Hulevník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHulevník
alternativní popis obrázku chybí
Hulevník rakouský (Sisymbrium austriacum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řád brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď brukvovité (Brassicaceae)
Rod hulevník (Sisymbrium)
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zrající šešule a současně nerozvité květy hulevníku drobnokvětého

Hulevník (Sisymbrium) je rod plevelných bylinčeledě brukvovitých.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jsou to rostliny pocházející z Blízkého východu nebo Mediterránu, v současnosti jsou již rozšířeny celosvětově, byly zavlečeny do mírného pásma obou polokoulí. Do České republiky se dostaly koncem středověku. Rostou na obdělávaných zemědělských pozemcích i v neudržovaném okolí lidských sídlišť.[1][2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hulevník je jednoletá nebo dvouletá rostlina s kulatou, lysou nebo řídce chlupatou rozvětvenou lodyhou dorůstající do výše až 90 cm. Listy v přízemní růžici se řapíky jsou jednoduché, celistvé nebo různě zpeřené. Lodyžní listy mají krátké řapíky nebo jsou přisedlé, tvary mají obdobné jako listy spodní v růžici, jsou dlouhé 7,5 až 20 cm a 2,5 až 7,5 cm široké. Koncové úkrojky listů jsou výrazně větší.

Klasovitá květenství s malými oboupohlavnými čtyřčetnými květy se postupně prodlužují při dozrávání plodů. Vztyčené kališní lístky jsou vejčité nebo podlouhlé, střídají se s korunními. Korunní lístky jsou barvy žluté, bílé, růžové nebo fialové, obvejčité, lopatkovité, podlouhlé a tupým vrcholem často zakončeným špičkou. V květu je 6 výhradně plodných čtyřmocných tyčinek ve dvou přeslenech s často se srostlými nitkami v květním lůžku a s podlouhlými prašníky pukajícími v podélných štěrbinách. Gyneceum je sestaveno ze dvou plodolistů. V semeníku druhotně děleném blanitou přepážkou bývá 6 až 160 vajíček. Čnělka mívá jedno nebo dvoulaločnou bliznu. Placentace je nástěnná.

Plody jsou na hrubých stopkách vyrůstající pukající šešule, válcovité, kopinaté, šídlovité nebo táhle kuželovité. Semena jsou bezkřídlá, podlouhlá, vejčitá i oblá, se síťovaným osemením, některá při styku s vodou slizovatí.[4][5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

V mnoha zemědělských oblastech je hulevník hodnocen jako plevelná rostlina, nevyskytuje se však hojně a nepůsobí při řádném zpracovávání půdy velké škody. Zřídkakdy jsou některé druhy používány v lidovém léčitelství na chrapot, kašel a astma, jako diuretikum a proti dyskarzii. Semena obsahují zapáchající hořčičný olej.[6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod hulevník je rozčleněn asi do 40 druhů, v ČR roste těchto 9:[7][8]

Mimo druhy výše uvedené se v Evropě dále vyskytují:[9]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Hulevník východní je podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR zařazen mezi druhy silně ohrožené C2, tj zranitelné. [10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GBIF Data Portal [online]. Global Biodiversity Information Facility, [cit. 2010-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Květena ČR [online]. Petr Kocián, [cit. 2010-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  3. CHYTRÝ, Milan. Synantropní vegetace [online]. Přírodovědecká fakulta MU v Brně, [cit. 2010-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  4. Flora of China [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA., [cit. 2010-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. FloraBase the Western Australian Flora [online]. Department of Environment and Conservation Western Australian Herbarium, [cit. 2010-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Henriette's Herbal Homepage [online]. [cit. 2010-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Encyklopedie rostlin [online]. Václav Kubíček, [cit. 2010-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  8. BOTANY.cz [online]. Občanské sdružení Přírodovědná společnost, [cit. 2010-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  9. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburg, [cit. 2010-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. PROCHÁZKA, F. Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR [online]. Praha: nakl. Příroda, 2001, [cit. 2010-11-21]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]