Jezuitský filosofický ústav (Děčín)
Jezuitský filosofický ústav v Děčíně | |
---|---|
Kostel sv. Václava a Blažeje v Děčíně spojený s jezuitským filosofickým ústavem | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Místo | Děčín |
Souřadnice | 50°46′57″ s. š., 14°12′56,16″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | Jezuité |
Založení | 1933 |
Zrušení | 1950 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jezuitský filosofický ústav v Děčíně existoval v letech 1933–1950. Nacházel se poblíž děčínského kostela sv. Václava a Blažeje (ul. Kaštanová 301/2), s nímž byl spojen chodbou. Od začátku 21. století objekt bývalého jezuitského filosofického ústavu užívá policie ČR.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na počátku třicátých let 20. století se rozhodli němečtí příslušníci jezuitského řádu, že zřídí samostatný noviciát pro budoucí jezuity německé národnosti. Až dosud byli společně s Čechy v noviciátu na Velehradě na Moravě. Pro sídlo noviciátu byl vybrán Děčín.
Počátek činnosti
[editovat | editovat zdroj]Zde byl 1. září 1933 zahájen noviciát pro německé členy řádu, kteří dosud sídlili na Velehradě. Rozdělení noviciátu podle národnosti trvalo jen jeden rok; již 1. září 1934 byli do Děčína umístěni i čeští novici z Velehradu. V květnu 1935 byl celý noviciát přeložen do koleje (bývala piaristická) v Benešově u Prahy, kterou jezuité získali v srpnu 1933. V Benešově byl i filozofický ústav (institutum philosophicum). Dne 11. června 1942 zabrala benešovskou kolej německá armáda. Kolej byla zrušena a členové řádu odešli na Velehrad. V roce 1945 fungoval filozofický institut v Brně, odkud byl přeložen roku 1947 do Děčína, kde fungoval až do roku 1950, kdy byla jeho činnost násilně ukončena v rámci Akce K pořádané Státní bezpečností.
Akce K
[editovat | editovat zdroj]Likvidace děčínské koleje se odehrála v noci z 13. na 14. dubna 1950.[p 1]
V den přepadu byli členy komunity tito řeholníci:
- Rektor koleje: P. František Vojtek[1]
- Kněží:
- Z české provincie: František Konečný,[2] Vojtěch Bartoš[3] (administrátor děčínské farností), Antonín Lepka,[4] Pavel Nemeškal,[5] Jaroslav Ovečka,[6] Ota Polách,[7] Jan Evangelista Pavlík,[8] František Slavík,[9] Švestka, František Tietze,[10] František Flamík (duchovní rádce Svazu katolické mládeže)
- Ze slovenské provincie: P. Bumbera
- Scholastici:
- Z české provincie: Jan Kurka,[11] Karel Říha,[12] Rudolf Zubek,[13] Březina, Čáp, Ručka, Kolář, Forbelský, Vagunda, Ludvík Armbruster,[14] Weichsel, Vančura.
- Ze slovenské provincie: Dlugi, Dominik Kaľata, Lešo, Čelko, Ferko, Franko, Lenz, Kleštinec, Šimončič, Noha, Rakús, Silaj, Slabý, Slaný, Tóth, Tomašovič, Volek, Krajčík, Ondruš, Žabkay.
- Fratres:
Celkem tedy bylo do bohosudovského internačního tábora z děčínské komunity odvlečeno 51 řeholníků (kněží), scholastiků, bratří. Jediný P. Vojtek jako rektor a tedy řádový představený byl odvezen do Želivi, kde byli shromažďováni představitelé všech mužských řádů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Údaje podle rkp. poznámek pozdějšího politického vězně komunistického režimu, spolupracovníka děčínských jezuitů, pana Ladislava Bumby s názvem: Vzpomínka na jezuity v Děčíně.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ František Vojtek
- ↑ František Konečný
- ↑ Vojtěch Bartoš
- ↑ Antonín Lepka
- ↑ Pavel Nemeškal
- ↑ Jaroslav Ovečka
- ↑ Oto Polách
- ↑ Jan Evangelista Pavlík
- ↑ František Slavík
- ↑ František Tietze
- ↑ Jan Kurka
- ↑ Karel Říha
- ↑ Rudolf Zubek
- ↑ Ludvík Armbruster
- ↑ Prokop Bednář
- ↑ Alois Rindt
- ↑ František Tkáč
- ↑ Metoděj Tureček
- ↑ Karel Vetchý
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 188.