Lední hokej na Zimních olympijských hrách 1948

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lední hokej mužů na
Zimních olympijských hrách 1948
Olympic rings without rims.svg
Dějiště Švýcarsko Švýcarsko Svatý Mořic
Datum 30.1.–8. 2.1948
Počet týmů 9
Držitelé medailí
Zlatá medaile  Kanada
Stříbrná medaile  Československo
Bronzová medaile  Švýcarsko
« Rok 1936Rok 1952 »
Olympijský vítěz RCAF Flyers
Stříbrnou medaili získal tým Československa

Hokejový turnaj v rámci Zimních olympijských her 1948 se konal od 30. ledna do 10. února ve Svatém Mořici ve Švýcarsku zároveň také jako 15. mistrovství světa a 26. Mistrovství Evropy v ledním hokeji. Turnaje se zúčastnilo devět mužstev, která se utkala jednokolovým systémem každý s každým. Výsledky mužstva USA se však započítávaly pouze do pořadí mistrovství světa. O pořadí na prvních dvou místech olympijského turnaje rozhodoval při bodové rovnosti brankový podíl, který přinesl zlaté medaile Kanadě. Českoslovenští hokejisté skončili na druhém místě, které jim zajistilo titul mistra Evropy.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Předehra[editovat | editovat zdroj]

Před začátkem prvního olympijského turnaje v ledním hokeji po druhé světové válce došlo k velkému problému. USA na něj vyslaly dvě reprezentační mužstva. Jedno tvořili hráči vyslaní AHAUS (Amateur Hockey Association of United States), která byla členem tehdejší LIHG. Druhý tým sestavila AAU (Amateur Athletic Union), jejíž zájmy prosazoval předseda Olympijského výboru USA Avery Brundage. Podobnou situaci se o rok dříve podařilo před mistrovstvím světa v Praze díky dlouholetému předsedovi LIHG Paulovi Loicqovi vyřešit na poslední chvíli spojením obou mužstev.[1] Mezinárodní olympijský výbor (MOV) v čele se Sigfridem Edströmem se ovšem nepoučil a jeho nerozhodnost způsobila vážný rozkol. Turnaj byl zároveň organizován jako mistrovství světa v ledním hokeji. Mezinárodní hokejová federace vedená novým předsedou Fritzem Kraatzem proto odmítla připustit účast v turnaji mužstvu, které nevyslal její člen a byla připravena uspořádat mistrovství světa odděleně od olympijských her v Davosu. Brundage naopak pohrozil, že při neúčasti ledních hokejistů vyslaných AAU opustí olympijské hry i ostatní sportovci USA. Na žádnou z popisovaných krajních variant nedošlo. V den zahájení se zúčastnili slavnostního nástupu hráči vyslaní AHAUS, kteří potom vskutku odehráli celý turnaj. Ten se stal součástí olympijských her s tím, že výsledky týmu USA se do olympijské tabulky nezapočítávaly.[2],[3],[4]

Turnaj[editovat | editovat zdroj]

Hokejový turnaj se odehrával na třech různých stadiónech, na nichž byl ovšem pouze přírodní led. Vzhledem k nadmořské výšce kolem 2 000 m n. m. organizátoři neočekávali problémy, které nastaly. Střídavě padal sníh a přicházela obleva. Lední hokej nebyl brán jako hlavní součást olympiády, což se projevovalo ve více směrech. MOV to dal najevo již liknavým řešením sporu, který nastal před začátkem olympiády. V jejím průběhu pak ve večerních hodinách dostávalo na jediném stadiónu s umělým osvětlením přednost krasobruslení. Některé zápasy hokejového turnaje se hrály před nedůstojnou návštěvou pár desítek lidí, protože jejich dějištěm se staly soukromé ledové plochy u hotelů Palace a Suvretta. Výjimkou z tohoto neutěšeného stavu byl moment, kdy domácí hokejista Torriani zapálil olympijský oheň a složil za všechny sportovce olympijský slib.[5]

Na rozdíl od světového mistrovství v Praze nedošlo ve Sv. Mořici v průběhu turnaje k žádnému nečekanému zvratu v jeho vývoji. Dalo se dobře porovnávat, protože počet mužstev byl podobný. Navíc se zúčastnili jako favorité Kanaďané, obhájci posledního olympijského zlata z roku 1936 Britové a v roli outsidera místo Rumunů a Belgičanů přijeli Italové.[6]

K poslednímu místu Italové směřovali od prvního utkání, v němž vysoko prohráli s československým týmem. Více než polovina zápasů na turnaji skončila dvouciferným výsledkem a toto byl jeden z nich. Největšího rozdílu ve skóre v zápase s Italy dosáhli ovšem Američané.[7]

Výrazný propad vůči prvnímu poválečnému mistrovství světa zaznamenal tým Rakouska. Bronzové medaile byly pro něj vzhledem k jediné výhře v celém turnaji tentokrát v nedohlednu. Rok starou nepříjemnou porážku Rakušanům oplatili Švédové. Skandinávské mužstvo však mělo také velmi daleko ke stříbrným medailím, které si odvezlo z Prahy. K předválečnému olympijskému triumfu se ani nepřiblížili Britové, protože skončili až za jediným zástupcem ze severu Evropy. Svou pozici si i po roce naopak udrželo Polsko, které znovu dosáhlo dvou výher.[8]

Na domácím ledě se dařilo Švýcarům. K vrcholným okamžikům z jejich pohledu patřila vysoká výhra na Švédy, kterou zařídila šesti góly útočna řada Treppa a bratrů Polterů.[9] Tři dny před koncem turnaje byl domácí tým nadále bez porážky. Na dva nejlepší účastníky olympiády však posléze nestačil.

Neporažení[editovat | editovat zdroj]

Českoslovenští hokejisti dorazili do Sv. Mořice jako obhájci titulu mistra světa. Trenér Mike Buckna tentokrát mohl nominovat sedmnáct hráčů, což bylo o dva více než v předešlém roce.[10] Nově se do sestavy vešli obránci Oldřich Zábrodský, který byl k nelibosti jeho bratra Vladimíra z kádru vyřazen o rok dříve jako poslední,[10] a Přemysl Hainý. V útoku dostali první šanci na velkém turnaji vedle sebe Vladimír Kobranov a Augustin Bubník.[11]

Československo se od začátku turnaje snažilo soupeře překonávat především útočnou hrou, což se projevilo ve skóre jednotlivých zápasů. Jedním z cílů týmu bylo nechat zapomenout na rok starou porážku od Švédska, což se i přes špatný stav hrací plochy podařilo. V následujícím zápase s Velkou Británií došlo k tomu, že při vyloučení brankáře Modrého musel jít dle tehdejších pravidel do branky chytat na dvě minuty obránce Pokorný.[9]

Bez ztráty bodu procházelo turnajem také kanadské mužstvo. Jeho členy byli především muži z RCAF, kteří do dějiště her dorazili z různých vojenských posádek rozmístěných v Evropě. Kanaďané vycházeli při získávání bodů z pečlivé hry v obraně. Alespoň jednu branku inkasovali v méně než polovině zápasů.[12]

Přestože se vzájemné utkání československých a kanadských hokejistů mělo odehrát několik dnů před koncem turnaje, bylo zřejmé, že se v něm bude rozhodovat o novém olympijském vítězi. Kanada vzhledem k minimu dosud inkasovaných gólů vstupovala do zápasu ve výhodnější pozici. Kanadský rodák a zároveň trenér československého mužstva v jedné osobě Buckna se rozhodl přizpůsobit taktiku pro klíčový zápas soupeři. Výsledkem oboustranně náročného zápasu byla bezbranková remíza, která více vyhovovala Kanaďanům. Pro Československo se též jednalo o výrazný úspěch, protože poprvé v historii na mistrovství světa v ledním hokeji s Kanadou neprohrálo. Nejlepší střelec týmu V. Zábrodský si přesto po utkání a po návratu do vlasti i v československém tisku stěžoval na svázanost zvolenou taktikou. Poukazoval na možnost lepšího využití přesilových her, kterých měl československý tým k dispozici dvojnásobný počet než soupeř. Trenér Buckna se hájil, že nechtěl před zbývajícími zápasy případnou porážkou otřást sebedůvěrou mužstva.[13],[14],[15]

Československé mužstvo ještě čekal především duel s domácími hokejisty, kteří v případě výhry měli zajištěn titul mistra Evropy. Švýcarští hráči na něj měli naději ještě po první třetině, v níž za Československo skóroval pouze útočník Bouzek, pro něhož se jednalo na turnaji o druhý zápas, k němuž nastoupil. Tentýž hráč přidal ještě jeden gól, čímž výrazně přispěl k vysokému vítězství.[16] Kanaďané neporazili na závěr olympijského turnaje domácí hokejisty tak vysokým rozdílem, ale přesto jim to k celkovému prvenství v turnaji stačilo. O pořadí na prvních dvou místech rozhodoval mezi týmy, které spolu uhrály v turnaji jedinou remízu, brankový podíl celkového skóre ze všech zápasů. Kanada ho měla lepší než soupeř. Československo se stejným počtem bodů doplatilo na vysoký počet branek, které inkasovalo v zápasech se slabšími soupeři a obhájilo alespoň titul mistra Evropy.[17]

Výsledky a tabulky[editovat | editovat zdroj]

Tabulka ZOH[editovat | editovat zdroj]

V. ZOH CAN TCH SUI SWE GBR POL AUT ITA V R P Skóre B
1. Canadian Red Ensign (1921–1957).svg Kanada Canadian Red Ensign (1921–1957).svg 0:0 3:0 3:1 3:0 15:0 12:0 21:1 6 1 0 57:2 13
2. Československo ČSR 0:0 Československo 7:1 6:3 11:4 13:1 17:3 22:3 6 1 0 76:15 13
3. Švýcarsko Švýcarsko 0:3 1:7 Švýcarsko 8:2 12:3 14:0 11:2 16:0 5 0 2 62:17 10
4. Švédsko Švédsko 1:3 3:6 2:8 Švédsko 4:3 13:2 7:1 23:0 4 0 3 53:23 8
5. Spojené království Velká Británie 0:3 4:11 3:12 3:4 Spojené království 7:2 5:4 14:7 3 0 4 36:43 6
6. Polsko Polsko 0:15 1:13 0:14 2:13 2:7 Polsko 7:5 13:7 2 0 5 25:74 4
7. Rakousko Rakousko 0:12 3:17 2:11 1:7 4:5 5:7 Rakousko 16:5 1 0 6 31:64 2
8. Itálie Itálie 1:21 3:22 0:16 0:23 7:14 7:13 5:16 Itálie 0 0 7 23:125 0
  • Výsledky USA byly po ZOH anulovány.

Tabulka MS podle LIHG s výsledky USA[editovat | editovat zdroj]

15. Mistrovství světa CAN TCH SUI USA SWE GBR POL AUT ITA V R P Skóre B BP*
1. Canadian Red Ensign (1921–1957).svg Kanada Canadian Red Ensign (1921–1957).svg 0:0 3:0 12:3 3:1 3:0 15:0 12:0 21:1 7 1 0 69:5 15 13,8
2. Československo ČSR 0:0 Československo 7:1 4:3 6:3 11:4 13:1 17:3 22:3 7 1 0 80:18 15 4,444
3. Švýcarsko Švýcarsko 0:3 1:7 Švýcarsko 5:4 8:2 12:3 14:0 11:2 16:0 6 0 2 67:21 12 3,190
4. Flag of the United States (1912-1959).svg USA 3:12 3:4 4:5 Flag of the United States (1912-1959).svg 5:2 4:3 23:4 13:2 31:1 5 0 3 86:33 10 2,606
5. Švédsko Švédsko 1:3 3:6 2:8 2:5 Švédsko 4:3 13:2 7:1 23:0 4 0 4 55:28 8 1,964
6. Spojené království Velká Británie 0:3 4:11 3:12 3:4 3:4 Spojené království 7:2 5:4 14:7 3 0 5 39:47 6 0,829
7. Polsko Polsko 0:15 1:13 0:14 4:23 2:13 2:7 Polsko 7:5 13:7 2 0 6 29:97 4 0,298
8. Rakousko Rakousko 0:12 3:17 2:11 2:13 1:7 4:5 5:7 Rakousko 16:5 1 0 7 33:77 2 0,428
9. Itálie Itálie 1:21 3:22 0:16 1:31 0:23 7:14 7:13 5:16 Itálie 0 0 8 24:156 0 0,153
26. Mistrovství Evropy
1. Československo ČSR
2. Švýcarsko Švýcarsko
3. Švédsko Švédsko
4. Spojené království Velká Británie
5. Polsko Polsko
6. Rakousko Rakousko
7. Itálie Itálie
  • Titul mistra Evropy do 1970 získalo evr. mužstvo, které se umístilo nejlépe v konečné tabulce MS.
  • BP* - při rovnosti bodů se pořadí určovalo podle brankového podílu.

Švýcarsko ŠvýcarskoFlag of the United States (1912-1959).svg USA 5:4 (1:0, 1:1, 3:3)

30. ledna 1948 (11:00) – Svatý Mořic (Olympia-Eisstadion Badrutts Park)
Branky Švýcarska: 3x Ulrich Poltera, Hans Dürst, Gebhard Poltera
Branky USA: 3x Ralph Warburton, Jack Riley
Rozhodčí: Erhardt (GBR), Herman (TCH)
Diváků: 10 000

Československo ČeskoslovenskoItálie Itálie 22:3 (6:0, 10:1, 6:2)

30. ledna 1948 (14:00) – Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Branky Československa: 5x Miroslav Sláma, 5x Václav Roziňák, 4x Vladimír Zábrodský, 3x Stanislav Konopásek, 2x Jaroslav Drobný, 2x Karel Stibor, Ladislav Troják
Branky Itálie: 2x Vincenzo Fardella, Otto Rauth
Rozhodčí: Pierre van Reyschoot (BEL), Lutta (SUI)
Vyloučení: 1:0

ČSR: Modrý – Trousílek, Sláma, Šťovík, Hajný, Troják, V. Zábrodský, Konopásek, Roziňák, Drobný, Stibor.

Itálie: Mongini – Rossi, Innocenti, Bucchetti, Fabris, Dionisi, Federici, Fardella, Gerli, Bulgheroni, Rauth.

Polsko PolskoRakousko Rakousko 7:5 (2:0, 4:2, 1:3)

30. ledna 1948 (14:00) – Svatý Mořic (Palace-Hotel)
Branky Polska: 2x Alfred Gansiniec, Stefan Csorich, Mieczysław Palus, Hilary Skarżyński, Czesław Marchewczyk, Mieczysław Burda
Branky Rakouska: 2x Franz Csöngei, Walter Feistritzer, Friedrich Demmer, Herbert Ulrich
Rozhodčí: Harvestad (NOR), Kessler (SUI)

Canadian Red Ensign (1921–1957).svg KanadaŠvédsko Švédsko 3:1 (1:1, 1:0, 1:0)

30. ledna 1948 (14:00) – Svatý Mořic (Olympia-Eisstadion Badrutts Park)
Branky Kanady: George Mara, Wally Halder, Reg Schroeter
Branky Švédska: Claes Lindström
Rozhodčí: Brown (USA), Fleischlinger (TCH)
Vyloučení: 5:4 + Nurmela na 10 min.
Diváků: 3 000

Flag of the United States (1912-1959).svg USAPolsko Polsko 23:4 (5:0, 9:1, 9:3)

31. ledna 1948 (10:30) – Svatý Mořic (Palace-Hotel)
Branky USA: 5x Ralph Warburton, 5x Jack Riley, 4x Bruce Mather, 3x Bruce Cunliffe, 3x John Kirrane, 2x Robert Baker, Robert Boeser
Branky Polska: 2x Mieczysław Burda, Stefan Csorich, Mieczysław Palus
Rozhodčí: Tschäppeler (SUI), Okoličány (TCH)
Diváků: 300

Československo ČeskoslovenskoŠvédsko Švédsko 6:3 (3:2, 3:1, 0:0)

31. ledna 1948 (14:00) – Svatý Mořic (Olympia-Eisstadion Badrutts Park)
Branky Československa: 3x Vladimír Zábrodský, 2x Stanislav Konopásek, Karel Stibor
Branky Švédska: Svante Granlund, Stig Emanuel Andersson, Rolf Eriksson-Hemlin
Rozhodčí: Lacarrière (FRA), Brown (USA)
Vyloučení: 4:4
Diváků: 4 000

ČSR: Modrý – Sláma, Zábrodský Oldřich, Pokorný, Štovík, Troják, Vladimir Zábrodský, Konopásek, Roziňák, Drobný, Stibor.

Švédsko: Arne Johansson – Landelius, Rune Johansson, Åke Andersson, Åke Ericsson, Rolf Ericsson, Granlund, Sven Ljungman, Rolf Pettersson, Lindström, Nurmela.

Spojené království Velká BritánieRakousko Rakousko 5:4 (1:2, 1:1, 3:1)

31. ledna 1948 (14:00) – Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Branky Velké Británie: 2x Lennie Baker, Frank Green, James Chappell, John Oxley
Branky Rakouska: 2x Herbert Ulrich, Julius Juhn, Gustav Gross
Rozhodčí: van Reyschoot (BEL), Hauser (SUI)
Diváků: 200

Švýcarsko ŠvýcarskoItálie Itálie 16:0 (4:0, 9:0, 3:0)

31. ledna 1948 (14:00) – Svatý Mořic (Palace-Hotel)
Branky Švýcarska: 6x Ulrich Poltera, 3x Hans-Martin Trepp, 2x Gebhard Poltera, 2x Alfred Bieler, Heinrich Lohrer, Emil Handschin, Heinrich Boller
Branky Itálie: nikdo
Rozhodčí: de Marwicz (GBR), Gösta Sven Ahlin (SWE)
Diváků: 600

Canadian Red Ensign (1921–1957).svg KanadaSpojené království Velká Británie 3:0 (1:0, 1:0, 1:0)

1. února 1948 (10:00) - Svatý Mořic (Palace-Hotel)
Branky Kanady: Reg Schroeter, George Mara, Wally Halder
Branky Velké Británie: nikdo
Rozhodčí: Tschäppeler (SUI), Ahlin (SWE)
Diváků: 800

Flag of the United States (1912-1959).svg USAItálie Itálie 31:1 (6:0, 11:1, 14:0)

1. února 1948 (10:00) - Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Branky USA: 5x Bruce Cunliffe, 5x Ralph Warburton, 5x Bruce Mather, 5x Robert Baker, 4x Jack Riley, 4x Robert Boeser, 2x Fred Pearson, John Kirrane
Branky Itálie: Vincenzo Fardella
Rozhodčí: Lacarriere (FRA), Wollinger (AUT)
Diváků: 300

Československo ČeskoslovenskoPolsko Polsko 13:1 (2:0, 5:1, 6:0)

1. února 1948 (15:00) - Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Branky Československa: 5x Vladimír Bouzek, 4x Vladimír Zábrodský, 2x Josef Trousílek, 2x Jaroslav Drobný
Branky Polska: Maksymilian Więcek
Rozhodčí: Goël (SUI), Erhardt (GBR)
Diváků: 150

ČSR: Jarkovský – Hajný, Pokorný, Štovík, Trousílek Josef, Troják, Vladimir Zábrodský, Drobný, Kobranov, Bubník, Bouzek.

Polsko: Przezdziecki (40. Maciejko) – Bromer, Kowalski, Kasprzycki, Wiecek, Csorich, Palus, Lewacki, Burda, Jasinski, Dolewski.

Švýcarsko ŠvýcarskoRakousko Rakousko 11:2 (2:2, 3:0, 6:0)

1. února 1948 (15:00) - Svatý Mořic (Palace-Hotel)
Branky Švýcarska: 5x Heinrich Lohrer, 3x Hans Dürst, Alfred Bieler, Ferdinand Cattini, Hans Cattini
Branky Rakouska: Walter Feistritzer, Gustav Gross
Rozhodčí: Brown (USA), Polóni (TCH)
Diváků: 2 000

Švédsko ŠvédskoRakousko Rakousko 7:1 (3:1, 1:0, 3:0)

2. února 1948 (10:00) – Svatý Mořic (Palace-Hotel)
Branky Švédska: 2x Claes Lindström, 2x Lars Ljungman, Svante Granlund, Sven Thunman, Rolf Eriksson-Hemlin
Branky Rakouska: Oskar Nowak
Rozhodčí: Okoličány (TCH), De Marwitz (GBR)
Diváků: 300

Československo ČeskoslovenskoSpojené království Velká Británie 11:4 (4:1, 6:1, 1:2)

2. února 1948 (15:00) – Svatý Mořic (Olympia-Eisstadion Badrutts Park)
Branky Československa: 4x Stanislav Konopásek, 3x Vladimír Zábrodský, Miloslav Pokorný, Václav Roziňák, Jaroslav Drobný, Ladislav Troják
Branky Velká Británie: 3x Art Green, Gerry Davey
Rozhodčí: Lacarrière (FRA), Hauser (SUI)
Diváků: 3 000

ČSR: Modrý – Štovík, Pokorný, Sláma, Zábrodský Oldřich, Troják, Zábrodský Vladimir, Konopásek, Roziňák, Drobný, Stibor .

Velká Británie: Simon – Syme, Davey, Arthur Green, Baillie, Oxley Arthur, Dunkleman, Stinchcombe, Chappell, Baker, Frank Green.

Canadian Red Ensign (1921–1957).svg KanadaPolsko Polsko 15:0 (5:0, 6:0, 4:0)

2. února 1948 (15:00) – Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Branky Kanady: 3x Reg Schroeter, 3x Wally Halder, 2x Orval Gravelle, 2x George Mara, 2x Ab Renaud, Andre Laperriere, Patsy Guzzo, Louis Lecompte
Branky Polska: nikdo
Rozhodčí: Brown (USA), Fleischlinger (TCH)
Diváků: 150

Flag of the United States (1912-1959).svg USAŠvédsko Švédsko 5:2 (2:0, 2:1, 1:1)

3. února 1948 (10:00) – Svatý Mořic (Palace-Hotel)
Branky USA: 2x Jack Riley, Bruce Mather, Robert Baker, Robert Boeser
Branky Švédska: 2x Åke Ericson
Rozhodčí: Okoličány (TCH), De Marwitz (GBR)

Canadian Red Ensign (1921–1957).svg KanadaItálie Itálie 21:1 (11:0, 6:0, 4:1)

3. února 1948 (10:00) – Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Branky Kanady: 5x Wally Halder, 5x George Mara, 3x Patsy Guzzo, 3x Ted Hibberd, 2x Reg Schroeter, Ab Renaud, Orval Gravelle, Frank Dunster
Branky Itálie: Dino Menardi
Rozhodčí: Hauser (SUI), Hüvos (HUN)
Diváků: 100

Československo ČeskoslovenskoRakousko Rakousko 17:3 (4:0, 5:1, 8:2)

4. února 1948 (8:00) – Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Branky Československa: 4x Jaroslav Drobný, 4x Vladimír Zábrodský, 2x Augustin Bubník, 2x Václav Roziňák, 2x Ladislav Troják, Karel Stibor, Přemysl Hainý, Miloslav Pokorný
Branky Rakouska: 2x Gustav Gross, Rudolf Wurmbrandt
Rozhodčí: van Reyschoot (BEL), Lutta (SUI)
Diváků: 100

ČSR: Jarkovský – Hajný, Trousílek Josef, Pokorný, Oldřich Zábrodský, Bubník,Vladimir Zábrodský, Troják, Roziňák, Drobný, Stibor.

Rakousko: Huber – Engel, Stanek, Demmer, Csöngei, Feistritzer, Nowak, Specht Fritz, Wurmbrandt, Ulrich.

Švýcarsko ŠvýcarskoSpojené království Velká Británie 12:3 (5:2, 5:1, 2:0)

4. února 1948 (8:00) – Svatý Mořic (Olympia-Eisstadion Badrutts Park)
Branky Švýcarska: 3x Ulrich Poltera, 2x Walter Dürst, 2x Hans-Martin Trepp, Heinrich Boller, Hans Dürst, Gebhard Poltera, Beat Ruedi, Werner Lohrer
Branky Velké Británie: Frederick Dunkleman, Frank Green, Archibald Stinchcombe
Rozhodčí: Ahlin (SWE), Okoličány (TCH)
Vyloučení: 4:1
Diváků: 3 000

Polsko PolskoItálie Itálie 13:7 (3:1, 6:2, 4:4)

4. února 1948 (10:00) – Svatý Mořic (Olympia-Eisstadion Badrutts Park)
Branky Polska: 3x Alfred Gansiniec, 3x Hilary Skarżyński, 2x Bolesław Kolasa, 2x Mieczysław Palus, Adam Kowalski, Eugeniusz Lewacki, vlastní
Branky Itálie: 4x Dino Innocenti, Aldo Federici, Otto Rauth, Carlo Bulgheroni
Rozhodčí: Hauser (SUI), Herman (TCH)
Diváků: 1 000

Švýcarsko ŠvýcarskoŠvédsko Švédsko 8:2 (3:0, 3:1, 2:1)

5. února 1948 (8:00) – Svatý Mořic (Olympia-Eisstadion Badrutts Park)
Branky Švýcarska: 2x Ulrich Poltera, 2x Hans-Martin Trepp, Beat Ruedi, Alfred Bieler, Heinrich Lohrer, Gebhard Poltera
Branky Švédska: Rune Johansson, Claes Lindström
Rozhodčí: De Marvitz (GBR), Poloni (TCH)

Spojené království Velká BritániePolsko Polsko 7:2 (2:0, 1:1, 4:1)

5. února 1948 (8:00) – Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Branky Velké Británie: 4x Frank Green, 2x John Oxley, Gerry Davey
Branky Polska: Eugeniusz Lewacki, Hilary Skarżyński
Rozhodčí: Tschäppeler (SUI), Fleischlinger (TCH)
Diváků: 300

Canadian Red Ensign (1921–1957).svg KanadaFlag of the United States (1912-1959).svg USA 12:3 (3:1, 4:0, 5:2)

5. února 1948 (9:00) – Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Branky Kanady: 6x Wally Halder, 4x George Mara, Louis Lecompte, Reg Schroeter
Branky USA: 2x Bruce Cunliffe, Stanton Priddy
Rozhodčí: Kessler (SUI), Ahlin (SWE)
Diváků: 1 500

Rakousko RakouskoItálie Itálie 16:5 (3:4, 6:0, 7:1)

5. února 1948 (10:00) – Svatý Mořic (Olympia-Eisstadion Badrutts Park)
Branky Rakouska: 3x Gustav Gross, 2x Franz Csöngei, 2x Friedrich Demmer, 2x Walter Feistritzer, 2x Herbert Ulrich, 2x Friedrich Walter, 2x Rudolf Wurmbrandt, Oskar Nowak
Branky Itálie: 4x Aldo Federici, Otto Rauth
Rozhodčí: Hauser, Goël (SUI)
Diváků: 400

Československo ČeskoslovenskoCanadian Red Ensign (1921–1957).svg Kanada 0:0

6. února 1948 (8:00) – Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Rozhodčí: Michalik (POL), De Marwitz (GBR)
Vyloučení: 2:4
Diváků: 4 000

ČSR: Modrý – Štovík, Pokorný, Sláma, Oldřich Zábrodský, Troják, Vladimir Zábrodský, Konopásek, Roziňák, Drobný, Stibor.

Kanada: Dowey – Dunster, Lecompte, Laperière, Gravelle, Schroeter, Halder, Renaud, Mara, Guzzo, Hibberd.

Švýcarsko ŠvýcarskoPolsko Polsko 14:0 (8:0, 5:0, 1:0)

6. února 1948 (8:00) – Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Branky Švýcarska: 4x Heinrich Lohrer, 3x Otto Schübiger, 2x Richard Torriani, 2x Hans Dürst, 2x Walter Dürst, Alfred Bieler
Branky Polska: nikdo
Rozhodčí: Ahlin (SWE), Hermann (TCH)
Diváků: 100

Švédsko ŠvédskoSpojené království Velká Británie 4:3 (1:2, 1:1, 2:0)

6. února 1948 (8:00) – Svatý Mořic (Palace-Hotel)
Branky Švédska: 2x Stig Carlsson, Claes Lindström, Bror Pettersson
Branky Velké Británie: Lennie Baker, Gerry Davey, Frank Green
Rozhodčí: Kessler, Lutta (SUI)
Diváků: 10 !!!

Flag of the United States (1912-1959).svg USARakousko Rakousko 13:2 (4:2, 4:0, 5:0)

6. února 1948 (10:00) – Svatý Mořic (Olympia-Eisstadion Badrutts Park)
Branky USA: 4x Bruce Mather, 4x Ralph Warburton, 3x Bruce Cunliffe, Fred Pearson, John Garrity
Branky Rakouska: Egon Engel, Oskar Nowak
Rozhodčí: Okoličány (TCH), Thonsberg (NOR)
Diváků: 2 000

Flag of the United States (1912-1959).svg USASpojené království Velká Británie 4:3 (1:1, 2:0, 1:2)

7. února 1948 (8:00) – Svatý Mořic (Palace-Hotel)
Branky USA: 2x Jack Riley, Bruce Cunliffe, Bruce Mather
Branky Velké Británie: Frank Green, James Chappell, Gerry Davey
Rozhodčí: Okoličány (TCH), Tschäppeler (SUI)
Diváků: 100

Švédsko ŠvédskoItálie Itálie 23:0 (6:0, 10:0, 7:0)

7. února 1948 (9:00) – Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Branky Švédska: 7x Lars Ljungman, 3x Rune Johansson, 3x Rolf Eriksson-Hemlin, 2x Arne Andersson, 2x Stig Andersson, 2x Bror Petersson, 2x Rolf Petersson, Gunnar Landelius, Stig Carlsson
Branky Itálie: nikdo
Rozhodčí: Kessler (SUI), Fleischlinger (TCH)

Československo ČeskoslovenskoŠvýcarsko Švýcarsko 7:1 (1:0, 2:1, 4:0)

7. února 1948 (9:00) – Svatý Mořic (Olympia-Eisstadion Badrutts Park)
Branky Československa: 3x Vladimír Zábrodský, 2x Vladimír Bouzek, Stanislav Konopásek, Ladislav Troják
Branky Švýcarska: Hans Dürst
Rozhodčí: Ahlin (SWE), De Marwitz (GBR)
Diváků: 8 000

ČSR: Modrý – Štovík, Pokorný, Sláma, Oldřich Zábrodský, Troják, Vladimir Zábrodský, Konopásek, Roziňák, Bubník, Stibor.

Švýcarsko: Reto Perl – Hans Cattini, Pic Cattini, Beat Rüedi, Handschin, Gebi Poltera, Uli Poltera, Hans-Martin Trepp, Fredy Bieler, Heini Lohrer, Hans Dürst.

Canadian Red Ensign (1921–1957).svg KanadaRakousko Rakousko 12:0 (5:0, 5:0, 2:0)

7. února 1948 (10:00) – Svatý Mořic (Palace-Hotel)
Branky Kanady: 4x George Mara, 4x Wally Halder, 3x Reg Schroeter, Ab Renaud
Branky Rakouska: nikdo
Rozhodčí: Hauser (SUI), Herman (TCH)
Diváků: 25

Československo ČeskoslovenskoFlag of the United States (1912-1959).svg USA 4:3 (3:1, 1:2, 0:0)

8. února 1948 (10:00) – Svatý Mořic (Olympia-Eisstadion Badrutts Park)
Branky Československa: Jaroslav Drobný, Ladislav Troják, Vladimír Zábrodský, Stanislav Konopásek
Branky USA: Jack Riley, Bruce Mather, Bruce Cunliffe
Rozhodčí: Michalek (POL), Van Reyschoot (BEL)
Diváků: 5 000

ČSR: Modrý – Štovík, Pokorný, Hajný, Oldřich Zábrodský, Troják, Vladimir Zábrodský, Konopásek, Roziňák, Drobný, Stibor .

USA: Harding – Kirrane, Priddy, Opsahl, Pearson, Cunliffe, Mather, Warburton, Garrity, Riley, Baker.

Švédsko ŠvédskoPolsko Polsko 13:2 (5:1, 4:1, 4:0)

8. února 1948 (10:00) – Svatý Mořic (Suvretta-Haus)
Branky Švédska: 4x Rolf Eriksson-Hemlin, 3x Stig Carlsson, 2x Stig Emanuel Andersson, Åke Ericson, Svante Granlund, Bror Pettersson, Rune Johansson
Branky Polska: Czesław Marchewczyk, Mieczysław Palus
Rozhodčí: Tschäppeler, Lutta (SUI)
Diváků: 15

Spojené království Velká BritánieItálie Itálie 14:7 (6:2, 5:3, 3:2)

8. února 1948 (10:00) – Svatý Mořic (Palace-Hotel)
Branky Velké Británie: 4x Frank Green, 4x John Oxley, 2x Lennie Baker, Gerry Davey, Frank Jardine, James Chappell, John Murray
Branky Itálie: 3x Aldo Federici, Ignazio Dionisi, Umberto Gerli, Otto Rauth, Dino Innocenti
Rozhodčí: Thonsberg (NOR), Kurt Hauser (SUI)
Diváků: 100

Canadian Red Ensign (1921–1957).svg KanadaŠvýcarsko Švýcarsko 3:0 (1:0, 1:0, 1:0)

8. února 1948 (13:45) – Svatý Mořic (Olympia-Eisstadion Badrutts Park)
Branky Kanady: Wally Halder, Patsy Guzzo, Reg Schroeter
Branky Švýcarska: nikdo
Rozhodčí: De Marwitz (GBR), Van Reyschoot (BEL)
Vyloučení: 3:6 + Halder na 5. min.
Diváků: 10 000

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Nejlepší střelci[editovat | editovat zdroj]

Poř. Nejlepší střelci Branky
1. Československo Vladimír Zábrodský 22
2. Canadian Red Ensign (1921–1957).svg Wally Halder 21
3. Canadian Red Ensign (1921–1957).svg George Mara 17
3. Flag of the United States (1912-1959).svg Bruce Cunliffe 17
3. Flag of the United States (1912-1959).svg Jack Riley jr. 17

Soupiska Kanady[editovat | editovat zdroj]

Gold medal.svg Canadian Red Ensign (1921–1957).svg Kanada (Ottawa RCAF Flyers)
Brankáři: Murray Dowey, King Ross.
Obránci: Louis Lecompte, Andre Laperriere, Frank Dunster, Orval Gravelle, Roy Forbes.
Útočníci: Wally Halder, George Mara, Reg Schroeter, Ab Renaud, Patsy Guzzo, Ted Hibberd, Irving Taylor, Hubert Brooks, Andy Gilpin, Pete Leichnitz.
Trenér: Frank Boucher.

  • RCAF Flyers - byl výběr hokejistů z kanadských vojenských jednotek v Evropě, doplněný Wally Halderem.

Soupiska Československa[editovat | editovat zdroj]

Silver medal.svg Československo Československo
Brankáři: Bohumil Modrý, Zdeněk Jarkovský.
Obránci: Miroslav Sláma, Přemysl Hainý, Miloslav Pokorný, Josef Trousílek, Oldřich Zábrodský, Vilibald Šťovík.
Útočníci: Vladimír Zábrodský, Stanislav Konopásek, Jaroslav Drobný, Václav Roziňák, Karel Stibor, Augustin Bubník, Ladislav Troják, Vladimír Bouzek, Vladimír Kobranov.
Trenéři: Mike Buckna.

Soupiska Švýcarska[editovat | editovat zdroj]

Bronze medal.svg Švýcarsko Švýcarsko
Brankáři: Hans Bänninger, Reto Perl.
Obránci: Werner Lohrer, Heinrich Boller, Beat Ruedi, Emil Handschin.
Útočníci: Ulrich Poltera, Heinrich Lohrer, Hans Dürst, Walter Dürst, Gebhard Poltera, Alfred Bieler, Hans-Martin Trepp, Otto Schübiger, Richard Torriani, Ferdinand Cattini, Hans Cattini.
Trenér: Wynn Cook.

Soupiska USA[editovat | editovat zdroj]

4. USA USA (AHAUS)
Brankáři: Goodwin Harding, Terrell Van Ingen jr.
Obránci: Donald Geary, John Kirrane, Allan Opsahl, Stanton Priddy.
Útočníci: Bruce Mather, Bruce Cunliffe, Ralph Warburton, Robert Boeser, John Garrity, Robert Baker, Ruben Bjorkman, Fred Pearson, Jack Riley jr.
Trenér: John Garrison.

Soupiska Švédska[editovat | editovat zdroj]

5. Švédsko Švédsko
Brankáři: Arne Johansson, Kurt Svanberg.
Obránci: Åke Andersson, Åke Ericson, Rune Johansson, Gunnar Landelius, Sven Thunman.
Útočníci: Stig Emanuel Andersson, Stig Carlsson, Rolf Eriksson-Hemlin, Svante Granlund, Claes Lindström, Lars Ljungman, Holger Nurmela, Bror Pettersson, Rolf Pettersson.
Trenér: Vic Lindqvist.

Soupiska Velké Británie[editovat | editovat zdroj]

6. Spojené království Velká Británie
Brankáři: Stan Simon.
Obránci: Thomas Syme, Art Green, James Chappell, John Oxley.
Útočníci: George Baillie, Lennie Baker, Gerry Davey, Frederick Dunkleman, Frank Green, Frank Jardine, John Murray, Bert Smith, Archibald Stinchcombe.
Trenér: Carl Erhardt.

Soupiska Polska[editovat | editovat zdroj]

7. Polsko Polsko
Brankáři: Henryk Przeździecki, Jan Maciejko.
Obránci: Henryk Bromowicz, Adam Kowalski, Hilary Skarżyński, Maksymilian Więcek.
Útočníci: Mieczysław Burda, Stefan Csorich, Tadeusz Dolewski, Alfred Gansiniec, Tomasz Jasiński, Mieczysław Kasprzycki, Bolesław Kolasa, Eugeniusz Lewacki, Czesław Marchewczyk, Mieczysław Palus, Ernest Ziaja.
Trenér: Zbigniew Kasprzak.

Soupiska Rakouska[editovat | editovat zdroj]

8. Rakousko Rakousko
Brankáři: Fredl Huber, Hansjörg Reichel.
Obránci: Franz Csöngei, Friedrich Demmer, Egon Engel, Willibald Stanek.
Útočníci: Albert Böhm, Walter Feistritzer, Gustav Gross, Adolf Hafner, Julius Juhn, Oskar Nowak, Hans Schneider, Herbert Ulrich, Friedrich Walter, Helfried Winger, Rudolf Wurmbrandt.

Soupiska Itálie[editovat | editovat zdroj]

9. Itálie Itálie
Brankáři: Constanzo Mongini, Gianantonio Zopegni
Obránci: Ignazio Dionisi, Franco Rossi, Mario Bedogni, Aldo Federici, Claudio Apollonio, Giancarlo Bassi.
Útočníci: Luigi Bestagini, Giancarlo Bucchetti, Carlo Bulgheroni, Arnaldo Fabris, Vincenzo Fardella, Umberto Gerli, Dino Innocenti, Dino Menardi, Otto Rauth.
Trenér: Othmar Delnon.

zdroj[editovat | editovat zdroj]

  • Rudé Právo - 31. ledna - 10. února 1948
  • V. Zimní olympijské hry - Josef Gol, Melantrich 1948
  • Zimní olympijské hry – Karel Procházka, Olympia 1982
  • Velké okamžiky ledního hokeje – Pavel Bárta, Flétna 2007

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JENŠÍK, M. První mistři světa. Praha: Olympia, 1997. ISBN 80-7033-438-X. S. 18. 
  2. GUT, K; VLK, G. Světový hokej. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-056-2. S. 167 a 168. 
  3. SÁBL, V; SIGMUND, S; GUT, K. Kniha o československém hokeji. Praha: Olympia, 1969. S. 118, 119, 121 a 122. 
  4. IIHF - HISTORY OF ICE HOCKEY 1946–1956 [online]. [cit. 2007-07-09]. Dostupné online. 
  5. Světový hokej (s. 167 a 168)
  6. GUT, K; PACINA, V. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha: Olympia, 1986. S. 265 až 267. 
  7. Světový hokej (s. 168)
  8. Malá encyklopedie ledního hokeje (s. 266 a 267)
  9. a b Kniha o československém hokeji (s. 120)
  10. a b První mistři světa (s. 53)
  11. Malá encyklopedie ledního hokeje (s. 266 a 268)
  12. Malá encyklopedie ledního hokeje (s. 267)
  13. První mistři světa (s. 14)
  14. Světový hokej (s. 168 a 169)
  15. Kniha o československém hokeji (s. 120 až 122)
  16. První mistři světa (s. 123)
  17. Kniha o československém hokeji (s. 122)