Karel III. Filip Falcký

Karel III. Filip Falcký
	Falcký kurfiřt
	Karel III. Filip
Doba vlády	8. června 1716 – 31. prosince 1742
Narození	4. listopadu 1661; Neuburg an der Donau
Úmrtí	31. prosince 1742; Mannheim
Manželky	Ludvika Karolina Radziwiłłova; Tereza Lubomirska; Violanta Tereza Thurn-Taxis
Potomci	Alžběta Augusta Falcko-Neuburská
Rod	Wittelsbachové
Otec	Filip Vilém Falcký
Matka	Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel III. Filip Falcký (4. listopadu 1661 – 31. prosince 1742) byl v letech 1716 až 1742 falckým kurfiřtem, falcko-neuburským hrabětem a vévodou z Jülichu a Bergu z rodu Wittelsbachů. Do roku 1728 byl také hrabětem z Megenu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Karel Filip se narodil v Neuburg an der Donau jako sedmé ze 17 dětí Filipa Viléma Falckého a Alžběty Amálie Hesensko-Darmstadtské.

Přestože se Karel Filip stal ve čtrnácti letech knězem v Kolíně, stejně jako v roce 1677 v Salcburku v roce 1679 v Mainz, nebyl nikdy vysvěcen, ale v roce 1684 zahájil vojenskou kariéru. V letech 1691–1694 se zapojil do Habsburské války proti Turkům a byl povýšen na císařského polního maršála. V roce 1712 byl jmenován guvernérem Předních Rakous v Innsbrucku.

Karel Vilém se stal po smrti bratra Jana Viléma v roce 1716 falckým kurfiřtem. V roce 1720 přesunul hlavní město Falce z Heidelbergu do nového města Mannheim, ale ještě předtím povýšil svého oblíbeného dvorního šaška, Perkea z Heidelbergu, na strážce vinařských hradních zásob. Aby posílil spojení všech linií Wittelsbašské dynastie, provdal 17. ledna 1742 svou vnučku Alžbětu Augustu za Karla Teodora Falcko-Sulzbašského a její sestru Marii Annu za bavorského prince Klementa. V císařských volbách o několik dní později Karel III. Filip hlasoval pro svého bavorského bratrance Karla Albrechta.

Po smrti Karla Filipa v prosinci 1742, falcko-neuburská linie zanikla a falcké kurfiřtství připadlo Karlu Teodorovi. Další vnučka Karla Filipa, Marie Františka Falcko-Sulzbašská, se později provdala za Fridricha Michaela Zweibrückenského a jejich syn Maxmilián I. Josef Falcko-Zweibrückenský se stal dědicem falcko-sulzbašské linie.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Karel Filip byl třikrát ženatý:

Poprvé se oženil 10. srpna 1688 v Berlíně s princeznou Ludvikou Karolinou Radziwiłłovou, vdovou po braniborském markraběti a bohatou litevskou dědičkou. Měli spolu čtyři děti:

Leopoldina Eleonora Josefína Falcko-Neuburská (27. prosince 1689 – 8. března 1693)
Marie Anna Falcko-Neuburská (7. prosince 1690 – 1692)
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská (17. března 1693 – 30. ledna 1728), ⚭ 1717 Josef Karel Facko-Sulzbašský (2. listopadu 1694 – 18. července 1729)
syn (*/† 22. března 1695)

Podruhé se oženil 15. prosince 1701 v Krakově s princeznou Terezou Lubomirskou, ostrohskou dědičkou. Měli spolu dvě dcery:

Theofila Alžběta Františka Felicitas Falcko-Neuburská (13. listopadu 1703 – 31. ledna 1705)
Anna Alžběta Theofila Falcko-Neuburská (9. června 1709 – 10. února 1712)

Potřetí se oženil v roce 1728 s hraběnkou Violantou Terezou (1683–1734), dcerou hraběte Filipa Viléma Thurn-Taxise jeho manželky Marie Adelaidy von Aham zu Wildenau. Bezdětné manželství bylo morganatické, protože augsburská větev bohatých Thurn-Taxisů měla pouze baronský titul. Violanta však v roce 1733 obdržela od císaře Karla VI. čestný titul princezny.