Josef Pavlík (lékař)
| MUDr. Josef Pavlík | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. září 1863 Křižánky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 14. prosince 1926 (ve věku 63 let) Tábor  Československo |
| Místo pohřbení | Tábor |
| Národnost | Česká |
| Choť | Marie Pavlíková (roz. Honzáková) |
| Děti | Libuše Paserová Milada Petříková-Pavlíková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Pavlík (21. září 1863 Křižánky – 14. prosince 1926 Tábor) byl český lékař, zdravotní konsulent ČSD, známý táborský měšťan, spolkový činitel, historik a mecenáš. Byl výrazným křísitelem husitské historie Táborska, iniciátorem pomníků Jana Žižky a Jana Husa v Táboře a spoluzakladatelem táborského Husitského muzea.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí a lékařská praxe
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Českých Křižánkách, české části obce Křižánky na historické hranici Čech a Moravy, nedaleko Poličky. Po vychození obecné školy vystudoval gymnázium v Litomyšli a následně medicínu na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě tamtéž. Po absolutoriu se usadil v Táboře jako městský lékař. Od roku 1888 působil jako sekundář nově založené městské polikliniky,[2] v pozdějších letech pak vedl ve městě svou soukromou praxi a stal se vyhledávaným lékařem. Roku 1907 byl prvním, kdo si v jižních Čechách pořídil rentgen.[1]
Husitská historie
[editovat | editovat zdroj]Čile se zapojoval též do společenského života v Táboře, byl členem řady spolků a vlasteneckých organizací. Jakožto nadšený propagátor historie různými způsoby oživoval upomínky husitského hnutí, které stálo za založením města. Roku 1906 inicioval výstavu o mistru Janu Husovi, první svého druhu v českých zemích, pořádal dne 6. července každoroční poutě na od města nedaleký Kozí hrádek, někdejší Husovo působiště, či vydával populární spisy o Kozím Hrádku a Táboře. Byl zakladatelem spolku pro postavení Husova pomníku v Táboře,[3] k jehož realizaci však za jeho života nedošlo, mj. protože Husova osobnost byla katolické rakouské státní moci nepohodlná, a i zřízení pomníku v této době představovalo politicky problematickou záležitost.
Po vzniku Československa pak dosáhl završení své mnohaleté práce, když roku 1920 došlo ke zřízení Husových síní v táborském městském museu. Tato expozice posléze vytvořila základ pro vznik Husitského muzea v Táboře.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Josef Pavlík zemřel v Táboře 14. prosince 1926 ve věku 63 let. Jeho ostatky byly zpopelněny a urna uložena v Husově síni v Táboře.[1]
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]S manželkou Marií, rozenou Honzákovou, dcerou Jana Honzáka, městského lékaře v Kopidlně,[4] měli celkem čtyři děti. Byli rodiči Milady Petříkové-Pavlíkové (1890–1985),[5] první české inženýrky architektky, manželky architekta Theodora Petříka, a Libuše Paserové-Pavlíkové (1900–1984). známé operní pěvkyně posléze žijící v Itálii. Jeho švagrovými byli Anna Honzáková, první žena-lékařka vystudovaná v Čechách, či Albína Honzáková, učitelka a spisovatelka.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Husitské muzeum v Táboře - Nejen o husitství… | Tábor – viditelné pomníky Starého Města. www.husitskemuzeum.cz [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Místo starostí, bolesti i naděje. Táborský deník. 2010-12-13. Dostupné online [cit. 2023-03-15].
- ↑ pomník Mistra Jana Husa - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Stala se první promovanou lékařkou u nás. Vyměnila rodinu za ordinaci. Osudové ženy: Anna Honzáková. Dvojka [online]. 2019-11-23 [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Milada Petříková-Pavlíková :: Dámský klub ČVUT Praha. damsky-klub-cvut2.webnode.cz [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 1076. Dostupné online
- Věstník: příloha Časopisu lékařů českých : orgán Lékařské komory pro Království české, oficielní orgán Moravské komory lékařské pro členy národnosti české a Ústřední jednoty českých lékařů v Král. českém, markrabství moravském a vévodství slezském. Praha: Ant. Veselý (jménem Spolku lékařů českých), 07.09.1907, 19(33), s. 360. ISSN 0862-0725. Dostupné online
