Kamala Harrisová

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kamala Harrisová
Senátorka Kamala Harrisová v roce 2017
Senátorka Kamala Harrisová v roce 2017
Členka Senátu USA
za stát Kalifornie
Úřadující
Ve funkci od:
3. ledna 2017
PředchůdceBarbara Boxer
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana
Rodné jménoKamala Devi Harris
Narození20. října 1964 (59 let)
Oakland, Kalifornie, USA
Národnostjihoasijští Američané, Afroameričané, Američané jamajského původu, Tamil Americans, Indičtí Američané a multirasový Američan
ChoťDouglas Emhoff (od r. 2014)
RodičeDonald J. Harris a Shyamala Gopalanová
PříbuzníMaya Harris[1] (sourozenec)
Tony West (švagr)
Meena Harris (neteř)
Cole Emhoff (nevlastní syn)[2]
Ella Emhoff (nevlastní dcera)[3]
Sharada Balachandran Orihuela (sestřenice)[4]
SídloWashington, D.C.
Alma materWestmount High School (do 1981)
Howardova univerzita (do 1986)
University of California College of the Law, San Francisco (do 1989)
F.A.C.E. School
Profesepolitička, advokátka, státní zástupkyně a právnička
Náboženstvíbaptisté
OceněníThurgood Marshall Award (2005)
čestný doktor Univerzity Jižní Kalifornie (2015)
čestný doktorát z Howard University (2017)
Time 100 (2021)
PodpisKamala Harrisová, podpis
CommonsKamala Harris
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamala Harrisová (nepřechýleně a plným jménem Kamala Devi Harris, * 20. října 1964, Oakland) je americká advokátka, demokratická politička a od roku 2017 senátorka za stát Kalifornie. V letech 2004 až 2010 působila jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu a v letech 2011 až 2017 jako nejvyšší státní zástupkyně Kalifornie. V senátních volbách v roce 2016 porazila úřadující kongresmanku Lorettu Sanchezovou a v Senátu vystřídala dlouholetou senátorku Barbaru Boxerovou. Stala se tak teprve třetí senátorkou za stát Kalifornie, první s indickým nebo jamajským původem a druhou afroamerickou senátorkou.[5][6]

Prezidentská / viceprezidentská kandidatura

Již v lednu 2019 oznámila Harrisová svůj plán kandidovat v prezidentských volbách v roce 2020.[7] Poté co byla předvolební kampaň silně ovlivněna pandemií Covid-19, byl vedením Demokratické strany jako vítězný kandidát určen Joe Biden. Harrisová byla brzy považována za jednu z vážných čekatelek na pozici Bidenovy spolukandidátky (tzv. running mate). To se potvrdilo 11. srpna 2020, když Biden oznámil, že Harrisovou oficiálně nominoval jako kandidátku na post viceprezidentky Spojených států.[8]

Podle některých pozorovatelů je nominace Harrisové na viceprezidentku historickou událostí. Tato energická žena by mohla oživit kandidaturu „spíše klidného Bidena“. Důležitý je ovšem fakt, že 55letá Harrisová má šance se stát nástupkyní eventuálního prezidenta Bidena, kterému je 77 let. Dokonce možná předčasně, pokud by Biden na funkci prezidenta rezignoval. „I Bidenovi političtí přátelé mají pochyby o tom, že je fit“. Harrisová by mohla být kandidátkou na 47. prezidenta již v roce 2024 po Bidenově jediném funkčním období.[9]

Názory

Harrisová podporuje povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová diverzita na amerických školách (tzv. desegregation busing).[10] Během prezidentské televizní debaty 27. června 2019 Harrisová vyčetla Joe Bidenovi, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení černošských dětí autobusy do veřejných škol s převahou bílých dětí v rámci politiky desegregace škol nařízené v 70. letech Nejvyšším soudem, který stanovil, že federální vláda může zavést povinnou školní autobusovou dopravu, aby byla zajištěna rasová rovnováha na amerických školách.[11][12] Cílem této politiky byl boj proti dobrovolné rasové segregaci mezi bělochy a černochy.[13] Po první prezidentské debatě popularita Harrisové výrazně vzrostla.[14]

Harrisová podporuje pozitivní diskriminaci (tzv. affirmative action) na amerických univerzitách, které se při přijímání studentů rozhodují podle rasového klíče a zvýhodňují černochy a Hispánce.[15]

Vyjádřila podporu pro „sanctuary cities“, tedy ochranitelská či azylová města, mezi než patří například San Francisco, která odmítají uplatňovat federální zákony týkající se imigrace a chrání nelegální imigranty, kterých se na území „sanctuary city“ policie nesmí ptát na jejich imigrační status ani uplatňovat vůči nim americké imigrační zákony.[16]

Harrisová se prezentuje jako jednoznačný stoupenec Izraele.[17] Byla spoluautorem senátní rezoluce kritizující rezoluci RB OSN č. 2334 z 23. prosince 2016, jež odsuzuje výstavbu nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, který má být budoucím jádrem samostatného státu Palestina.[18]

V červnu 2019 Harrisová prohlásila, že v případě vítězství v prezidentských volbách zahájí trestní stíhání Donalda Trumpa.[19] Pro nedostatek finančních prostředků kampaň ukončila 3. prosince 2019.[20]

Zastává tvrdší postoj vůči lidem, kteří páchají drobnou kriminalitu, například záškoláctví.[21] Podporuje legalizaci marihuany a státem hrazené zdravotní pojištění.[22][23] Nesouhlasí s odpůrci využívání tzv. samotek ve věznicích.[24]

Harrisová patří mezi liberálnější politiky, ne však mezi levé křídlo demokratické strany.[21]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamala Harris na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Andrew Bell: Encyclopædia Britannica. Dostupné online. [cit. 2020-08-17]
  2. ↑ Kamala Harrisová: Senate Biography of Kamala D. Harris. Dostupné online.
  3. ↑ Senate Biography of Kamala D. Harris. Dostupné online.
  4. ↑ Dostupné online.
  5. ↑ Congresswoman Loretta Sanchez finally concedes Senate race to Kamala Harris [online]. ABC 7, 2016-11-09 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ WILLON, Phil. Kamala Harris is elected California's new U.S. senator [online]. Los Angeles Times, 2016-11-06 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Americká senátorka Kamala Harrisová oznámila kandidaturu na prezidentku. zpravy.aktualne.cz [online]. 2019-1-21 [cit. 2019-2-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Biden si za viceprezidentku vybral senátorku Harrisovou, první Afroameričanku v historii. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-08-11 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ REINBOLD, Fabian. Bidens Vizekandidatin Kamala Harris. Die Frau, die Trump Kontra geben kann.. ČT24 [online]. T-Online, 2020-08-12 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ Kamala Harris Calls for Federally Mandated Busing. National Review. 1. července 2019. Dostupné online. 
  11. ↑ OLIPHANT, James. Harris challenges Biden in breakout U.S. debate performance [online]. 27. června 2019. Dostupné online. 
  12. ↑ Kamala Harris and Classmates Were Bused Across Berkeley. The Experience Changed Them.. The New York Times. June 30, 2019. Dostupné online. 
  13. ↑ Joe Biden’s record on school desegregation busing, explained. Vox [online]. 3. července 2019. Dostupné online. 
  14. ↑ Harrisová „sestřelila“ bývalého viceprezidenta. Postaví se Trumpovi?. Finanční magazín [online]. 4. července 2019. Dostupné online. 
  15. ↑ Kamala Harris' support of public university affirmative action defies the will of California voters. Los Angeles Times [online]. 29. června 2019. Dostupné online. 
  16. ↑ Jesse McKinley (16. prosince 2006), "Immigrant Protection Rules Draw Fire", The New York Times.
  17. ↑ 5 Jewish things to know about Kamala Harris. www.jta.org. Jewish Telegraphic Agency, 11. ledna 2019. Dostupné online. 
  18. ↑ Record at a Glance: California Presidential Candidate Sen. Kamala Harris on Jewish Issues. JNS News Service. 22. ledna 2019. Dostupné online. 
  19. ↑ Kamala Harris’s Mistake. The Atlantic [online]. 14. června 2019. Dostupné online. 
  20. ↑ RICCARDI, Nicholas; RONAYNE, Kathleen. Kamala Harris ends Democratic presidential campaign. Associated Press [online]. 2019-12-03 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b JR, Perry Bacon. FiveThirtyEight [online]. 2020-08-11 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ STAFF, C. N. N. Joe Biden is the only Democrat left running for president. These are the others who were once in the race.. CNN [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  23. ↑ CNN, Tami Luhby and Gregory Krieg. Harris backs 'Medicare for all' and eliminating private insurance as we know it. CNN [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ Who is Kamala Harris?. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kamala_Harrisová&oldid=18919796“