Jaroslav Šaroun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. Jaroslav Šaroun
Narození22. července 1943
Dobruška
Úmrtí25. března 2021 (ve věku 77 let)
Dobřichovice
Příčina úmrtícovid-19
Alma materPražská konzervatoř
Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění
Povoláníklavírista, pedagog a hudební skladatel
ZaměstnavateléČeská filharmonie
Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění
Pražská konzervatoř
DětiLenka Kotková[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Šaroun (22. července 1943, Dobruška25. března 2021, Dobřichovice[2]) byl český klavírista, skladatel, pedagog a dlouholetý člen České filharmonie.

Hudební vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl amatérským houslistou, který hrál také ve smyčcovém kvartetu se skladatelem Radimem Drejslem. Od osmi let hrál na klavír. Později mezi jeho pedagogy patřil Václav Drnec a na Pražské konzervatoři Taťána Kubáňová. Obor kompozice absolvoval u uznávaného skladatele Miloslava Kabeláče. Na hudební fakultě AMU pokračoval u Emila Hlobila a Václava Dobiáše.

Působení a koncertní spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování AMU nastoupil na presenční službu u AUS VN. Po tříletém působení u taneční složky souboru přešel na Pražskou konzervatoř, kde v hlavním úvazku setrval 12 let. Od roku 1966 korepetoval (do roku 1982 jako externista) v dirigentských třídách Akademie múzických umění v PrazeBohumíra Lišky, Aloise Klímy, Václava Neumanna, Radomila Elišky, Josefa Kuchinky, Františka Vajnara, Tomáše Koutníka aj., později i na katedře zpěvu a operní režie. Na AMU dodnes působí na oddělení klavírní spolupráce. V roce 1999 byl jmenován vysokoškolským profesorem. Spolupracoval s orchestry, zejména Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Roku 1976 ho Václav Neumann přivedl do České filharmonie, kde se po roce 1990 stal jako hráč klávesových nástrojů řádným členem a působil zde do roku 2012 (celkem tedy 36 sezón). Pracoval tak jako hráč orchestru, sólista i korepetitor s mnoha dirigenty a nabyté zkušenosti mohl zúročit také v pedagogické práci.

Spolupracoval s mnohými instrumentalisty, především ale s pěvci (pravidelně nejčastěji s Bernardou Fink, Dagmar Peckovou a Mičijo Keiko). Byl pravidelným korepetitorem Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína DvořákaKarlových Varech.

Jeho absolventská práce - Symfonie v podání orchestru FOK za řízení Zdeňka Košlera byla převzata Českým rozhlasem. Na Pražském jaru zazněla Světla (PKF za řízení Zbyňka Mülera), opět pak v roce 2006 na kongresu Mezinárodní astronomické unie (PKF s Jakubem Hrůšou). Český rozhlas nahrál jeho Sonátu pro violu a klavír (Lubomír Malý) a Písně na slova Torquata Tassa (zpěv Roman Janál). Nejvíce posluchačů měl při skladbě mužů na Spartakiádě 1980.[zdroj?]

Ve svém volném čase se zabýval včelařstvím. Je po něm pojmenována planetka Šaroun (8557), která byla objevena z hvězdárny v Ondřejově 23. července 1995. Zemřel v noci 25. 3. 2021, příčinou byl covid-19.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online.
  2. Ve věku 77 let zemřel Jaroslav Šaroun, přední český korepetitor, skladatel a nadšený včelař. Opera Plus [online]. 26. 3. 2021 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]