Přeskočit na obsah

Kašpar Rojko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kašpar Rojko
Rektor Ferdinandovy univerzity v Praze
Ve funkci:
1797 – 1798
PředchůdceJosef Bretfeld
NástupceJosef Bohumír Mikan
Narození1. ledna 1744 nebo 2. ledna 1744
Metava pri Malečniku Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí20. dubna 1819 (ve věku 75 let)
Praha České královstvíČeské království České království
Místo pohřbeníMalostranský hřbitov
Alma materUniverzita ve Štýrském Hradci Vídeňská univerzita
Profeseteolog, historik, katolický kněz a vysokoškolský učitel
Náboženstvíkatolická církev
CommonsGašper Rojko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kašpar Rojko (německy Caspar Royko, slovinsky Gašpar Rojko (1. ledna 1744 Metava pri Malečniku[1] – 20 dubna 1819 Praha) byl slovinsko-rakouský římskokatolický kněz, teolog a vysokoškolský učitel. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a zároveň nejradikálnějších osvícenců v Rakouské monarchii.[2] V letech 1797–1798 působil jako rektor Ferdinandovy univerzity v Praze (Univerzita Karlova).

Život

[editovat | editovat zdroj]

Royko se narodil v Metavě na rodovém panství poblíž Marburgu (Maribor) ve Slavonii (pozdější Slovinsko), první školní vzdělání získal v Marburgu. Vysokoškolská studia zahájil na univerzitě ve Štýrském Hradci, v roce 1763 přešel na studia práv na univerzitě ve Vídni. Zde se zaměřil na kánon a přirozené právo, byl studentem mj. Paula Josepha von Rieggera a Karla Antona von Martini. Později se vrátil na univerzitu ve Štýrském Hradci, kde nyní studoval teologii a získal titul doktora teologie, nakonec byl v roce 1766 vysvěcen na kněze. V dalších letech působil jako farář v rodném regionu Zellnitz a ve Witscheinu.

V roce 1773 se vrátil na univerzitu do Štýrského Hradce, kde přijal profesuru v oborech logiky, metafyziky a etiky na zdejší filozofické fakultě. Jen o rok později, roku 1774, přešel na teologickou fakultu jako řádný profesor církevních dějin a v roce 1777 byl jmenován dorektorem zdejšího kněžského semináře. Zde byl mimo jiné jeho žákem mj. rakouský teolog Johann Ritter von Kalchberg.

Po přeměně štýrskohradecké univerzity na lyceum v roce 1782 odešel Royko na Ferdinandovu univerzitu do Prahy. Tam mu bylo svěřeno vedení katedry církevních dějin. V akademickém roce 1790–1791 byl zvolen děkanem teologické fakulty, v akademickém roce 1797–1798 pak rektorem univerzity. Jeho osvětové a kritické přednášky byly velmi oblíbené. První dva svazky jeho díla Hstorie velkého všeobecného církevního shromáždění v Kostnici (Geschichte der großen allgemeinen Kirchenversammlung zu Kostnitz) však církev vyhodnotila jako nežádoucí a zařadila knihu na Index Librorum Prohibitorum. V tomto spise Royko zpochybnil církevní doktrínu o neomylnosti rad, obhajoval episkopální církevní model a prosil o dogmatickou rehabilitaci Jana Husa.[3]

Již v roce 1791 byl Royko císařem jmenován členem vládního Guberina a rádcem pro duchovní záležitosti, následně se pak aktivně angažoval v české státní církevní politice. V roce 1794 byl císařským dekretem pověřen jako prelát řízením komise pro úpravu perových mas v Čechách. V roce 1807 opustil všechny dosavadní úřady a odešel do penze. Téhož roku byl pak 28. července jmenován kanovníkem při kolegiální nadaci kostela Všech svatých na Pražském hradě.

Kašpar Royko zemřel 20. dubna 1819 v Praze ve věku 75 let. Pohřben byl na Malostranském hřbitově.[4][3]

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Geschichte der großen allgemeinen Kirchenversammlung zu Kostnitz (4 díly, Praha a Št. Hradec, 1781–1785).
  • Synopsis historiae Religionis (Praha, 1785)
  • Einleitung zur christlichen Religions- und Kirchengeschichte (Diesbach, Praha, 1788)
  • Geistliche Religions- und Kirchengeschichte, (4 díly, Widtmann, Praha, 1789–1795)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caspar Royko na německé Wikipedii.

  1. ↑ DOKUMENTATION, Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische. Rojko (Royko), Kaspar (Gašper). ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Hans Schneider: Der Konziliarismus als Problem der neueren katholischen Theologie, 1976, S. 148.
  3. ↑ a b Oslavy výročí Kašpara Royka :: Občanské sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova v Praze. www.malostranskyhrbitov.cz [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Vzpomínka na Gašpera Rojka, prvního slovinského rektora Univerzity Karlovy. Univerzita Karlova [online]. [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HERBEN, Jan. Otázka náboženská v našem probuzení. Praha: Čin, 1927. s. 68. Dostupné online
  • Nekrolog des emeritirten Gubernial-Rathes Caspar Royko in Prag, v: Erneuerte vaterländische Blätter für den österreichischen Kaiserstaa, 15. května 1819 (Nr. 39), s. 153–156. (německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kašpar_Rojko&oldid=23497894“