editovat | editovat zdroj]

Na začátku Mexicko-americké války se Pike přidal k arkansaskému jezdeckému dobrovolnickému regimentu a byl pověřen velením jednotky. Se svým regimentem se později zúčastnil bitvy u Buena Visty.[16] Albert Pike se ve svých názorech na vedení regimentu rozcházel se svým velitelem a pozdějším arkansaským guvernérem plukovníkem Johnem S. Roanem. Celá situace se vyhrotila a 29. července 1847 skončila soubojem na pistole, při kterém nebyl ani jeden z účastníků zraněn.[17]

Po konci války odešel Pike do New Orleans, kde se věnoval právní praxi a pracoval na stavbě železnice. Roku 1857 se vrátil do Arkansasu a stal se právníkem několika indiánských kmenů.[8]

Roku 1847 byl Pike stranou Whigů zklamán, když tato odmítla zaujmout stanovisko ohledně otrokářství. Jeho antikatolické postoje jej vedly k tomu, že se připojil k hnutí Know Nothing, v němž se ovšem také zklamal, když se odmítlo jasně vyjádřit pro podporu otrokářství. Zaujímal také postoj, že státní právo je nadřazeno právu národnímu a podporoval odtržení jihu od zbytku federace. Tyto názory popsal ve svém pamfletu z roku 1861 – Stát nebo provincie, spoutaný nebo svobodný? (State or Province, Bond or Free?).[4]

Občanská válka[editovat | editovat zdroj]

Po vypuknutí občanské války roku 1861 se přidal na stranu Konfederace.[18] Na americkém obchodnickém shromáždění v roce 1854 prohlásil, že by Jih měl zůstat součástí Unie a budovat rovnoprávný vztah se Severem, ale kdyby byl Jih tlačen do podřízeného postavení, bylo by mu lépe mimo Unii.[19]

Albert Pike také navázal kontakty s místními indiánskými kmeny. Mimo jiné vyjednal vyrovnání v hodnotě 800 000 dolarů mezi Kríky a federální vládou.[20] Tyto vztahy ovlivnily průběh jeho služby během občanské války. Hned na jejím začátku byl jmenován konfederačním velvyslancem pro původní Američany. Z této pozice poté vyjednal několik smluv. Mezi nejvýznamnější patří dohoda s náčelníkem Čerokézů Johnem Rossem, podepsaná roku 1861.[21]

Albert Pike byl povýšen na hodnost brigádního generála a 22. listopadu 1861 mu byla svěřena správa Indiánského teritoria[22] (zhruba území dnešních států Oklahoma, Kansas, Nebraska, Missouri, Colorado, SeverníJižní Dakota, MontanaWyoming). Spolu s generálem McCullochem vycvičil tři konfederační indiánské jízdní oddíly. Většina z těchto bojovníků pařila k takzvaným pěti civilizovaným kmenům, jejichž loajalita vůči Konfederaci byla sporná. Pikeovy jednotky zvítězily v bitvě u Pea Ridge, ovšem v následném protiútoku byly (kvůli nastalému zmatku) poraženy.[23] Stejně jako v americko-mexické válce, i v americké občanské válce se Pike dostával do konfliktů se svými nadřízenými.

Po bitvě u Pea Ridge čelil obvinění z toho, že příslušníci jeho jednotek skalpovali vojáky v poli. Generálmajor Thomas Hindman Pikea také obvinil z plýtvání materiálem a penězi a požadoval jeho uvěznění. Kvůli nedostatku důkazů nebyla tato obvinění vyšetřována, Pike však přesto před hrozbou vězení uprchl do arkansaských hor a 12. července 1862 z konfederační armády odešel. Nakonec byl 3. listopadu 1862 na základě obvinění z porušení služební podřízenosti a zrady zatčen a uvězněn ve městě Warren v Texasu. 11. listopadu však byla přijata jeho rezignace a bylo mu dovoleno vrátit se do Arkansasu.[24]

Zednářství[editovat | editovat zdroj]

Přebal knihy Morálka a dogma (1871)

Roku 1840 vstoupil Albert Pike poprvé do Nezávislého řádu Podivných bratří, poté byl přechodně členem Zednářské lóže, kde se ve velké míře zapojoval do záležitostí organizace. V roce 1859 byl zvolen Svrchovaným nejvyšším představitelem (Sovereign Grand Commander) jižní jurisdikce Skotského ritu.[25] V této funkci vydržel až do konce svého života. Po celou dobu věnoval velké množství času rozvoji řádových rituálů.[26] Roku 1871 vydal filosofickou knihu Morálka a dogma starověku a Skotského ritu zednářského (Morals and Dogma of the Ancient and Accepted Scottish Rite of Freemasonry).

Albert Pike je do současné doby považován za vlivného[27] a významného[28] Svobodného zednáře.

Smrt a odkaz Alberta Pikea[editovat | editovat zdroj]

Pike zemřel roku 1891 ve Washingtonu a jeho ostatky jsou uloženy na místním hřbitově Oak Hill Cemetery. Podle Pikeových pokynů mělo být jeho tělo zpopelněno, ovšem toto přání nebylo respektováno ostatky byly pohřbeny do země.[29] Roku 1944 byly ostatky přemístěny do budovy ústředí jižní jurisdikce Skotského ritu – zednářského chrámu House of the Temple ve Washingtonu.[30]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Albert Pike začal psát básně již ve svém mládí a pokračoval v tom až do konce svého života. První báseň s názvem Chvalozpěvy bohů (Hymns of the Gods) vydal ve svých třiadvaceti letech. Tato práce byla později vytištěna v Edinburgh Magazine. První sbírka básní – Náčrty prózy a poezie napsané na Západě (Prose Sketches and Poems Written in the Western Country) – pochází z roku 1834. V roce 1872 vydal mnoho svých básní v jedné sbírce pod názvem Chvalozpěvy bohů a jiné básně (Hymns of the Gods and other Poems). Po jeho smrti byly tyto básně vydány ve sbírkách Básně generála Alberta Pikea (Gen. Albert Pike’s Poems, 1900) a Lyrika a písně lásky (Lyrics and Love Songs, 1916).[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert Pike na anglické Wikipedii.

  1. JACOB, Kathrin Allamong; REMSBERG, Edwin H.. Testament to Union: Civil War Monuments in Washington. Svazek 3. [s.l.] : JHU press, 1998. 192 s. Dostupné online. ISBN 9780801858611. Kapitola Albert Pike Memorial, s. 59. (anglicky)  
  2. BROWN, Walter Lee. Life of Albert Pike. [s.l.] : University of Arkansas Press, 1997. 610 s. Dostupné online. ISBN 1557284695. Kapitola They Bade Me Good-Bye, s. 3. (anglicky) Dále jen BROWN. 
  3. BROWN, str. 2
  4. a b c d MONEYHON, Carl H.. Albert Pike (1809–1891) [online]. The Encyclopedia of Arkansas History and Culture, rev. 2015-01-29, [cit. 2015-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. BAKER, Virgil L.. Albert Pike: Citizen Speechmaker of Arkansas. The Arkansas Historical Quarterly. , roč. 1951, čís. 2, s. 138-156. Dostupné online [cit. 2015-09-14]. DOI:10.2307/40018475. (anglicky) 
  6. HUBBELL, Jay Broadus. The South in American literature, 1607-1900. Durham : Duke University press, 1954. 987 s. Dostupné online. ISBN 0822300915. S. 640. (anglicky)  
  7. BROWN, str. 13
  8. a b BURNS, Jerald N.. Happy Birthday Brother Pike! [online]. Feemason Network, [cit. 2015-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Albert Pike [online]. Known Southern History, [cit. 2015-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. HOPPER, Shay E.; BAKER, T. Harry; BROWNING, Jane. An Arkansas Histoty for Young People. [s.l.] : The University of Arkansas Press, 2008. 525 s. Dostupné online. ISBN 978-1-55728-845-5. Kapitola Arkansas Counties from Territory, s. 172. (anglicky)  
  11. BROWN, str. 117
  12. a b FLORA, Joseph M.; VOGEL, Amber. Southern Writers: A New Biographical Dictionary. [s.l.] : Louisiana State University Press, 2006. 504 s. Dostupné online. ISBN 978-0807131237. S. 318. (anglicky)  
  13. The Arkansas form book,… By Albert Pike… [online]. Arkansas Studies Institute, [cit. 2015-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. BROWN, str. 297
  15. EPPS, Henry. End times Organizations, Doctrines and Beliefs. [s.l.] : CreateSpace Independent Publishing Platform, 2012. 340 s. Dostupné online. ISBN 978-1477515839. Kapitola Albert Pike Mason, Satanist and General Grand Master, s. 73. (anglicky)  
  16. KARG, Barb; YOUNG, John K.. 101 Secrets of the Freemasons: The Truth Behind the World's Most Mysterious Society. [s.l.] : Adams Media, 2009. 256 s. Dostupné online. ISBN 440503788. Kapitola A Masonic Legacy, s. 180. (anglicky)  
  17. TUCKER, Spencer C.. American Civil War: A State-by-State Encyclopedia. [s.l.] : ABC-CLIO, 2015. 1019 s. Dostupné online. ISBN 1598845292. S. 228. (anglicky)  
  18. GAINES, W. Craig. The Confederate Cherokees: John Drew's Regiment of Mounted Rifles. [s.l.] : LSU press, 1989. 196 s. Dostupné online. ISBN 0807127957. S. 27. (anglicky) Dále jen GAINES. 
  19. POTTER, David M.. The impending crisis. [s.l.] : HarperCollins Publishers, 1976. 638 s. Dostupné online. ISBN 0060134038. S. 467. (anglicky)  
  20. SCOTT, Robert. Blood at Sand Creek: The Massacre Revisited. [s.l.] : Caxton Press, 1994. 235 s. Dostupné online. ISBN 0870043617. Kapitola Rebels in War Paint, s. 15. (anglicky)  
  21. GAINES, str. 26
  22. STARR, Emmet. History of the Cherokee Indians and Their Legends and Folklore. [s.l.] : Ravenio Books, 2013. Dostupné online. S. 77. (anglicky)  
  23. KNIGHT, James R.. The Battle of Pea Ridge: The Civil War Fight for the Ozarks. [s.l.] : The History Press, 2012. 159 s. Dostupné online. ISBN 1609494474. (anglicky)  
  24. SMITH, Dean E.. Historical Times Illustrated History of the Civil War. New York : Harper & Row, 1986. ISBN 978-0-06-273116-6. S. 585. (anglicky)  
  25. EICHER, John H.. Civil War High Commands. Stanford : Stanford University Press, 2001. ISBN 0-8047-3641-3. S. 429. (anglicky)  
  26. WARNER, Erza J.. Generals in Gray: Lives of the Confederate Commanders. Baton Rouge : Louisiana State University Press, 1959. ISBN 0-8071-0823-5. S. 240-241. (anglicky)  
  27. KING, Edward L.. Albert Pike [online]. Masonic Info, rev. 2009-09-12, [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Albert Pike and Freemasonry [online]. California Freemason, [cit. 2015-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. BROWN, str. 558
  30. WORTHY, R. L.. The Founders' Facade: Christianity, Democracy, Freemasonry, and the Founding of America. [s.l.] : KornerStone Books, 2004. 124 s. Dostupné online. ISBN 9780972762724. S. 78-79. (anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PIKE, Albert. The Arkansas form book. Little Rock : W. E. Woodruff, 1842. 425 s. Dostupné online. (anglicky)