Jetel ladní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJetel ladní
alternativní popis obrázku chybí
Jetel ladní (Trifolium campestre)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Rod jetel (Trifolium)
Binomické jméno
Trifolium campestre
Schreb., 1804
Synonyma
  • jetel polní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres jetele ladního

Jetel ladní (Trifolium campestre) je žlutě kvetoucí, nevysoká, planě rostoucí rostlina. V české přírodě je původní druh a je považován za nekulturní jetelovinu. Někdy se místně hojně rozmnoží a v obilovinách vyrůstá v takovém množství, že je hodnocen jako plevel.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Areál jetele ladního se rozprostírá téměř po celé Evropě, Kavkaze, Arabském poloostrově, v Jihozápadní a Střední Asii, Makaronézii, Severní Africe i v Africkém rohu. Jako zavlečená rostlina se vyskytuje v mnoha dalších oblastech, např. v Severní Americe i Austrálii.

České republice je hojně rozšířen převážně v termofytiku a v teplejších oblastech mezofytiku, v  horských polohách se vyskytuje řídce.[1][2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Jetel ladní je drobná bylina rostoucí na suchých i vlhkých loukách a pastvinách, na lesních mýtinách, po okrajích lesů, podél cest, na železničních náspech a jinde na výhřevných hlinitých či písčitých půdách. Vyskytuje se i jako plevel ve vinicích a na oraných polích. Dává přednost místům chudým na živiny i vápník. Na nevýživných půdách, většinou mimo Evropu, se občas pěstuje jako pícnina.

Je rostlinou jednoletou, která někdy přetrvá mírnou zimu a druhým rokem znovu vyrůstá a kvete, stává se tak dvouletou. Ploidie druhu je 2n = 14.[1][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Květenství

Bylina s poléhavou, vystoupavou, nebo vzácně vzpřímenou lodyhou vysokou 15 až 30 cm, rostoucí z tenkého kořene. Hojně větvená lodyha je porostlá trojčetnými listyřapíky 3 až 20 mm dlouhými. Lístky jsou obvejčité, až 10 mm dlouhé, na bázi klínovité, na vrcholu tupé nebo slabě vykrojené a v horní části po obvodě jemně zoubkované. Prostřední lístek má o poznání delší stopku než lístky boční, bývá asi 5 mm dlouhá. Palisty jsou vejčitě kopinaté, u báze rozšířené a okrouhlé, na vrcholu zahrocené, bývají až 5 mm dlouhé, vždy však jsou kratší než řapík.

Květy jsou sestaveny do hustých kulovitých, později vejčitých květenství hlávek velkých 8 až 14 mm. Četná květenství bývají po lodyze rovnoměrně rozmístěná, mají 2 cm stopky, vyrůstají z úžlabí listů. Hlávky obsahují 25 až 40 motýlovitých květů, které jsou 5 mm dlouhé a za květu žluté, po odkvětu se jim prodlouží stopky a změní se na světle hnědé. Pětižilový [[kalich (botanika)|kalich) s nestejnými cípy je světle žlutý. Široce lžícovitá, na vrcholu okrouhlá pavéza s vyniklou žilnatinou je značně delší než odstálá křídla a člunek. Květy kvetou od konce května do počátku září, opylovány jsou hmyzem (včely, čmeláci, motýli) sbírajícím pyl a nektar.

Plod je obvejčitý, nepukavý, jednosemenný, 3 mm dlouhý lusk s krátkým zobánkem. Vejčitá, světle hnědá, 1 mm velká semena slouží k rozmnožování.[1][3][4][5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Jetel ladní má pouze místní význam. V českých podmínkách je zkoušen jako komponenta do jetelotravních směsí a prokazuje se jeho nenáročnost a vytrvalost. V době první seče již má zralá semena, ta vypadají a namnoží se tak nové rostliny. Na některých polích se častěji objevuje v obilí a ve vinicích, kde se dostává hlavně z luk, mezí a úhorů. Je tam sice považována za plevel, ale pro svou útlost a malou početnost mnoho neškodí. Semeny se živí drobní ptáci, bažanti a koroptve. Bylinné části zase slouží za potravu syslům, hrabošům, králíkům i zajícům.[6][7][8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c DVORSKÝ, Miroslav. BOTANY.cz: Jetel ladní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 30.05.2008, [cit. 2017-04-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. US National Plant Germplasm System: Trifolium campestre [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, [cit. 2017-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha : Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. Kapitola Jetel ladní, s. 140-141.  
  4. a b BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Ďatelina poľná [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, [cit. 2017-04-27]. S. 305-306. Dostupné online. (slovensky) 
  5. VASSILCZENKO, Ursia. Flora of China: Trifolium campestre [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2017-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PELIKÁN, J.; KNOTOVÁ, D.; MYSLIVECKÝ, T.. Nové poznatky z výzkumu a využívání genetických zdrojů rostlin: Nové druhy pícnin a možnosti jejich využití [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby v.i.i., Praha - Ruzyně, rev. 28.11.2012, [cit. 2017-04-27]. Dostupné online. (česky) 
  7. Prairie Wildflowers of Illinois: Trifolium campestre [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA, [cit. 2017-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad:. Ilustrace Otto Ušák. Praha : Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Jetel ladní, s. 234-235.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]