John Dryden

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
John Dryden
John Dryden
John Dryden
Narození 9. srpna 1631
Oundle
Úmrtí 1. května 1700 (ve věku 68 let)
Londýn
Místo odpočinku Westminsterské opatství
Alma mater Westminster School
Trinity College
Povolání dramatik, překladatel, básník, spisovatel a literární kritik
Děti John Dryden, Erasmus Henry Dryden, 5th Baronet a Charles Dryden
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Dryden (19. srpna 1631 - 12. května 1700 - data jsou uvedena v gregoriánském kalendáři, přestože se v té době ve Velké Británii užíval juliánský kalendář, údaje se proto mohou o několik dní lišit) byl vlivný anglický básník, literární kritik, překladatel a dramatik. Patřil k vůdčím osobnostem anglického literárního života období restaurace Stuartovců.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na vesnické faře svého dědečka z matčiny strany v Aldwincle poblíž Oundle v Northamptonshire. Byl nejstarším ze čtrnácti dětí Erasma a Mary Drydenové, příslušníků puritánské statkářské nižší šlechty, podporujících parlament. Jako chlapec žil Dryden v blízké vesnici Titchmarsh, kde také patrně získal základní vzdělání.

V roce 1644 byl vyslán do Westminster School. Jako každá humanistická škola, i Westminster School učila své studenty umění rétoriky, schopnosti klást argumenty jak pro, tak proti a zadávat téma sporu. Drydenova pozdější díla a jeho způsob myšlení jsou silně ovlivněny touto logickou průpravou.

Jeho léta ve Westminsteru nebyla bez zvláštních událostí: patří sem například jeho první publikovaná báseň, a to elegie na smrt jeho přítele a spolužáka Henryho, lorda z Hastingsu, zemřelého na neštovice, která byla publikována 30. ledna 1649.

V roce 1650 začal studovat na Trinity College v Cambridge, kde získal mnohé zkušenosti a navrátil se k politickým a náboženským názorům, jaké zastával za dob svého dětství. Je jen málo informací o dobách Drydenova camebridgeského studia, ale dá se předpokládat, že studoval typické osnovy, totiž klasické autory, rétoriku a matematiku. V roce 1654 získal bakalářský titul, v tomtéž roce zemřel jeho otec.

Navrátiv se v období vlády Olivera Cromwella do Londýna, získal práci s Johnem Thurloem, Cromwellovým státním sekretářem. Dryden se zúčastnil Cromwellova pohřbu dne 23. listopadu 1658 spolu s ostatními puritánskými básníky, Andrewem Marvellem a Johnem Miltonem. Krátce poté publikoval svou první významnější báseň, Heroique Stanzas (Hrdinské sloky, 1658), vlastně chvalozpěv na Cromwella. Je v něm velmi opatrný a uvážlivý v ukazování svých emocí.

V roce 1660 naproti tomu slavil restauraci Stuartovců a návrat krále Karla II. v po emoční stránce věrohodně působící básni Astraea Redux. V této básni je období interregna charakterizováno jako čas bezvládí a Karel II. je popisován jako ten, kdo navrátil mír a pořádek.

Po restauraci Stuartovců se Dryden velmi rychle dostal do role vůdčího básníka a literárního kritika a přenesl svoji loajalitu na novou vládu. Po básni Astraea Redux publikoval ještě dva další chvalozpěvy na novou vládu: To His Sacred Majesty: A Panegyric on his Coronation (Jeho Svatému Veličenstvu: Chvalozpěv na Jeho korunovaci, 1662) a To My Lord Chancellor (Mému lordu kancléři, 1662). Tyto básně naznačují, že Dryden viděl v královském dvoře možného podporovatele, nicméně nakonec se přece jen rozhodl psát spíše pro veřejnost, k publikaci, a ne jen pro aristokracii. Přesto ale většina jeho básní oslavuje veřejné události.

V listopadu 1664 byl Dryden zvolen do Royal Society, nicméně v roce 1666 byl vyloučen pro neplacení členských příspěvků. 1. prosince 1663 si Dryden vzal lady Elizabeth Howardovou, sestru royalistického politika a dramatika Roberta Howarda. Drydenova díla občas zahrnovala výpady proti manželskému stavu a naopak chválu stavu svobodného. Přesto mu lady Elizabeth dala tři syny a přežila ho.

Když byla po puritánském zákazu znovuotevřena divadla, Dryden se zabýval skládáním divadelních her. Jeho první hra, The Wild Gallant (Divoký gentleman) z roku 1663 neměla úspěch, nicméně později byly jeho hry úspěšnější a v roce 1668 uzavřel s King’s Company smlouvu, podle které měl být jejím podílníkem za předpokladu, že bude psát tři hry ročně. Po roce 1660 byly hry hlavním zdrojem jeho příjmu, v tomto období napsal asi sedmdesát divadelních her. Užíval žánr restaurační komedie, jeho nejznámějším dílem tohoto žánru je Marriage A-la-Mode (Svatba podle módy, 1672), ale psal i hrdinské tragédie i normální tragédie, jeho největším dílem tohoto žánru je hra All For Love (Vše pro lásku, 1678).

V roce 1667, přibližně shodně se začátkem jeho divadelní kariéry, publikoval Annus Mirabilis, dlouhou historickou báseň, líčící události roku 1666, totiž Velký požár Londýna a anglické vítězství nad nizozemskou flotilou. Jedná se o moderní epickou skladbu, psanou v jambických pentametrech ve čtyřveršové sloce. Tato báseň mu vysloužila titul nejlepšího básníka generace a byla také rozhodující při jeho jmenování do funkce poety laureata (1668) a královského historiografa (1670).

Za Velkého moru v Londýně Dryden pobýval ve Wiltshire, kde napsal esej Of Dramatick Poesie (1668). Jedná se o nejdelší a pravděpodobně nejlepší z jeho literárně kritických děl, pojaté jako dialog čtyř postav. Každá postava je inspirována významnou osobou současné literatury - Dryden sám v dialogu vystupuje jako Neander - a je disputací mezi klasickým, francouzským a anglickým dramatem. Dryden v ní stále obhajuje vlastní tvorbu. Literárně kritické otázky Dryden řeší i přímo ve svých dílech, například v prologu ke své - patrně nejlepší - hře Aureng-zebe (1675) odsuzuje užití rýmu ve vážných dramatických dílech. Ihned poté, v roce 1678, napsal v blankversu, tedy nerýmovaném pětistopém jambu, tragédii All for love (Vše pro lásku).

Velkých úspěchů dosáhl Dryden v satiře. Jeho směšnohrdinská báseň MacFlecknoe kolovala v rukopise mezi jeho přáteli. Šlo o pamflet na dramatika Thomase Shadwella. Báseň není psána ponižujícím způsobem, spíše Shadwella vyvyšuje a chválí tak neočekávanými cestami, že je zcela jasné, že jde o vtip. Následují satirické skladby Absalom and Achitophel (1681) a The Medal (1682). Dalšími Drydenovými významnými díly té doby je např. náboženská báseň Religio Laici (1682), psaná z pozice anglikána, jeho vydání Plutarchových Životopisů pod názvem Plutarchs Lives Translated From the Greek by Several Hands z roku 1683, kterým uvedl do angličtiny termín biografie, a báseň The Hind and the Panther (Laň a panter, 1687), oslavující jeho konverzi ke katolicismu.

Když byl v roce 1688 sesazen král Jakub, odmítl Dryden složit slib oddanosti nové vládě a opustil tak dvorské kruhy. V roce 1689 se stal poetou laureatem Thomas Shadwell, kterého dříve podroboval pamfletům. Shadwell donutil Drydena se vzdát jeho veřejných úřadů. Dryden se dále nemohl živit jen ze zisků svého psaní, a proto se věnoval překládání, převážně klasických autorů. Přeložil díla Horatiova, Juvenalova, Ovidiova, Lucretiova a Theokritova, přičemž svou překladatelskou práci považoval za mnohem uspokojivější, než svou práci dramatickou. V letech 1694 - 1697 pracoval na svém nejambicióznějším překladatelském díle: The Works of Virgil (Díla Vergiliova). Vydání tohoto kompletního překladu Vergilia se stalo celonárodní událostí a vyneslo Drydenovi 1 400 liber. Jeho poslední překladatelské práce vyšly v roce 1700 ve svazku Fables Ancient and Modern (Báje dřívějška a dneška). Jedná se o sérii epizod z Homéra, Ovidia a Boccaccia, modernizovaných adaptací Chaucera a vlastních Drydenových básní. Jeho předmluva k tomuto dílu je považována za jedno z největších děl literární kritiky vůbec a za jednu z největších anglicky psaných esejí. Jeho překladatelské dílo je velmi významné jako zpřístupnění klasických děl široké anglické veřejnosti.

Dryden zemřel v roce 1700 a je pohřben ve Westminsterském opatství.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dryden byl nejvýznamnější a nejvíc ovlivňující osobností anglické literatury své doby. Ustanovil hrdinské dvojverší jako standardní literární formu v angličtině, skládal úspěšné satiry, náboženské básně, epigramy, bajky, komplimenty, divadelní hry, psal z literárně kritického hlediska vynikající předmluvy. Uvedl do anglické literatury alexandrín a trojverší, ustanovil způsob vyjadřování, spojený s hrdinským dvojverším. Byl vzorem pro mnoho básníků, silně jím byl ovlivněn například Alexander Pope, ostatní byli většinou ovlivněni stejně Drydenem i Popem.

Z Drydenova rozsáhlého díla nebylo dosud žádné přeloženo do češtiny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Dryden na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CRAIG, Hardin a kolektiv. Dějiny anglické literatury II. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963. S. 476.