Jan Hladík
Jan Hladík | |
---|---|
Jan Hladík (2012) | |
Narození | 21. května 1927 nebo 21. března 1927 Praha Československo |
Úmrtí | 3. června 2018 (ve věku 91 let) nebo 27. května 2018 (ve věku 91 let) Praha Česko |
Vzdělání | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | textilní výtvarník, grafik, malíř, ilustrátor |
Příbuzní | Jenny Hladíková |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Hladík (21. května 1927 Praha[1] – 3. června 2018 Praha)[2] byl český grafik, textilní výtvarník, malíř a ilustrátor.
Život
[editovat | editovat zdroj]V letech 1942–1944 studoval na Státní grafické škole v Praze u prof. Jaroslava Vodrážky a prof. Karla Müllera[1], jeho spolužáky byli Václav Sivko, Vladimír Fuka, Mikuláš Medek.[2] V roce 1945 byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde si jej pak do svého ateliéru užité malby a textilního výtvarnictví vybral prof. A. Fišárek. Se studenty jeho ateliéru podnikl r. 1947 měsíční poznávací zájezd za současným francouzským a světovým uměním do Paříže a Bretaně. Studia ukončil roku 1950 diplomovou prací - kolekcí dekoračních látek zhotovených technikou filmtisku.
Po komunistickém převratu 1948 byla rodina pronásledována.[2] Jan Hladík byl povolán na vojnu do pracovního lágru PTP, rodinný majetek byl konfiskován, otec Jana Hladíka později zatčen a vězněn. Po úrazu elektrickým proudem během vojenské služby a návratu do civilu i přes podporu prof. Fišárka těžko hledal zakázky v oboru textilní tvorby. Privátně tvořil grafiky, kresby a keramiku, občas ilustroval knihy.[2]
Roku 1955 se oženil s Jenny Hršelovou a vrátil se k textilní tvorbě. Pro výstavu nově ustavené Skupiny 7 (1958) utkal první tapiserie[2] s abstraktními motivy podle vlastních grafických předloh. Souběžně s tvorbou autorských tapiserií, které se od roku 1959 staly jeho stěžejním výtvarným projevem, tvoří grafické listy (dřevořezy, linoryty, lepty a zejména kombinované techniky využívající asambláže), kresby temperou a olejomalby.
V roce 1960 byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců (SČVU) a vystavoval textilní díla na trienále v Miláně. Roku 1963 měl první samostatnou výstavu v Praze a roku 1965 byl poprvé pozván na mezinárodní bienále tapiserie v Lausanne[2], kam pak byl vybrán ještě v letech 1967, 1969, 1977 a 1979. Stal se jedním ze zakladatelů Assotiation Pierre Pauli (1979).[1] Přátelství s Josefem Topolem a herci Divadla za branou jej počátkem 70. let inspirovalo k tvorbě tapiserií s divadelními scénami (Tomášová, Tříska).
Grafickou tvorbu poprvé vystavil roku 1970 (členem SČUG Hollar od r. 1967)[1], těsně před likvidačním zásahem režimu do činnosti spolku a uzavřením výstavní síně.[3] Jeho druhá samostatná výstava grafiky se uskutečnila po pádu komunistického režimu roku 1989 až v roce 2002.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Grafika, kresba, malba
[editovat | editovat zdroj]První kresby a grafické listy vytvořené koncem války na střední škole byly studiemi kubistických principů malby a konstrukce obrazu[1], ovlivněné zejména B. Kubištou. Monografii Bohumila Kubišty přinesl v roce 1944 Janu Hladíkovi jeho spolužák Mikuláš Medek.[4]
Cesta do Paříže r. 1947 a přímá zkušenost s výtvarnými díly surrealistů, Picassa, Braqua a dalších malířů vedla k postupnému uvolnění výtvarného projevu a koncem 50. let vznikají vedle figurálních kreseb a malby i první abstraktní grafické listy.
-
Kubistická kompozice, lept, 1945
-
Kompozice, suchá jehla 24 x 24 cm, 1964
-
Blíženci, kombinovaná technika, 1965
-
Jizva, kombinovaná technika 75 x 53 cm, 1968
-
Alberto Giacometti (lept)
Od poloviny 60. let lze Hladíkovy práce zařadit do proudu nové figurace s přesahy směrem k materiálové abstrakci. Tehdy vznikla ucelená série rozměrných monotypů kombinujících malbu olejem s útržky textilu a jiných materiálů, často na nekonvenčních kovových matricích (zrezivělé kusy plechu, kruhové terče značek)
-
Monotyp, 1963
-
Struktury, monotyp, 1964
-
Rozpažení 2, monotyp, 1964
-
V mlze, monotyp 50 x 42 cm, 1964
-
Úlek, monotyp 50 x 42 cm, 1967
Motivy grafik i temperových kreseb sahají od existenciálních situací (Stopy, Propast, Rozpad) a podivných figur (Požírači, Velký a malý, Groteska) až k abstraktním motivům (V kruhu, V ploše, Jizva, Kompozice).
V 70. letech Jan Hladík tvorbu grafiky přerušuje a vrací se k ní opět až po roce 1989, převážně technikou suché jehly. V té době vzniká také řada olejomaleb na grafických matricích.
-
Bez názvu, lavírovaná kresba, 1963
-
Dramatická situace (1966), tempera na papíře
-
Kompozice (1972), tempera na papíře
-
Modrá figura, olej na plátně 200 x 90 cm, 1962
-
Figura, K.T., olej na kartonu, 59 x 33 cm, 1969-2010
Textilní tvorba a tapiserie
[editovat | editovat zdroj]Svůj původní obor textilního výtvarnictví uplatnil Jan Hladík v absolventských serigrafiích na textilu, návrzích dekoračních látek a šátků s motivy silně stylizovaných figur a zejména na rozměrné abstraktní kompozici (15 x 3,5 m) pro Expo Montreal roku 1967.
První autorské tapiserie, tkané od roku 1959 podle návrhů vytvořených nejprve jako grafické listy a kresby (Blíženci, monotyp 1965, tapiserie 1967) se námětově pohybují od figur s postkubistickým tvaroslovím (Štítonoš, 1968, Tokyo) k abstraktním motivům ve formě znaku[1] (Stéla-Jizva, 1970). V polovině 70. let nastává v tvorbě tapiserií radikální obrat k figurální tvorbě dílem (Jidášův) Polibek ze Saint-Gilles (1974) podle románského reliéfu. Klasická gobelínová technika, uchopená autorsky a subjektivně, umožňuje Hladíkovi při tkaní aktivně prožít každý detail a vyjádřit psychický výraz.[5]
Následuje série expresivních scén s herci Divadla za branou, tkaná podle fotografií Josefa Koudelky[6] (Marie, Setkání-nesetkání). Hladíkova tapiserie interpretující fotografii představovala významný nový fenomén[1] a byla oceněna na Mezinárodním bienále tapiserie v Lausanne roku 1977 a na následujícím bienále roku 1979 (Někteří z nás).[7] Hladíkovým motivem není pouhá figura, ale "výrazné lidské city, jejich setkávání a míjení"[8]
Jana Hladíka inspirují také detaily postav klasických děl (Jan Vermeer, Botticelli), které cituje, ale zachází s nimi svobodně,[9] zachycení pohybu (Tanečník, scéna Slepci dle Brueghela) nebo psychologické studie tváří (Franz Kafka, Samuel Beckett, Křik).
Vrcholnou prací z roku 1977 je obtížné převedení perspektivy obrazu ležícího Krista dle Andrea Mantegny.
-
Autorská tapiserie Modrá zahrada, 190 x 430 cm, 1965 (s Jenny Hladíkovou)
-
Autorská tapiserie Blíženci (1967), 260 x 300 cm
-
Autorská tapiserie Stéla - Jizva, 300 x 220 cm, 1970
-
Autorská tapiserie Někteří z nás, 290 x 540 cm, 1977-1978
-
Autorská tapiserie Marie Tomášová - Hlas, 240 x 260 cm, 1978
-
Autorská tapiserie Tváře, 230 x 255 cm, 1979
-
Autorská tapiserie Návrat (Rembrandt), autorská tapiserie 237 x 170 cm, 1981
-
Autorská tapiserie Odvrácené tváře, 240 x 247 cm, 1989
-
Malý jezdec, sítotisk na hedvábí, 1962
-
kompozice pro Expo Montreal, sítotisk na kašmíru, 3,5 x 15 m, 1967
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]Autorské
[editovat | editovat zdroj]- 1963 grafika, gobelíny, obrazy Galerie Fronta, Praha
- 1966 grafika, tapiserie, Jindřichův Hradec (zámek)
- 1970 grafika (lept, kombinovaná technika), Galerie Hollar, Praha
- 1973 Jindřichův Hradec (zámek), (spolu s Jenny Hladíkovou)
- 1990 Atrium, Praha (spolu s Jenny Hladíkovou)
- 1992 grafika, tapiserie, Staré Hrady u Libáně
- 1995 grafika, tapiserie, Císařská konírna Pražského hradu
- 1997 tapiserie a grafika, Konvent kláštera ve Žďáru nad Sázavou, (spolu s Jenny Hladíkovou, t. Kybalová L.)
- 2001 Jan Hladík a Jenny Hladíková - tapiserie a grafika, Dům umění Opava, (t. Kybalová L.)
- 2001 Jan Hladík a Jenny Hladíková - tapiserie a grafika, Galerie Klenová, (t. Fišer M.)
- 2002 retrospektiva grafické tvorby, Galerie Hollar, Praha
- 2002 Figurální tapiserie, grafika, Letohrádek Ostrov nad Ohří, (t. Vachudová B.)
- 2002 grafika a jedna tapiserie, Galerie Magna, Ostrava, (t. Šmolka J.)
- 2004 grafika, monotypy, kresby a 3 tapiserie ze 60. let, Kulturní dům L. Janáčka, Havířov, (t. Hartmann A.)
- 2005 grafika, tapiserie , malá dvorana Veletržního paláce, Národní galerie Praha, (spolu s Jenny Hladíkovou)
- 2007 obrazy, Galerie Magna, Ostrava, (t. Šmolka J.)
- 2009 Proměny a návraty, grafické dílo 1946–2008, Galerie Hollar, Praha
Společné
[editovat | editovat zdroj]- 1965–1979 2.,3.,4.,8.,9. Biennale Internationale de la Tapiserie, Lausanne
- 1966 Československá tapiserie 1956-1966, Jízdárna Pražského hradu
- 1967 50 let SČUG Hollar, Národní galerie v Praze
- 1968 grafika, autorsky tkaná tapiserie, Heilbronn, Kunstverein
- 1968 Mezinárodní výstava soudobé tapiserie, Dům Kazatelů, Praha
- 1969 Tapiserie 15-20. století, Grenoble
- 1969 Incisori Cecoslovacci, Galleria I Portici, Cremona, Bologna
- 1969-1970 Experiment v textilním umění, Madrid, Barcelona
- 1970 Künstlergruppe Hollar, Galerie Metternich, Koblenz
- 1970-1971 Soudobá československá tapiserie, Amiens, Rems, Macon, Angera, Mulhouse
- 1971 Velká výstava SČUG Hollar, Mánes, Praha
- 1971-1972 Československá tapiserie 1966-1972, Královský letohrádek Pražského hradu
- 1972 Soudobá Československá tapiserie, Paříž
- 1975 Tapiserie v architektuře, Dům umění města Brna
- 1976 International tapestry exhibition, Baruch gallery, Chicago
- 1978 Trienále světové tapiserie, Lodž
- 1981-1982 Textilkunst, Linz, Wien
- 1982 Československá tapiserie 20. století, Emauzy, Praha
- 1985 100 let Uměleckoprůmyslového musea
- 1992 Dialogues avec Lurcat, Normandie
- 1993 Mezinárodní trienále tapiserie a textilního umění, Tournai
- 1995 Členská výstava SČUG Hollar, Mánes, Praha
- 1995 Česká grafika, Galerie města Bratislavy, Bratislava
- 2000 Alfa 2000 Omega, Národní dům na Smíchově, Praha
- 2000 Art Textile Contemporain - Collection de l'Association Pierre Pauli, Lausanne
- 2001 International Millenial Contemporary Exhibition, Szépmüvészeti museum, Budapest
- 2002 Omago alla collezione P. et M. Magnenat,Como
- 2002 Půl století proměn české moderní grafiky, Mánes, Praha
- 2003-4 Umělecká beseda 1863 - 2004,GHMP, Praha
- 2007 Pocta Václavu Hollarovi, Clam-Gallasův palác (Praha)
Vyznamenání a ceny
[editovat | editovat zdroj]- 1966 Cena SČVU za užité umění
- 1967 Čestné uznání za účast na EXPO 67, Montreal
- 2007 Cena nadace Hollar
Zastoupení ve sbírkách (tapiserie)
[editovat | editovat zdroj]- Uměleckoprůmyslové museum v Praze
- Moravská galerie v Brně
- Severočeské muzeum v Liberci
- Slovenská národní galerie v Bratislavě
- Jacques Baruch Gallery, Chicago
- Association Pierre Pauli, Lausanne
- Gallery Kawashima, Tokio
- Musei Vaticani
- Centralne muzeum wlókennictwa, Lodž
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g Hlaváčková K, 1995, s. 266
- ↑ a b c d e f g Zemřel výtvarník Jan Hladík, Novinky.cz, 5.6.2018
- ↑ Jan Hladík, Proměny a návraty, Grafické dílo 1946–2008, Galerie Hollar, Praha 2009
- ↑ Jan Hladík, 2007, Galerie Magna, Ostrava
- ↑ Jan Hladík, Grafika, kresby a 3 tapiserie, 2004, Havířov
- ↑ Tereza Divišová, Divadlo za branou, diplomová práce, Ped.F UK, Praha, 2006
- ↑ Šteiglová T, 2015, s. 41, 44
- ↑ Jan Hladík, Tapiserie / grafika, 1995, s. 10
- ↑ Dagmar Tučná, 1978, Jan Hladík, autorský kat., UPM v Praze
Autorské katalogy
[editovat | editovat zdroj]- Jan Hladík, Grafika, Tomeš J.M., 1970, Galerie Hollar, Praha
- Jan Hladík, Figurální tapiserie, Tučná D, 1978, Uměleckoprůmyslové muzeum Praha
- Jan Hladík, Tapiserie / grafika, Topol J, Hartmann A, 1995, Císařská konírna, Pražský hrad
- Jan Hladík, Tapiserie, grafika, Hartmann A, 2001, Dům umění v Opavě
- Jan Hladík, Retrospektiva grafické tvorby, 2002, Galerie Hollar, Praha
- Jan Hladík, Grafika, kresby a 3 tapiserie (1961–1990), 2004, VS Viléma Wünscheho, Havířov
- Jan Hladík, Fišer M, Hladík J, 2007, Galerie Magna, Ostrava
- Jan Hladík: Proměny a návraty, Grafické dílo 1946 - 2008, Janáková Knoblochová J, 2009, Galerie Hollar
Literatura (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Kybalová L., Československá gobelinová tvorba, Praha, 1963
- Jobé J.(ed.), Le Grand Livre de la Tapisserie, encyklopedie, 280 s., Lausanne-Paris, 1965
- Coffinet J., Arachné ou l'art de la tapisserie, Genéve, 1971
- Kuenzi A., La nouvelle tapisserie, encyklopedie, 303 s., Genéve, 1973
- Jarry M., La tapisserie-Art du XXéme siécle, Fribourg, 1974
- Tučná D, Luxová V., Československá tapiséria 1945-1975, Bratislava 1978
- Thomson F.P., Tapestry, Mirror of History, London, 1980, ISBN 978-0-517-53415-1
- Mráz B., Mrázová M., Současná tapiserie, Praha, 1980
- Magnenat P., Billeter E., Art textile contemporain, Lausanne, 1983, ISBN 3-7165-1212-5
- Thomas M, Mainguy Ch, Pommier S, Textile art, Skira, Genéve, 1985 ISBN 978-0-297-78772-3
- Dvořák F. a kol., SČUG Hollar 1917-1992 – Současná grafika, Praha 1992
- Konstantina Hlaváčková: Jan Hladík, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, I. díl, Academia Praha 1995, s.266, ISBN 80-200-1209-5
- Gavillet A, Art Textile Contemporain/Contemporary Textile Art: Collection of the Pierre Pauli Association, Benteli Verlag; 1st edition, 2000, ISBN 3-7165-1212-5
- Mayer Thurman C.C.,Advocates for Art: Polish and Czech Fiber Artists from the Anne and Jacques Baruch Collection, 114 col. photos, 2010, ISBN 1-930230-39-7
- Taťána Šteiglová: Česká textilní tvorba druhé poloviny 20. století. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého Olomouc 2015, ISBN 978-80-244-4636-3 on line
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Hladík na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Hladík
- Jan Hladík v informačním systému abART
- Jan Hladík na stránkách Umělecké Besedy Archivováno 22. 3. 2014 na Wayback Machine.
- Tapiserie, Browngrotta Arts 2010
- Galerie La Femme: Jan Hladík
- Výstava Setkání-nesetkání 2009[nedostupný zdroj]
- Letohrádek Ostrov nad Ohří
- Grapheion.cz 2009/1 Archivováno 9. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Grapheion.cz 2009/2 Archivováno 9. 3. 2016 na Wayback Machine.