Jana Sizikovová
| Jana Sizikovová Яна Сизикова | |
|---|---|
 Sizikovová na Nürnberger Versicherungscupu 2019 | |
| Stát |  Rusko |
| Datum narození | 12. listopadu 1994 (29 let) |
| Místo narození | Moskva, Rusko[1] |
| Výška | 173 cm[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 453 047 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 237–183 |
| Tituly | 0 WTA, 3 ITF |
| Nejvyšší umístění | 336. místo (20. června 2016) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 410–229 |
| Tituly | 4 WTA, 2 WTA 125, 44 ITF |
| Nejvyšší umístění | 40. místo (24. července 2023) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2023) |
| French Open | 1. kolo (2020, 2021, 2023) |
| Wimbledon | 2. kolo (2023) |
| US Open | 1. kolo (2022, 2023) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2024) |
| Wimbledon | 1. kolo (2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 21. dubna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jana Dmitrijevna Sizikovová (rusky Яна Дмитриевна Сизикова, Jana Dmitrijevna Sizikova, * 12. listopadu 1994 Moskva) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři turnaje ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala dvě deblové trofeje. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a čtyřicet čtyři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2016 na 336. místě a ve čtyřhře v červenci 2023 na 40. místě.[1]
Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]
V rámci událostí okruhu ITF debutovala v únoru 2010, když na mallorském turnaji dotovaném 10 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla Polce Katarzyně Kawaové z osmé světové stovky.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během prosince 2012 na džibutské události s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála nejvýše nasazenou Italku Annu Florisovou, jíž patřila 245. příčka žebříčku.[3][2]
Na okruhu WTA Tour debutovala únorovým St. Petersburg Ladies Trophy 2018 z kategorie Premier. V osmifinále čtyřhry přehrála s Ukrajinkou Dajanou Jastremskou Rusky Monovovou s Potapovovou. Poté je však vyřadily americko-německé turnajové dvojky Atawová s Grönefeldovou. Premiérové semifinále si zahrála o dva měsíce později v deblu Monterrey Open 2018, do nějž zasáhla po boku krajanky Valerie Savinychové.[3] Na Letní univerziádě 2019 v Neapoli vybojovala s Ivanem Gachovem zlatou medaili v mixu a bronz si odvezla jako členka ruského týmu.
Do finále túry WTA poprvé postoupila ve čtyřhře Ladies Open Lausanne 2019. V závěrečném duelu s Potapovovou zdolaly nejvýše nasazenou australsko-čínskou dvojici Monique Adamczaková a Chan Sin-jün. Ve 24 letech tak získala první titul.[4] Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie následoval v ženském deblu French Open 2020. V úvodním kole však s Američankou Madison Brengleovou nenašly recept na rumunský pár Andreea Mituová a Patricia Maria Țigová.[3][2]
Kauza ovlivňování zápasů[editovat | editovat zdroj]
Po prvním kole čtyřhry French Open 2021 Sizikovovou zatkla 3. června 2021 francouzská policie a tenistka skončila ve vyšetřovací vazbě, z níž byla večer následujícího dne propuštěna.[5] Důvodem se stalo podezření z ovlivňování jejího deblového zápasu na zářijovém French Open 2020. Během páté hry druhé sady byly po Evropě přijaty podezřelé sázky v hodnotě desítek[6] či stovek[5] tisíc eur. Sizikovová se v gamu dopustila dvou dvojchyb a pokazila další údery, což vedlo ke ztrátě hry. Vyšetřování se věnovala francouzská jednotka zaměřující se na sázkařské podvody.[6][7][8]
Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]
Čtyřhra: 6 (4–2)[editovat | editovat zdroj]
| Legenda |
|---|
| Grand Slam (0) |
| Turnaj mistryň (0) |
| Premier Mandatory & Premier 5 (0) |
| Premier (0) |
| International (4–2 Č) |
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 21. července 2019 | Lausanne, Švýcarsko | antuka | Anastasija Potapovová
|
 Monique Adamczaková Chan Sin-jün
|
6–2, 6–4 |
| Finalistka | 1. | 6. března 2022 | Monterrey, Mexiko | tvrdý | Chan Sin-jün
|
 Catherine Harrisonová Sabrina Santamariová
|
6–1, 5–7, [6–10] |
| Vítězka | 2. | 31. července 2022 | Praha, Česko | tvrdý | Anastasija Potapovová | Angelina Gabujevová Anastasija Zacharovová |
6–3, 6–4 |
| Finalistka | 2. | 16. října 2022 | Kluž, Rumunsko | tvrdý (h) | Kamilla Rachimovová |  Laura Siegemundová  Kirsten Flipkensová
|
3–6, 5–7 |
| Vítězka | 3. | 27. května 2023 | Rabat, Maroko | antuka | Sabrina Santamariová
|
 Ingrid Gamarra Martinsová Lidzija Marozavová |
3–6, 6–1, [10–8] |
| Vítězka | 4. | červenec 2023 | Palermo, Itálie | antuka | Kimberley Zimmermannová
|
 Angelica Moratelliová Camilla Rosatellová
|
6–2, 6–4 |
Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]
Čtyřhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]
| Legenda |
|---|
| WTA 125 (2–1) |
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | květen 2022 | Karlsruhe, Německo | antuka | Alison Van Uytvancková
|
 Majar Šarífová  Panna Udvardyová
|
7–5, 4–6, [2–10] |
| Vítězka | 1. | listopad 2022 | Colina, Chile | antuka |  Aldila Sutjiadiová
|
Majar Šarífová  Tamara Zidanšeková
|
6–1, 3–6, [10–7] |
| Vítězka | 2. | prosinec 2023 | Limoges, Francie | tvrdý (h) |  Cristina Bucșová
|
 Oxana Kalašnikovová  Maia Lumsdenová
|
6–4, 6–1 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yana Sizikova na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Jana Sizikovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 21. dubna 2024
- ↑ a b c d Jana Sizikovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 21. dubna 2024
- ↑ a b c Yana Sizikova Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Потапова и Сизикова выиграли турнир в Лозанне в парном разряде [online]. Championat, 2019-07-21 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b Skandál na Roland Garros! Ruskou deblistku zatkla policie v hráčském hotelu. Tenisový svět [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Na French Open se zatýkalo. Policie si přišla pro Rusku, podezření na sázky. iSport.cz [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online.
- ↑ French Open | Policie v Paříži zatkla ruskou tenistku Sizikovovou kvůli podezřelým sázkám. Sport.cz [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Russia's Sizikova released from police custody after match-fixing allegations. Reuters [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jana Sizikovová na Wikimedia Commons - Jana Sizikovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Jana Sizikovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Jana Sizikovová na Instagramu
