Kolovník zašpičatělý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKolovník zašpičatělý
alternativní popis obrázku chybí
Kolovník zašpičatělý
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád slézotvaré (Malvales)
Čeleď slézovité (Malvaceae)
Podčeleď lejnicové (Sterculioideae)
Rod kolovník (Cola)
Binomické jméno
Cola acuminata
Schott & Endl., 1832
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolovník zašpičatělý (Cola acuminata), česky též kola zašpičatělá, je strom z čeledi slézovitých (Malvaceae), kde je zařazen v podčeledi lejnicových (Sterculioideae). Roste převážně v západní Africe. Kolovník obsahuje přes 50 druhů, nejvýznamnější jsou kolovník zašpičatělý a kolovník lesklý, které se pěstují pro kolová semena, která jsou dodnes vysoce ceněna.

Historie a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kolová semena jsou na některých územích Afriky používána jako místní platidlo. Muslimové považují kolová semínka za posvátná. Kolovník pochází ze střední a západní Afriky, kde roste v deštných pralesích. Pěstuje se v Nigérii, Súdánu, Americe a dále se jeho pěstování rozšířilo do Mexika a Brazílie. Vyskytuje se i v Asii a jižních tropických oblastech Indie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kolovník zašpičatělý je strom, který měří 15 až 20 m. Připomíná vzhledem kaštan koňský. Má oválné, kožovité, 20 cm dlouhé a 7 cm široké listy. Čepel listů je kadeřavá, řapík má přibližně 4 cm. Květy jsou jedno- nebo oboupohlavné. Kvetou bíle, jsou seskupené do hroznů, které vyrůstají na starších větvích. Samičí květy jsou o něco málo větší než květy samčí. Plody kolovníku jsou podlouhlé (20-22 cm dlouhé) měchýřky. Zralé jsou nahnědlé. Mladé měchýřky jsou složené do kulovitého útvaru. Bývá jich 5. Každý obsahuje 5-13 semen. Osemení je bílé a má sladkokyselou chuť. Vnitřek obsahuje zárodek s 3-5 načervenalými dělohami, které jsou nahořklé.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Semena obsahují převážně škrob, dále v menším množství theobromin, kofein, třísloviny, silice a barvivo kolová červeň. Vysoký obsah škrobu a povzbuzujícího kofeinu je příčinou, že kolovníková semena jsou vyhledávána domorodci. Semeno se suší na slunci, až z něj zbude jen tvrdý kolový oříšek, který domorodci krájejí na kolečka. Nejprve má nahořklou a později nasládlou chuť. Tiší také žízeň.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla semena koly použita v 19. století. Tehdy americký lékárník John Pemberton uvedl na trh nápoj obsahující víno a výtažky z kokainovníku pravého a kolovníku lesklého. Při prohibici ve 30. letech 20. století bylo víno nahrazeno sodou a nápoj nazván Coca-Cola. Avšak i prodej tohoto nápoje byl zakázán, neboť se u něj prokázaly narkotické účinky kokainu. V dnešní době Coca-Cola už neobsahuje ani výtažky z koky. V roce 1935 pak německá čokoládovna Hildebrand uvedla na trh energetickou čokoládu Scho-ka-kola, v níž byl jednou z hlavních složek výtažek z kolového oříšku. Tato čokoláda se vyrábí dodnes. Dnes se kolovník používá hlavně ve farmaceutickém průmyslu pro výrobu povzbuzujících preparátů (kolové víno, kolové tabletky). V potravinářském průmyslu se používají při výrobě osvěžujících nápojů a některých energetických čokolád. Mezi černými domorodci v severní Africe je zvyk žvýkání kolových oříšků značně rozšířen.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Kola zašpičatělá, s. 94.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]