Savinjské Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Savinjské Alpy
Kamniško-Savinjske Alpe
Jezerska Kočna - 2540 m n. m. z údolí Kokry
Jezerska Kočna - 2540 m n. m. z údolí Kokry

Nejvyšší bod Grintovec (2 558 m n. m.)

Nadřazená jednotka Jižní vápencové Alpy
Sousední
jednotky
Julské Alpy, Karavanky

Světadíl Evropa
Stát Slovinsko Slovinsko
Horniny vápenec
Jezerska Kočna a Grintavec
Logarská dolina

Kamnické a Savinjské Alpy (německy Kamnitz und Steiner Alpen) představují druhé nejvyšší horstvo ve Slovinsku, které je svou geologickou stavbou velmi podobné sousedním Julským Alpám. Patří do systému Slovinských Alp a řádově do soustavy Jižních vápencových Alp. Nejvyšší horou je Grintovec (též Grintavec) - 2588 m n. m. na západě masivu.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování severní Kamnické části pohoří pochází od jména města Kamnik. Ve slovinštině je odvozeným názvem pohoří Kamniške Alpe. V češtině se vyskytují varianty Kamnické Alpy nebo Kamnišské Alpy.

Jižní část – Savinjské Alpy - se do češtiny přepisuje jako Savinjské Alpy, Savinské Alpy i Saviňské Alpy.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Sever území je vymezen na hranicích s Rakouskem hřebenem Mrzle gory, západ tvoří údolí řek Tržiška Bistrica, Lomščica a Reka. Východ oblasti je ohraničen horním tokem řeky Kokra. Jih pohoří spadá do Ljubljanské kotliny.

Členění pohoří[editovat | editovat zdroj]

Celou oblast dělíme na několik horských celků.

Centrální hřeben je nejvyšší a zároveň nejrozsáhlejší částí. Je tvořen jednolitou páteří hor táhnoucí se ve směru západ - východ a dělíme jej na další celky - Grintavce, Planjavy a Ojstrice. Od severu zasahuje do skupiny údolí Ravenska Kočna, od východu zpřístupňuje pohoří nejkrásnější dolina Savinjských Alp - Logarské údolí, které se točí k jihu kolem řeky Savinje a tvoří tak jeho východní hranici. V centrální skupině leží turisticky nejatraktivnější štíty pohoří (Jezerska Kočna, Grintavec, Skuta) s nejhustší sítí horských chat, tras a zajištěných cest. Výchozími místy jsou obce Jezersko na západě a Logarská dolina od severovýchodu.

Západně od hlavního hřebene leží další část hor - skupina Storžič. Má jasně vymezený protáhlý hřeben a tvoří výrazný val nad Ljubljanskou kotlinou. Na západě sousedí s Karavankami. Spadá prudce k jihu strmými skalnatými úbočími.

Další velmi výraznou skupinou Savinjských Alp je vysoce vyzdvižená část v hraničním hřebeni Mrzla gora. Hřeben ve tvaru písmene „U“ začíná na západě nad dolinou Ravenské kočny a vrcholí mohutnou Mrzlou gorou.

Stranou hlavního hřebene leží další skupina Krvavce a Kalškého grebenu. Vrchol Krvavec ční ze středu vysoko položené náhorní planiny, která je zpřístupněna soustavou lanovek. V zimě využívána jako populární lyžařské středisko.

Velmi hezkou, i když méně navštěvovanou skupinou hor je Velika planina s průměrnou výškou 1800 m n. m. Navazuje od severu na skupinu Planjavy a Ojstrice, ležící v Centrálním hřebeni. Mezi další, ale méně významné skupiny Savinjských a Kamnických Alp patří masiv Raduhy (2062 m), Rogatce (1157m) a Meniny planiny.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Na břehu řeky Kokry

Celá oblast je poměrně chudá na jezera. Největším jezerem je Planšarsko jezero nad Jezerskem. V pohoří pramení několik řek - Tržaška Bistrica, Kokra a nejvýznamnější řeka Savinja. Také zde najdeme několik vodopádů. největším je Slap Rinka na konci Logarské doliny.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

V celém pohoří je dostatečně hustá síť značených stezek, z nichž některé patří svou expozicí mezi nejnáročnější jištěné cesty ve Slovinsku. Také horských chat je dostatek a jsou na všech důležitých místech. Čechům nejbližší je jistě Češka Koča postavená v r. 1900 Českou sekcí SPD. Výchozími body jsou Tržiška Bistrica, Jezersko, Savinja a další obce na jihu pohoří.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]