Judy Hollidayová
Judy Hollidayová | |
---|---|
Judy Hollidayová v roce 1960 | |
Rodné jméno | Judith Tuvimová |
Narození | 21. června 1921 New York USA |
Úmrtí | 7. června 1965 (ve věku 43 let) New York USA |
Místo pohřbení | Westchester Hills Cemetery |
Alma mater | Julia Richman High School |
Aktivní roky | 1938–1963 |
Choť | David Oppenheim (1948–1957) |
Partner(ka) | Gerry Mulligan (1958– zemřela 1965) |
Děti | Jonathan Oppenheim |
Rodiče | Abe Tuvim Helen Tuvimová |
Oscar | |
1951 – Včera narození | |
Zlatý glóbus | |
1950 – Včera narození | |
Cena Tony | |
1957 – Bells Are Ringing | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Judy Hollidayová, rodným jménem Judith Tuvimová (21. června 1921, New York – 7. června 1965, New York) byla americká herečka židovského původu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se 21. června 1921 v New Yorku jako jediné dítě Abeho Tuvima a Heleny Tuvimové (rodným jménem Gollombová). Oba její rodiče byli židé ruského původu[1][2] a i její rodné jméno Judith Tuvimová pocházelo z hebrejštiny a znamenalo „prázdniny“ (podle něj také později zvolila své umělecké jméno „Hollidayová“). Její otec byl výkonný ředitel amerického Židovského národního fondu a také politik, který jako socialista šestkrát neúspěšně kandidoval na post senátora státu New York.[3] Judy své dětství prožila ve čtvrti Sunnyside v Queensu a na Manhattanu vystudovala Julia Richman High School. Svou první práci si našla v divadle Mercury, kde pracovala jako pomocná operátorka v ústředně. Zde se také setkala i s velmi vlivnými osobami jako byl například režisér a producent Orson Welles či herec a producent John Houseman.[4]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Do showbyznysu se poprvé dostala v roce 1938, kdy účinkovala v nočním klubu The Revuers. Během přelomu dekády vystupovala také v klubech Village Vanguard, Spivy's Roof, Blue Angel a Rainbow Room v New Yorku a poté, co odcestovala do Los Angeles také v luxusním Trocadero, kde se scházela spousta hollywoodských předáků i hvězd. V roce 1940 také vydala spolu se skladatelem a pianistou Leonardem Bernsteinem[5] své první hudební album Night Life in New York[6] a se skupinou The Revuers také hrála ve filmu Greenwich Village (1944), ale jejich vystoupení bylo nakonec vystřiženo. Ve skupině však většinou nepanovala nejlepší atmosféra a téhož roku se nakonec rozpadla.
V roce 1944 dostala svou první filmovou roli a objevila se ve válečném dramatu Winged Victory o americkém vojenském letectvu. O rok později také debutovala na Broadwayi v divadle Belasco a její herecká kariéra se začala pomalu rozjíždět. Podobně to viděli i kritici z Actors' Equity Association, kteří Judy vybrali a ocenili cenou Clarence Derwenta pro nejnadějnější hereckou hvězdu.
Během roku 1946 kdy stále účinkovala na Broadwayi dostala nabídku i na roli ve hře Born Yesterday, kde měla zastoupit podstatně slavnější herečku Jean Arthurovou, která náhle New York opustila. Scenárista Garson Kanin si vybral právě o 20 let mladší Judy a hra ji brzy nasměrovala i zpět k filmu. Nedlouho poté koupilo práva na filmovou adaptaci studio Columbia Pictures a s podporou slavných hollywoodských herců byla do jedné z klíčových rolí obsazena právě Judy. I přes námitky šéfa studia Harryho Cohna si nejprve zahrála v komediálním dramatu Adamovo žebro (1949) po boku Katharine Hepburnové a Spencera Tracyho a za předvedené výkony se jí dostalo i nominace na Zlatý glóbus. Hned na to se také blýskla v oné adaptaci její slavné a populární hry Včera narození (1950) a tentokrát již Zlatý glóbus vyhrála a k tomu si následujícího roku odnesla také Oscara pro nejlepší herečku v hlavní roli, přičemž porazila spoustu slavných hvězd jako Bette Davisovou, Eleanor Parkerovou či Anne Baxterovou.
Dále se objevila ve dvou romantických komediích s Jackem Lemmonem To by se mělo stát vám a Phffft! (oba z roku 1954). V roce 1952 však její kariéru ohrozilo obvinění z údajných prokomunistických aktivit. Její jméno se objevilo na seznamu 151 podezřelých umělců a následně byla vyslýchána v americkém Senátu tzv. Mc Carranovou komisí.[7] Vyšetřování však žádné aktivity neodhalilo, Judy stalinismus i veškerý autoritarismus veřejně odsoudila a její kariéra, na rozdíl od spousty jiných herců, zůstala relativně neposkvrněná.
Pozdější kariéra a smrt
[editovat | editovat zdroj]V listopadu 1956 se vrátila na Broadwayi a objevila se v hlavní roli v muzikálu Bells Are Ringing společně se svými přáteli Betty Comdenovou a Adolphem Greenem z bývalé hudební skupiny The Revuers. O rok později získala divadelní cenu Tony pro nejlepší herečku v hlavní roli v muzikálu a koncem dekády se vrátila i zpět k filmu. Do šedesátých let vstoupila filmovou verzí její pár let staré a úspěšné hry a snímek Bells Are Ringing (1960) se stal také jejím posledním.
Téhož roku také musela podstoupit operaci, při které jí odstranili nádor v oblasti krku[8] a o pět let později, 7. června 1965 zemřela na rakovinu prsu.[9] Do 44. narozenin jí chyběly jen dva týdny. Byla pohřbena na hřbitově Westchester Hills v New Yorku.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Filmové
[editovat | editovat zdroj]- 1951: Včera narození (1950) – Výhra (Nejlepší herečka v hlavní roli)
- 1951: Adamovo žebro (1949) – Nominace (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)
- 1951: Včera narození (1950) – Výhra (Nejlepší herečka v komedii či muzikálu)
- 1951: Včera narození (1950) – Nominace (Nejlepší herečka v dramatu)
- 1957: Závratná kariéra (1956) – Nimonace (Nejlepší herečka v komedii či muzikálu)
- 1961: Bells Are Ringing (1960) – Nominace (Nejlepší herečka v komedii či muzikálu)
Filmová cena Britské akademie (BAFTA)
- 1953: Manželský život (1952) – Nominace (Nejlepší zahraniční herečka)
- 1955: Phffft! (1954) – Nominace (Nejlepší zahraniční herečka)
New York Film Critics Circle Awards
- 1950: Včera narození (1950) – Nominace (Nejlepší herečka)
Laurel Awards
- 1951: Včera narození (1950) – Výhra (Nejlepší herečka v komedii či dramatu)[10]
- 1957: Závratná kariéra (1956) – Nimonace (Nejlepší herečka v komedii)
Jussi Awards
- 1952: Včera narození (1950) – Výhra (Nejlepší zahraniční herečka)
Divadelní
[editovat | editovat zdroj]- 1957: Bells Are Ringing (1956) – Výhra (Nejlepší herečka v muzikálu)
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]Filmy
[editovat | editovat zdroj]- 1938 Too Much Johnson (režie Orson Welles)
- 1944 Greenwich Village (režie Walter Lang)
- 1944 Something for the Boys (režie Lewis Seiler)
- 1944 Winged Victory (režie George Cukor)
- 1949 Adamovo žebro (režie George Cukor)
- 1949 Ve městě (režie Gene Kelly a Stanley Donen)
- 1950 Včera narození (režie George Cukor)
- 1952 Manželský život (režie George Cukor)
- 1954 To by se mělo stát vám (režie George Cukor)
- 1954 Phffft! (režie Mark Robson)
- 1956 Závratná kariéra (režie Richard Quine)
- 1956 Full of Life (režie Richard Quine)
- 1960 Bells Are Ringing (režie Vincente Minnelli)
Seriály
[editovat | editovat zdroj]- 1949 The Ford Theatre Hour (1 epizoda, režie Marc Daniels)
- 1954 Goodyear Television Playhouse (1 epizoda, režie Delbert Mann)
- 1954 Max Liebman Spectaculars (2 epizody, režie Max Liebman a Bob Banner)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ident.familysearch.org [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Abe Tuvim; Zionist Official,. Dies at 64; Executive Director of Fund Foundation. The New York Times. Dostupné online [cit. 2023-06-04]. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Our Campaigns - Candidate - Abraham Tuvim. www.ourcampaigns.com [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Judy Holliday, 42, Is Dead of Cancer; Judy Holliday, Actress, Is Dead of Cancer at 42. The New York Times. 1965-06-08. Dostupné online [cit. 2023-06-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ INC, Time. LIFE. [s.l.]: Time Inc 128 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: 6E4EAAAAMBAJ.
- ↑ popsike.com - NIGHT LIFE IN NEW YORK 78rpm 12-inch Set Musicraft Records #N-2 The Revuers - auction details. www.popsike.com [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ www.wtv-zone.com [online]. [cit. 2013-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-13.
- ↑ Elmer Bernstein, composer - music from the play "Laurette" and the film "Prince Jack". www.kritzerland.com [online]. [cit. 2023-06-06]. Dostupné online.
- ↑ The Tragic Early Death of Judy Holliday - The Life & Times of Hollywood. web.archive.org [online]. 2022-11-28 [cit. 2023-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-28.
- ↑ Judy Holliday. IMDb [online]. [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Judy Hollidayová na Wikimedia Commons
- Judy Hollidayová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Judy Hollidayová v Internet Movie Database (anglicky)
- Heslo na Biography.com Archivováno 23. 3. 2018 na Wayback Machine.
- Profil na Jewish Women's Archiv
- Heslo v Jewish Women Comprehensive Historical Encyclopedia
- Americké herečky
- Židovské herečky
- Držitelky Oscara za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
- Držitelky ceny Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon (komedie / muzikál)
- Hollywoodský chodník slávy
- Herečky ze zlatého věku Hollywoodu
- Narození v roce 1921
- Narození 21. června
- Narození v New Yorku
- Úmrtí v roce 1965
- Úmrtí 7. června
- Úmrtí v New Yorku
- Zemřelí na karcinom prsu