Václav Roziňák
| Václav Roziňák | |
|---|---|
.png) | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 7. prosince 1922 |
| Místo narození | Praha, Československo |
| Datum úmrtí | 1. března 1997 (ve věku 74 let) |
| Místo úmrtí | Curych, Švýcarsko |
| Klubové informace | |
| Současný klub | ukončil kariéru |
| Pozice | pravé křídlo |
| Předchozí kluby | Stadion Podolí LTC Praha Rudá hvězda Brno Spartak Praha Sokolovo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Lední hokej na ZOH
| ||
| stříbro | 1948 Sv. Mořic | ČSR |
| Mistrovství světa v ledním hokeji | ||
| zlato | MS 1947 | ČSR |
| zlato | MS 1949 | ČSR |
| Československá hokejová liga | ||
| zlato | 1948/1949 | LTC Praha |
Václav Roziňák (7. prosince 1922 Praha – 1. března 1997 Curych) byl český a československý hokejový reprezentant, mistr světa z let 1947 a 1949. Poté, co byl reprezentaci znemožněn start na mistrovství světa 1950 v Londýně, byl spolu s dalšími jedenácti hráči v Praze zadržen, tvrdě vyslýchán a následně ve vykonstruovaném soudnímu procesu odsouzen deseti letům vězení. Propuštěn byl v roce 1955. V roce 1968 byl rozsudek zrušen, ve stejném roce Václav Roziňák emigroval do Švýcarska, kde prožil zbytek života.
Hokejová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Od mládí se věnoval veslování a pozemnímu hokeji. Lední hokej hrával nejprve v klubu HC Stadion Podolí, později přestoupil do LTC Praha, kde vytvořil slavný útok se Stanislavem Konopáskem a Vladimírem Zábrodským. S nimi nastupoval také v reprezentaci. V roce 1947 s národním týmem získal pro Československo historicky první titul mistrů světa. O rok později také pomohl ke stříbrným medailím na Zimních olympijských hrách a v roce 1949 k další zlaté medaili z mistrovství světa. V roce 1950 byl odsouzen v procesu s Československými hokejisty k trestu 10 let odnětí svobody.[1] Po propuštění z vězení na základě amnestie v polovině padesátých let se k hokeji vrátil a nastupoval v dresu pražského Sokolova (dnešní Sparty), za což byl spoluhráči z LTC kritizován. Na nějakou dobu v Sokolovu obnovil spolupráci v jednom útoku se Zábrodským a Konopáskem. V šedesátých letech trénoval rezervu Sparty.[2]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 2008 byl in memoriam uveden do nově vzniklé Síně slávy českého hokeje.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČERNÁ, Aneta. Před 75 lety komunisté odsoudili hokejové mistry. Týrali je hladem a mučili. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-10-06]. Dostupné online.
- ↑ http://www.hokejportal.cz/zajimavosti/vse/16346-ceska-hokejova-sin-slavy-2-dil/
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Roziňák na Wikimedia Commons - Václav Roziňák – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
- Václav Roziňák v databázi Olympedia (anglicky)
- Čeští lední hokejisté
- Českoslovenští lední hokejisté
- Mistři světa v ledním hokeji
- Českoslovenští stříbrní olympijští medailisté
- Stříbrní olympijští medailisté v ledním hokeji
- Českoslovenští hokejoví trenéři
- Čeští emigranti a exulanti
- Hokejisté československé hokejové ligy
- Členové Síně slávy českého hokeje
- Političtí vězni komunistického režimu v Československu
- Hráči HC Stadion Podolí
- Hráči LTC Praha
- Hokejisté HC Sparta Praha
- Narození 7. prosince
- Narození v roce 1922
- Narození v Praze
- Úmrtí 1. března
- Úmrtí v roce 1997
- Úmrtí v Curychu
- Pohřbení na Podolském hřbitově