Josef Kafka (tiskař)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Kafka
Josef Kafka s dcerou Helenou (rok 1939)
Josef Kafka s dcerou Helenou (rok 1939)
Jiná jménaJosef František Kafka[1]
Narození16. června 1895[1]
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. července 1943[1]
Berlín-Plötzensee,[1] Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípoprava gilotinou
Povolánítiskař; litograf; fotograf
Aktivní roky1939 až 1943
Zaměstnavatelémajitel a provozovatel fotografického ateliéru v Praze–Nuslích
Domovské městoPraha
Politická strananárodně socialistická strana[1]
Manžel(ka)Helena Kafková (rozená Budínová) (sňatek v roce 1925)[1]
Dětidcera: Helena Mandelová (rozená Kafková) (* 1. března 1936 v Praze)[2][1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska věnovaná Josefu Kafkovi v Otakarově ulici na Praze 4[3]

Josef František Kafka (16. června 1895, Praha9. července 1943, Berlín-Plötzensee) byl tiskař, litograf a fotograf (majitel a provozovatel fotografického ateliéru v Praze–Nuslích), který se zapojil do domácí protiněmecké odbojové činnosti v rámci vojenské ilegální organizace Obrana národa do skupiny, jenž v letech 19391940 zajišťovala nelegální přechod československých letců přes hranice Protektorátu Čechy a Morava na Slovensko a do Maďarska.[p 1][p 2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí, první světová válka, mobilizace[editovat | editovat zdroj]

Josef František Kafka se narodil 16. června 1895[1] v Praze. Vyučil se litografem, ale poté, co vypukla první světová válka musel narukovat do rakousko-uherské armády, kde až do konce první světové války pracoval jako litograf ve východním Polsku v městě Lublinu.[1] V Lublinu se ve svém volném čase začal věnovat fotografování.[1] Po skončení první světové války a po návratu do Prahy si Josef Kafka v Praze–Nuslích zřídil vlastní fotografický ateliér.[1] V roce 1925 se Josef Kafka oženil se svojí zaměstnankyní slečnou Helenou Budínovou a o jedenáct let později (v roce 1936) se jim narodila v Praze dcera Helena (* 1. března 1936).[2][1] Oba manželé Kafkovi pracovali ve fotografickém ateliéru a za několik let si našetřili na motocykl značky Harley Davidson s postranním vozíkem a s objemem motoru 1 000 cm2, se kterým podnikali nejen výlety do okolí Prahy, ale také delší cesty například i na Moravu.[1] Josef Kafka přenechal postupem času řízení motocyklu svojí ženě Heleně (sám jezdil v postranním vozíku), která se dokonce s rodinným strojem úspěšně účastnila motocyklového závodu Zbraslav – Jíloviště.[1] Vlastenecké cítění Josefa Kafky se projevovalo nejen tím, že byl členem Sokola a národně socialistické strany, ale například i tím, že když byla v roce 1938 (23. září 1938) vyhlášena mobilizace pomáhal osobně celý den se svým motocyklem vozit mobilizované civilisty – budoucí československé vojáky do kasáren, kam měli dle mobilizačních rozkazů nastupovat.[1]

Protektorát Čechy a Morava[editovat | editovat zdroj]

Odbojová činnost[editovat | editovat zdroj]

Po nastolení protektorátu byl Josef Kafka osloven členy vojenské ilegální organizace Obrana národa (ON) s prosbou o pomoc při tiskařských, ale především při litografických a fotografických činnostech ve prospěch národního domácího československého odboje.[1][p 3] Fotoateliér rodiny Kafků v pražských Nuslích se následně stal (od června roku 1939 až do 13. června roku 1940)[7][8] jedním z nelegálních míst odkud byl veden protiněmecký odpor.[1] Ve fotografickém ateliéru byla umístěna ilegální radiostanice[1] (sloužila k poslechu zahraničního vysílání)[1] a fotoateliér sloužil rovněž jako jedno z mnoha míst, kde se rozmnožoval ilegální časopis V boj a odkud bylo také toto nelegální periodikum nějaký čas distribuováno.[1] Josef Kafka pracoval ve skupině plukovníka Jaroslava Hájíčka, v legionářské skupině disponenta legionářského úvěrového ústavu Švarce, štábního kapitána letectva v záloze Vladimíra Černého a podplukovníka Josefa Mašína (zpravodajsko–sabotážní skupina Tři králové).[7] Josef Kafka v rámci své odbojové činnosti pořizoval fotografie odbojářů do jejich ilegálních dokladů,[1] padělal razítka na občanské legitimace[8] pro osoby pronásledované gestapem,[7] zhotovoval fotokopie různých dokumentů (převážně určených pro zahraničí[8]),[1] padělal podkarpatoruské křestní listy pro osoby odcházející do zahraniční armády[7] a pro podplukovníka Josefa Mašína ukrýval ve svém atelieru přechodně i zbraně,[1] třaskaviny[1] a jiný sabotážní materiál.[7] Josef Kafka při ilegální práci pro odboj využil i své litografické dovednosti, když spolupracoval[8] při zhotovení štočku (razítka) s názvem „Slovenský štát“.[1][7][8] Ten se používal pro přetisk na československé stokorunové bankovky, kterými byli vybavováni lidé při ilegálním odchodu z protektorátu přes Slovensko (za účelem vstupu do cizích armád bojujících proti Německu).[7][1]

Zatčení, věznění, ....[editovat | editovat zdroj]

Fotograf Josef Kafka byl zatčen gestapem (nejspíše právě ve spojitosti s tvorbou falešného štočku pro přetisk na slovenských stokorunách) dne 13. června 1940 po třetí hodině odpolední.[1] Nejprve byl vyslýchán a následně vězněn v pražském Petschkově paláci, poté ve věznici v Praze na Pankráci, nakonec pak v Drážďanech a Gollnowě.[1] Ve dnech 20. listopadu 1942[9] až 21. listopadu 1942[1] proběhlo v Berlíně soudní stání před Lidovým soudním dvorem.[9] Na něm byl Josef Kafka odsouzen k trestu smrti za přípravu k velezradě a napomáhání nepříteli (tj. za odbojovou činnost).[9] Rozsudek byl vykonán dne 9. července 1943 gilotinou ve věznici v Berlíně-Plöztensee.[1][9]

Ostatní členové rodiny[editovat | editovat zdroj]

V květnu 1945 bylo Kafkově dceři Heleně (* 1. března 1936)[2] devět let a byla dítě školou povinné.[1] Její ovdovělá matka Helena Kafková pokračovala v práci v rodinném podniku – fotografickém ateliéru v Praze–Nuslích.[1] Po vítězném Únoru 1948 vyměřil komunistický režim všem drobným živnostníkům nepřiměřeně vysoké paušální daně.[1] Jejich zaplacení se prakticky rovnalo v mnoha případech ekonomické likvidaci živnosti.[1] Helena Kafková byla z finančních důvodů nucena ukončit svoji živnost a rodinný fotografický ateliér pronajímat jiným fotografům.[1] Celý proces likvidace ateliéru vyvrcholil příkazem, že stavba neodpovídá požárním předpisům a vdova ji musí na své vlastní náklady nechat zbourat.[1]

Kniha[editovat | editovat zdroj]

Dcera Josefa Kafky Helena Mandelová[2] napsala (a v roce 2018 / 2019 vydala) o životě svého otce knihu s titulem „Můj táta Josef Kafka – litograf, fotograf, neznámý hrdina a Obrana národa“.[1] Historik Robert Kvaček v předmluvě ke knize konstatoval, že faksimile[6] dopisů Josefa Kafky a jeho ženy Heleny Kafkové, které putovaly (v letech 1940 až 1943) mezi Prahou a německými vězeními (Drážďany, Gollnow, Berlín)[6] tvoří podstatnou část publikace a pramenně nejcennější část knihy i navzdory faktu, že jejich obsah a mluvu omezovala německá cenzura a že tyto dopisy jsou zároveň vícestranným svědectvím o poměrech v nacistických káznicích[6] jakož i o údělu zatčených odbojářů[6] a jejich rodin za protektorátu.[1] Autorka knihy za pomoci dokumentů z Vojenského historického archivu (VHA) přibližuje i činnost ostatních odbojářů, kterou vykonávali v rámci Obrany národa.[6] V publikaci jsou zmiňovány i vynálezy, které měly ulehčit život manželky a dcery a které Josef Kafka projektoval během svého věznění v nacistických káznicích.[1]

Pamětní deska[editovat | editovat zdroj]

V úterý dne 16. června 2020 (mezi 17.00 až 18.00) na domě na adrese Otakarova 219/9, 140 00 Praha 4 – Nusle (50°03′57″ s. š., 14°26′26″ v. d.) byla odhalena pamětní deska věnovaná nuselskému tiskaři, litografovi a fotografovi Josefu Kafkovi.[10] Slavnostního odhalení se účastnila i jeho dcera Helena Mandelová.[2][10][3] Akci pořádala Iniciativa A, Československá obec legionářská a Městská část Praha 4.[10][3] Pamětní deska se nachází poblíž místa, kde stával fotografický ateliér manželů Kafkových, jenž se do dnešních dnů nedochoval.[11][3] Na pamětní desce je nápis: V této ulici žil a pracoval / hrdina odboje, litograf a fotograf / Josef Kafka / nar. 16. 6. 1895 / za ilegální činnost v Obraně národa / byl popraven / 9. 7. 1943 v Berlíně-Plötzensee //.[11][3]

Dovětek[editovat | editovat zdroj]

Josef Kafka byl zatčen nejspíše ve spojitosti s falšováním štočku pro přetisk na slovenských stokorunách.[1] Spolu s Josefem Kafkou byli odsouzeni k trestu smrti a popraveni v Berlíně-Plötzensee i následující osoby:

  • Vojtěch Šmíd (Adalbert) (typograf a knihtiskař ze Záběhlic)[1] (* 4. února 1896, Soběslav).[12] Jeho knihtiskárna (Vojtěch Šmíd) působila nejprve v Praze–Nuslích, od roku 1934 pak v Praze–Záběhlicích.[13] Její nakladatelská produkce nebyla velká a realizovala se v letech 1929 až 1940, kdy firma tiskla zejména edice dobrodružné četby pro některá pražská nakladatelství.[13] Dne 20. listopadu 1942 byl Vojtěch Šmíd odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě a napomáhání nepříteli (tj. odbojová činnost);[12] byl popraven dne 16. června 1943 gilotinou.[12]
  • František Šelepa (učitel z Rohatce na Moravě)[1] (* 3. února 1883, Věrovany (okres Přerov)).[14] Bydliště: Ratíškovice, okres Hodonín, Rohatec; zaměstnání: učitel, obecná škola v Rohatci u Hodonína.[15] Za první světové války byl kadetem u 3. pěšího pluku rakousko-uherské armády.[15] Do zajetí padl dne 30. ledna 1917 u Jakobeny (obec na severu Rumunska).[15] Do československých legií se přihlásil 28. dubna 1917.[15] Do československých legií v Rusku byl zařazen 28. června 1918, působil v technické rotě v hodnosti praporčíka.[15] Československé legie opustil v hodnosti nadporučíka a vrátil se do Československa.[15] Za protektorátu byl organizován v ilegální vojenské organizaci Obrana národa (okres Hodonín, velitel úseku Rohatec), kde spolupracoval s podplukovníkem Josefem Balabánem.[15] František Šelepa (krycí jméno „Franta Dlouhý“) byl jednou z hlavních osob ve skupině, která organizovala nelegální přechody osob na Slovensko.[15] Šelepova skupina opatřovala převáděným osobám falešné propustky na Slovensko a zajišťovala (v případě potřeby) i jejich úkryt.[15] „Pašování osob“ se uskutečňovalo vlakem na Slovensko a Šelepova skupina jim zajišťovala i doprovod.[15] Začátkem roku 1940 skončila možnost převážet osoby vlakem (na Slovensku totiž kompetence vystavovat propustky přešla na policejní úřady) a bylo nutno osoby převádět pěšky.[15] František Šelepa se podílel v okolí Hodonína na formování a efektivním fungování několika převaděčských skupin (občané z Rohatce a Sudoměřic).[15] Byl zatčen gestapem dne 1. března 1940, vězněn nejprve v Uherském Hradišti, pak v Praze na Pankráci, v Drážďanech, Gollnowě a Berlíně.[15] Dne 20. listopadu 1942 byl odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě a napomáhání nepříteli (odbojová organizace Obrana národa); popraven byl dne 16. června 1943 gilotinou.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V období od března 1939 do května 1940 opustilo protektorát různými nelegálními cestami asi 1 270 československých letců (a zapojili se v zahraničí do boje proti nacismu), což byla více než polovina mírového stavu československého vojenského letectva.[4] Jednalo se o různé odbornosti: byli mezi nimi jak aktivní letci, tak i délesloužící piloti ale i (v menší míře) letci záložní.[4] Svaz letců republiky Československé (Svaz letců RČS) (se sídlem v ulici Na Poříčí 1061/37 v Praze 1)[5] byla ilegálně působící organizace, která tento „vývoz československých letců“ koordinovala ještě ve spolupráci a po dohodě se zástupci domácího vojenského odboje (Obrana národa).[4] Těmito ilegálními úkoly ve Svazu letců RČS se zabývali: plukovník letectva Josef Hamšík;[5] předseda Svazu letců RČS – podplukovník generálního štábu Vítězslav Rosík;[5] předválečný předseda Svazu letců RČS – sekretář – kapitán v záloze Josef Malý;[5] štábní kapitán v záloze Vladimír Černý;[4][5] předseda sekce civilních pilotů – četař Rudolf Dalecký;[5] kapitán v záloze Jan Popelák;[4][5] četař Jan Kupka[5] a další.[4] Za Obranu národa se „pašování letců za hranice“ Protektorátu Čechy a Morava věnovali: major Jaroslav Hájíček, štábní kapitán Kašpar a praporčík Ladislav Vosyka.[4] Svaz letců RČS spolupracoval již od dubna roku 1939 rovněž s některými vysokými představiteli ilegální organizace Obrana národa (generál Alois Vicherek, plukovník Jaroslav Vedral, major Jaroslav Hájíček, atd.) a to za účelem organizování sběru zpravodajských informací z leteckého prostředí.[5] Na jaře roku 1940 gestapo tuto síť zlikvidovalo.[5]
  2. Podplukovník Josef Hamšík byl členem ilegální organizace Svaz letců republiky Československé (Svaz letců RČS), která koordinovala nelegální odchody československých letců do zahraničí.[5] Od 20. března 1940 byl držen ve věznici v Praze na Pankráci, odkud byl v říjnu 1940 převezen do Drážďan, pak do Gollnowa a nakonec byl v Berlíně odsouzen k trestu smrti a dne 8. dubna 1943 popraven.[5]
  3. Tiskař, litograf a fotograf Josef Kafka byl členem asi dvacetičlenné skupiny Obrany národa, která v letech 1939 až 1940 zajišťovala nelegální přechod československých letců přes hranice Protektorátu Čechy a Morava na Slovensko a do Maďarska.[6] Ilegální skupina (napojená na podplukovníka Josefa Mašína) byla roce 1940 rozkryta gestapem, její členové byli postupně pozatýkáni a většina z nich pak byla (po dlouhém věznění v nacistických káznicích) odsouzena za vlastizradu k trestu smrti a v roce 1943 popravena v Berlíně-Plötzenzee.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap REDAKCE. Josef Kafka – litograf, fotograf a neznámý hrdina [online]. www.praha4.cz; Tučňák 5/2019; strany 4 a 5, 2019-05-31 [cit. 2020-06-17]. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online. 
  2. a b c d e Helena Mandelová (* 1. března 1936 v Praze) [online]. Autoritní databáze Národní knihovny ČR (NK ČR) [cit. 2020-06-18]. Herečka, překlad z ruštiny. PaedDr., učitelka, lektorka dětských her, divadelní programy (Divadlo Petra Bezruče), obor: metodika dějepisu, dějepisné pomůcky, popularizační práce pro děti. Identifikační číslo NK ČR: jk01080021. Dostupné online. 
  3. a b c d e CHURAVÝ, Mojmír. Pamětní deska Josef Kafka [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets), 2020-06-16 [cit. 2020-06-25]. Umístění: Praha 4, Otakarova 219/9; Centrální evidence válečných hrobů: není evidován; Souřadnice GPS: N50°3'57.4 E14°26'25.9. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g Českoslovenští letci v Polsku [online]. Encyklopedický slovník českých dějin 1938 – 1945 [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k l PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík institucí: Svaz letců republiky Československé) Svaz letců RČS. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 176, 486. 
  6. a b c d e f g MANDELOVÁ, Helena. Můj táta Josef Kafka: litograf, fotograf, neznámý hrdina a Obrana národa [online]. Katalog Národní knihovny ČR, 2018-01-01 [cit. 2020-06-18]. 170 stran; ISBN 978-80-270-4142-8. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g Dokument ze dne 8. listopadu 1946; autor: poručík Ladislav Vosyka z hlavního štábu Ministerstva národní obrany; Předmět (čeho se dokument týkal): svědectví o ilegální činnosti fotografa Josefa Kafky (v dokumentu omylem uveden jako „Josef Kajka“)
  8. a b c d e Osvědčení vydané Ministerstvem národní obrany podle § 8 zákona číslo 255/1946 Sb.; Podepsáni: plukovník Hájíček, svědek poručík Vosyka Ladislav; Předmět (čeho se dokument týkal): osvědčení o odbojové činnosti fotografa Josefa Kafky (v dokumentu omylem uveden jako „Josef Kajka“)
  9. a b c d DOKUMENTACE POPRAVENÝCH ČECHOSLOVÁKŮ ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE [online]. ÚSTR (Ústav pro studium totalitních režimů) [cit. 2020-06-18]. Kafka Josef (fotograf); narozen: 16.6.1895, Praha; Dne 20.11.1942 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě a napomáhání nepříteli (odbojová činnost); popraven: 9.7.1943, gilotina; Zdroj: Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee. Dostupné online. 
  10. a b c Nová pamětní deska bude připomínat památku nuselského tiskaře, litografa a především statečného odbojáře. [online]. facebook, 2018-01-01 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  11. a b Praha 4 odhalila pamětní desku Josefu Kafkovi [online]. Pražský patriot, 2020-06-16 [cit. 2020-06-19]. Pamětní desku účastníku protinacistického odboje Josefu Kafkovi dnes odhalili na domě v Otakarově ulici v Praze – Nuslích představitelé městské části Praha 4. Slavnostního odhalení se zúčastnila dcera Josefa Kafky Helena Mandelová.. Dostupné online. 
  12. a b c DOKUMENTACE POPRAVENÝCH ČECHOSLOVÁKŮ ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE [online]. ÚSTR (Ústav pro studium totalitních režimů) [cit. 2020-06-19]. Vojtěch Šmíd (Adalbert). Dostupné online. 
  13. a b Vojtěch Šmíd; Knihtiskárna s nepatrnou nakladatelskou produkcí v Praze; Nakladatelská působnost 1929–1940 [online]. [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. 
  14. a b DOKUMENTACE POPRAVENÝCH ČECHOSLOVÁKŮ ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE [online]. ÚSTR (Ústav pro studium totalitních režimů) [cit. 2020-06-19]. František Šelepa. Dostupné online. 
  15. a b c d e f g h i j k l m MENŠ. František Šelepa [online]. Internetová encyklopedie dějin Brna, 2019-01-29 [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]