José Rizal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
José Rizal

José Rizal (celým jménem José Protasio Rizal-Mercado y Alonso-Realonda) (19. června 1861 Calamba, Laguna – popraven 30. prosince 1896 Manila), národní hrdina Filipín, byl básník a prozaik, jeden z prvních očních chirurgů v celé jihovýchodní Asii, národní buditel a nejvýznamnější postava filipínského hnutí za nezávislost a osvobození od španělské koloniální nadvlády. Za své vlastenecké aktivity byl popraven, avšak národní osvobozenecké hnutí, inspirované jeho myšlenkami a aktivitami, vedlo už necelé dva roky po jeho smrti ke kapitulaci Španělské Východní Indie. Výročí jeho smrti se stalo státním filipínským svátkem. Republikovým zákonem 646 byl v roce 1916 vytvořen na jeho počest Řád rytířů Josého Rizala.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Rizal se narodil jako sedmé z jedenácti dětí svých rodičů, coby jejich druhý syn. Absolvoval jesuitskou školu Ateneo v Manile, začal univerzitní studia na jediné filipínské vysoké škole, Univerzitě sv. Tomáše, kde si vybral medicinu. V r. 1882 odjel do Evropy, kde pokračoval ve studiu oční chirurgie na univerzitě v Madridu, souběžně si zapsal i obory filosofie a literatura. Všechny obory absolvoval. Již ve Španělsku se stal váženou osobou, měl řadu kontaktů ve vědeckých kruzích, stýkal se i s liberálními politiky, angažoval se v aktivitách komunity zdejších filipínských studentů. V r. 1884 na sebe upozornil veřejným projevem při příležitosti udělení cen ve španělské celonárodní malířské soutěži, v níž se na prvních dvou místech umístili dva pařížští Filipínci. V r. 1885 prováděl oftalmologickou praxi v Paříži, poté v německém Heidelbergu. V té době se seznámil se svým velkým evropským přítelem, profesorem Ferdinandem Blumentrittem z Litoměřic, jedním z mála evropských filipinistů. O dva roky později ho a jeho rodinu v Litoměřicích i navštívil.

Rizal uměl kromě svého rodného tagalogu výborně španělsky, naučil se však i latinsky, řecky, hebrejsky, francouzsky, italsky, anglicky a německy. Údajně hovořil víc než deseti jazyky. Navíc vynikal v kreslení, jakož i v tělesných aktivitách (šerm). V r. 1887 vydal vlastním nákladem román Noli me tangere (Nedotýkej se mne), v němž popisuje nevlídné poměry na Filipínách, kde misionářské řády měly téměř absolutní moc nad domorodým obyvatelstvem. Téhož roku se vrátil na Filipíny, ale generální guvernér osobně mu pod tlakem církevních autorit doporučil z ostrovů opět odjet. Vrátil se do Evropy, kde v r. 1891 dokončil druhý román, El Filibusterismo (Podvratnictví), jehož námětem je pokus o revoluci na Filipínách. Rizal naznačuje, že právě revoluce může být jediným možným východiskem z útlaku, který zažívají Filipínci, ale zároveň vyjadřuje obavu z možných důsledků, pokud by k ní došlo.

V roce 1891 si zřídil oční ordinaci v Hongkongu, kde se setkal se svou rodinou, jež se mezitím stala obětí perzekuce. Odjel zpět na Filipíny a snažil se vyjednávat s novým generálním guvernérem. Byl zatčen a odsunut do ústraní, další čtyři roky strávil v odlehlém Dapitanu na ostrově Mindanao. V roce 1896 se sám přihlásil jako dobrovolný lékař do španělských jednotek na Kubě a byl mu povolen odjezd. Zatímco byl na cestě do Evropy, vypukla na Filipínách revoluce, vedená hnutím Katipunan (Sdružení), v jehož čele stojí Andrés Bonifacio. Rizal je znovu zatčen po připlutí do Barcelony a poslán zpět do Manily. Přestože mu nebyly dokázány kontakty s vůdci revoluce, byl demonstrativně popraven zastřelením 30. prosince 1896. U místa jeho popravy byla 4. července 1946 vyhlášena nezávislost Filipín.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Sílu přátelství José Rizala a litoměřického prof. Blumentritta dokládá i skutečnost, že v noci před popravou napsal Rizal, kromě své nejznámější básně Mi últimos adios (Poslední sbohem), pouze dva dopisy svým nejbližším - první své matce a druhý směřoval do Čech profesoru Blumentrittovi[1]

V Litoměřicích nesou na Rizalovu počest jeho jméno parkány litoměřických hradeb, jménem Rizalova nejbližšího přítele Ferdinanda Blumentritta je pojmenován místní park.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Životopis Rizalův na webu Známý-lékař

Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je José Rizal

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vasiljevová, Zdeňka: José Rizal. Kontinenty + Prospektrum, Praha 1998
  • Středa, Leoš a Zima, Tomáš: José Rizal, oftalmolog a národní hrdina Filipín, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2011
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu