Josef Kuchinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Kuchinka
Základní informace
Narození 21. října 1925
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 12. ledna 2015 (ve věku 89 let)
Žánry klasická hudba
Povolání dirigent
Rodiče Josef Kuchinka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kuchinka (21. října 192512. ledna 2015) byl český dirigent.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze a hudbě se začal věnoval po vzoru svého otce, který byl členem orchestru Národního divadla. Studoval hru na varhany a dirigování na Pražské konzervatoři, kde v roce 1946 ukončil studia (dirigování u Zdeňka Chalabaly a varhaní oddělení). Od roku 1945 začal pracovat jako operní sbormistr, mezi roky 1949 až 1951 působil jako dirigent Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Následně se stal dirigentem v ostravské opeře Státního divadla (mezi lety 1951 až 1960). Později začal spolupracovat s Národním divadlem v Praze, kde působil více než třicet let (od 25. července 1960 až do 31. července 1991). Zemřel v lednu roku 2015 ve věku 89 let.[1][2]

Spolupracoval také s Československým rozhlasem a s Československou televizí. V letech 1972-1974 vykonával souběžně funkci šéfa opery Divadla F.X.Šaldy Liberec. Uplatnil se také při zahraničních zájezdech opery a baletu ND, často řídil i zahraniční orchestrální soubory (Bregenz 1971, Barcelona 1972, Atény a Moskva 1975, Aschaffenburg a Luzern 1978 aj.). Zvlášť vysokého ocenění se mu dostalo v Itálii za nastudování Myslivečkova Tamerlána (spolu s režisérem L.Štrosem) – v Miláně (La Scala 1979) a v Reggio nell'Emilia (1979).[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní divadlo nadobro ztratilo zasloužilého dirigenta Josefa Kuchinku [online]. Praha: Česká televize, 2015-01-15, [cit. 2015-01-16]. Dostupné online.  
  2. Zemřel dirigent Národního divadla v Praze Josef Kuchinka [online]. Praha: Lidové noviny, 2015-01-16, [cit. 2015-01-16]. Dostupné online.  
  3. Zemřel Josef Kuchinka [online]. Praha: Divadelní noviny, 2015-01-14, [cit. 2015-01-16]. Dostupné online.