Jaroslav Drobný (tenista)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav Drobný
Jaroslav Drobný (1958)
Jaroslav Drobný (1958)
Osobní informace
Datum narození 12. října 1921
Místo narození Praha, Československo
Datum úmrtí 13. září 2001 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí Londýn, Anglie, Spojené království
Stát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Výška 180 cm
Váha 80 kg
Držení hole vpravo
Klubové informace
Současný klub ukončil kariéru
Předchozí kluby I. ČLTK Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jaroslav Drobný
Stát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
EgyptEgypt Egypt
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Držení rakety levou rukou[1]
Síň slávy 1983 (profil)
Dvouhra
Poměr zápasů 113–36
Nejvyšší umístění 1. místo (1954)[1]
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (1950)
French Open vítěz (1951, 1952)
Wimbledon vítěz (1954)
US Open semifinále (1947, 1948)
Čtyřhra
Poměr zápasů 0–1
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open finále (1950)
French Open vítěz (1948)
Wimbledon finále (1951)
Smíšená čtyřhra
Tituly 1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open vítěz (1948)
Wimbledon semifinále (1948)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
stříbro 1948 Sv. Mořic ČSR
Mistrovství světa v ledním hokeji
zlato MS 1947 ČSR

Jaroslav Drobný (12. října 1921 Praha13. září 2001 Londýn) byl amatérský tenista a hokejista československého původu.

Lední hokej[editovat | editovat zdroj]

Jako hokejista působil mezi lety 1936 a 1949 v klubu I. ČLTK Praha. Hrál také za československou reprezentaci, zúčastnil se Mistrovství světa 1939. Na MS 1947 konaném v Praze pomohl týmu získat první zlatou hokejovou medaili. Startoval také na Zimních olympijských hrách 1948, kde Čechoslováci vybojovali stříbro.

V roce 1997 byl uveden do Síně slávy IIHF. V roce 2010 byl uveden do Síně slávy českého hokeje.

Tenis[editovat | editovat zdroj]

18letý Lew Hoad (vlevo) blahopřeje Drobnému k zisku titulu po finále Mezinárodního mistrovství Itálie 1953

Československo reprezentoval v Davis Cupu, kde dosáhl 11 vítězství ve čtyřhře spolu s Vladimírem Černíkem. V roce 1954 vyhrál Wimbledon, v letech 1951 a 1952 také French Open.

Od roku 1949 do roku 1959 byl egyptským občanem, v roce 1959 získal britské státní občanství[2] a ve Spojeném království, kde byl ženatý, v roce 2001 zemřel.

Ve Wimbledonu hrál pod čtyřmi různými národními identitami. V roce 1938, tedy ve věku 16 let, hrál poprvé za rodné Československo. O rok později, po německé invazi a okupaci Československa, oficiálně reprezentoval Protektorát Čechy a Morava. Po druhé světové válce hrál ve Wimbledonu opět jako československý občan. Po komunistickém převratu v roce 1948 emigroval 11. července 1949, když s Černíkem neuposlechli příkaz okamžitého návratu z rozehraného turnaje v Gstaadu. Neúspěšně se pokoušel po propadnutí víz, a bez pasu, získat občanství Švýcarska, Spojených států a Austrálie. Až egyptský král Farúk I. jej pozval na turnaj do Alexandrie, který vyhrál. Drobný začal trénovat královu dceru a obdržel egyptské státní občanství. V letech 1950–1959 tak reprezentoval Egypt, pro nějž získal wimbledonskou trofej v roce 1954.[3] Jako jediný egyptský občan vyhrál tenisový grandslam. Při svém poslední účasti ve Wimbledonu roku 1960, ve věku 38 let, již hrál za Spojené království.

V roce 1983 vstoupil do Mezinárodní tenisové síně slávy.[1] Dne 14. června 2012 mu byla na pražské Štvanici za přítomnosti prezidenta republiky Václava Klause slavnostně odhalena pamětní deska.[4]

Podle tenisové databáze Tennis Base vyhrál, po rekordních 200 trofejích Roda Lavera, druhý nejvyšší počet 147 singlových titulů v historii mužského tenisu[5] a s 203 finále mu patří čtvrtá příčka za Laverem, RosewallemRitchiem.[6] Mezinárodní tenisová síň slávy mu připsala 133 titulů z dvouhry.[1]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra: 8 (3–5)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek Rok Turnaj Povrch Finalista Skóre ve finále
Finalista 1946 French Championships antuka Francie Marcel Bernard 3–6, 2–6, 6–1, 6–4, 6–3
Finalista 1948 French Championships antuka Spojené státy americké Frank Parker 6–4, 7–5, 5–7, 8–6
Finalista 1949 Wimbledon tráva USA Ted Schroeder 3–6, 6–0, 6–3, 4–6, 6–4
Finalista 1950 French Championships antuka USA Budge Patty 6–1, 6–2, 3–6, 5–7, 7–5
Vítěz 1951 French Championships antuka Jihoafrická republika Eric Sturgess 6–3, 6–3, 6–3
Vítěz 1952 French Championships (2) antuka Austrálie Frank Sedgman 6–2, 6–0, 3–6, 6–4
Finalista 1952 Wimbledon tráva Austrálie Frank Sedgman 4–6, 6–2, 6–3, 6–2
Vítěz 1954 Wimbledon tráva Austrálie Ken Rosewall 13–11, 4–6, 6–2, 9–7

Mužská čtyřhra: 4 (1–3)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek Rok Turnaj Povrch Partner Soupeři ve finále Skóre ve finále
Vítěz 1948 French Championships antuka Švédsko Lennart Bergelin Austrálie Harry Hopman
Austrálie Frank Sedgman
8–6, 6–1, 12–10
Finále 1950 French Championships antuka USA Bill Talbert USA Tony Trabert
Jihoafrická republika Eric Sturgess
6–2, 1–6, 10–8, 6–2
Finále 1950 Australian Championships tráva Jihoafrická republika Eric Sturgess Austrálie John Bromwich
Austrálie Adrian Quist
6–3, 5–7, 4–6, 6–3, 8–6
Finále 1951 Wimbledon tráva Jihoafrická republika Eric Sturgess Austrálie Ken McGregor
Austrálie Frank Sedgman
3–6, 6–2, 6–3, 3–6, 6–3

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek Rok Turnaj Povrch Partner Soupeři ve finále Skóre ve finále
Vítěz 1948 French Championships antuka USA Patricia Canning Toddová USA Doris Hartová
Austrálie Frank Sedgman
6–3, 3–6, 6–3

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Jaroslav Drobny [online]. International Tennis Hall of Fame [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Jaroslav Drobný
  3. 120 let I. ČLTK Lawn Tennis – Klub Praha [PDF]. 02/2013. vyd. I. ČLTK Revue [cit. 2019-02-04]. S. 24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-06. 
  4. http://sport.idnes.cz/tenista-drobny-ma-na-stvanici-pametni-desku-fem-/tenis.aspx?c=A120614_175748_tenis_rou
  5. Record: Most Titles [online]. Tennis Base [cit. 2017-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Record-Most-Finals [online]. Tennis Base [cit. 2017-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]