Kajetán z Tiene
| Svatý Kajetán z Tiene OTheat | |
|---|---|
| řeholní kněz | |
 Portrét | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcený život | |
| Institut | theatini |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1516 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 1. října 1480 |
| Místo narození | Vicenza, Benátsko Benátská republika |
| Datum úmrtí | 7. srpna 1547 |
| Místo úmrtí | Neapol, Kampánie Neapolské království |
| Místo pohřbení | San Paolo Maggiore, Neapol, Itálie |
| Národnost | italská |
| Rodiče | Gasparo Thiene a Maria da Porto |
| Svatořečení | |
| Beatifikace | 8. října 1629 bazilika sv. Petra, Papežský stát beatifikoval Urban VIII. |
| Kanonizace | 12. dubna 1671 bazilika sv. Petra, Papežský stát kanonizoval Klement X. |
| Svátek | 7. srpna |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Titul svatého | kněz a zakladatel |
| Atributy | kněžský oděv, kniha |
| Patron | bankéřů; nezaměstnaných, dělníků, uchazečů o zaměstnání |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Kajetán z Tiene (též Caietanus, Gaetano di Tiene (1. října 1480, Vicenza – 7. srpna 1547, Neapol) byl italský římskokatolický kněz a řeholník, zakladatel a člen řádu theatinů a světec.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze šlechtické rodiny Tiene ve vicenzské oblasti. Vystudoval práva a byl promován na univerzitě v Padově. Pracoval jako protonotář. Dále vystudoval teologii a roku 1516 přijal kněžské svěcení. Působil v charitativním bratrstvu sv. Jeronýma ve Vicenze. Roku 1521 se objevil v Benátkách. Při ošetřování nemocných morem roku 1528 se setkal s Jeronýmem Emilianim, jehož příkladu následoval. Byl mimo jiné duchovním vůdcem bl. Marie Lorenzy Longo, zakladatelky řádu klarisek-kapucínek.
V Římě se spolu s jezuitou sv. Ignácem a sv. Karlem Boromejským zasadil o reformy řeholního života a myšlenku kongregací regulovaných kanovníků. V roce 1524 založil spolu s biskupem v Chieti, Giovanni Pietrem Caraffou, pozdějším papežem Pavlem IV., společenství řeholních kleriků, které schválil papež Klement VII. Centrum theatinů bylo později přesunuto do Neapole, kde Kajetán léčil nemocné morem a konal zázračná uzdravení. Tam je také Kajetán pohřben v bazilice San Paolo Maggiore. Nedaleko od ní na náměstí byla vztyčena poutní socha sv. Kajetána.
Kajetán byl blahořečen roku 1629 a svatořečen v roce 1671.
Ikonografie[editovat | editovat zdroj]
Sv. Kajetán bývá zobrazován jako příslušník řádu regulovaných kleriků v černém taláru (theatini neměli vlastní řádový oděv), prostovlasý s krátkým plnovousem a charakteristickou portrétní fyziognomií.
Jako atributy nosí kříž, okřídlené srdce, lilii, doprovázejí jej ptáci, klasy, roh hojnosti, zřídka drží v náručí Ježíška.
Legendární scény:
- Matka držící v rukou nemocného novorozeného Kajetána žádá o uzdravení Pannu Marii.
- Pavel IV. a Kajetán zakládají řád theatinů.
- Kajetán léčí nemocné morem.
- Smrt a pohřeb sv. Kajetána v Neapoli.
Patrocinium[editovat | editovat zdroj]
- město Neapol; pohřební kaple se sarkofágem sv. Kajetána v kostele San Paolo Maggiore
- město Vicenza
- Palermo, kostel sv. Kajetána
- Madrid, kostel sv. Kajetána
- Mnichov, kostel sv. Kajetána
- Vídeň, kostel sv. Kajetána
- Praha - Malá Strana, kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci a svatého Kajetána v Nerudově ulici; na objednávku malostranských theatinů Ferdinand Maxmilián Brokoff vytvořil sousoší sv. Kajetána pro Karlův most
- kostel sv. Kajetána, Goa, Indie.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Lexikon der christlichen Ikonographie, Wolfgang Braunfels (ed.). Basel-Freiburg-Rom-Wien 1992, Band 7,
- FOLTÝN, Dušan, VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr, Encyklopedie českých klášterů. Praha: Librí, 1997. ISBN 80-85983-17-6., s. 162-163
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kajetán z Tiene na Wikimedia Commons
