Karavanky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o části Alp. O silničním tunelu pojednává článek Tunel Karavanky.
Karavanky
Karawanken
pod hřebenem Kochuty
pod hřebenem Kochuty

Nejvyšší bod2236 m n. m. (Hochstuhl)

Nadřazená jednotkaJižní vápencové Alpy
Sousední
jednotky
Savinjské Alpy, Julské Alpy, Gailtalské Alpy, Karnské Alpy

SvětadílEvropa
StátRakousko Rakousko
Slovinsko Slovinsko
Map
Horninyvápenec
PovodíDráva
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hřeben Koschuta - přechod
Hochstuhl - 2236 m n. m.

Karavanky jsou pohoří, které společně se Savinjskými Alpami tvoří přirozenou 120 km dlouhou hranici mezi Rakouskem a Slovinskem. V minulosti procházelo pohořím mnoho důležitých obchodních cest, dnes zajišťují dopravu mezi oběma zeměmi železniční a dálniční tunel, které spojují rakouský Villach a slovinskou Jesenici. Nejvyšší horou je Stol (Hochstuhl, 2236 m). Karavanky jsou zároveň nejdelším pohořím Slovinska. Nejrozšířenějším porostem v Karavankách je les, který sahá až do výše 1700 m. Vrcholové partie hor jsou holé s loukami, některé úseky jsou skalnaté (hlavně centrální část). Napříč celým hřebenem Karavanek vede značený chodník, součást „Slovinske planinarske poti“.

Poloha

Plocha Karavanek je 1300 km². Od jihu je dělí od Julských Alp údolí Sávy Dolinky a od Savinjských Alp jsou to řeky Kokra a Tržaška Bistrica. Nejvýchodnější výběžky Karavanek končí u města Slovenj Gradec. Na západě plynule přecházejí v Karnské Alpy.

Rozdělení pohoří

Celé pohoří je pro větší přehlednost rozděleno na tři skupiny - Westkarawanken (Západní Karavanky - Mittagskogel - 2145 m), Mittelkarawanken (Střední Karavanky - Hochstuhl - 2236 m) a Ostkarawanken (Východní Karavanky - Koschutnik Turm - 2136 m)

  • oblast Mittagskogel (Kepa) začíná na trojmezí Itálie, Rakouska a Slovinska. Celá skupina je jen velmi málo navštěvovaná.
  • oblast Golice přímo navazuje na předešlou skupinu. Nejvyšším vrcholem je Golica - 1835m.
  • oblast Hochstuhl (Stol) tvoří střed Karavanek a zároveň nejvyšší masiv celého pohoří. Tato část hor je díky dobré infrastruktuře často navštěvovaná.
  • oblast Koschuta (Košuta či Košuty) je nejmohutnějším hřebenem Karavanek. Je více jak 10 km dlouhý a na jihovýchodě bezprostředně sousedí se Savinjskými Alpami. Také zde je turistika spíše výjimkou. Hory jsou zde málo navštěvované. Nejvyšším vrcholem je Košutnik Turm - 2136 m n. m.
  • oblast Olševa je již nepříliš skalnatou částí hor. Nejvyšším vrcholem je Olševa - 1929 m n. m.
  • oblasti Pece a Uršlje gora jsou na východ posledními, poměrně vysokými skalnatými vrcholy. Nejvyšším vrcholem skupiny je Kordževa glava - 2126 m. Pokračováním Karavanek na východ je masiv Kozjak u Mariboru.

Odkazy

Literatura

  • Průvodce po Slovinských horách (vydavatelství Mirago)

Související články

Externí odkazy