Ivan Jakubovskij
| Ivan Ignaťjevič Jakubovskij | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. prosince 1911jul. / 7. ledna 1912greg. Zajcava |
| Úmrtí | 30. listopadu 1976 (ve věku 64 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Hřbitov u Kremelské zdi |
| Alma mater | United Belarusian Military School (do 1934) Leningradská vyšší důstojnická tanková škola (do 1935) Vojenská akademie generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace (do 1948) |
| Povolání | politik, důstojník a autor memoárů |
| Ocenění | Řád rudého praporu (1942) Řád rudého praporu (1943) Řád Vlastenecké války 1. třídy (1943) Hrdina Sovětského svazu (1944) Leninův řád (1944) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1937) |
| Funkce | poslanec Nejvyššího sovětu SSSR (1961–1976) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ivan Ignaťjevič Jakubovskij (7. leden 1912, Zaicava – 30. listopad 1976, Moskva) byl běloruský sovětský voják, maršál, který organizoval invazi do Československa v srpnu 1968.
Život a působení
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Mohylevské gubernii carského Ruska, na území dnešního Běloruska. Od roku 1932 působil v sovětské armádě jako profesionální voják. Zúčastnil se sovětsko-finské války v letech 1939-1940 a poté i druhé světové války jako velitel různých tankových útvarů. Zúčastnil se bitvy u Stalingradu roku 1942 a tankové bitvy u Kurska roku 1943. Roku 1944 získal (dvakrát) vyznamenání hrdina Sovětského svazu[1]. V závěru války se pak účastnil berlínské a pražské operace. Po válce působil v různých funkcích v armádě. Od 60. let vstoupil do politiky. Roku 1961 se stal členem Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, roku 1962 byl prvně zvolen poslancem Nejvyššího sovětu. Roku 1967 byl uveden do hodnosti maršála Sovětského svazu. Ve stejném roce byl jmenován prvním náměstkem ministra obrany Sovětského svazu a zároveň vrchním velitelem Spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy.[2] Z pozice této funkce byl hlavním organizátorem vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.[3] V roce 1970 mu byl udělen čestný titul hrdina Československé socialistické republiky.[2]
Paměti
[editovat | editovat zdroj]- JAKUBOVSKIJ, Ivan Ignat'jevič. Země v plamenech. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1976. 561 s. cnb000145918.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Указ Президиума Верховного Совета СССР «О присвоении звания Героя Советского Союза генералам, офицерскому, сержантскому и рядовому составу Красной Армии» от 10 января 1944 года // Ведомости Верховного Совета Союза Советских Социалистических Республик : газета. — 1944. — 19 января (№ 3 (263)). — С. 1
- ↑ a b Malá československá encyklopedie. 3. svazek. Praha: Academia, 1986. 903 s. cnb000125650. S. 146.
- ↑ http://www.novinky.cz/domaci/147675-jak-kreml-rozhodoval-o-vpadu-vojsk-do-ceskoslovenska.html
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Ignaťjevič Jakubovskij na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Jakubovskij
