Hulevník vysoký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHulevník vysoký
alternativní popis obrázku chybí
Hulevník vysoký (Sisymbrium altissimum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď brukvovité (Brassicaceae)
Rod hulevník (Sisymbrium)
Binomické jméno
Sisymbrium altissimum
L.
Synonyma
  • Norta altissima
  • Sisymbrium pannonicum
  • Sisymbrium sinapistrum
  • hulevník nejvyšší

[1]

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres hulevníku vysokého

Hulevník vysoký (Sisymbrium altissimum), tento v České republice zdomácnělý neofyt, je vysoká, žlutě vykvétající planě rostoucí rostlina, jeden z nejvzrostlejších druhů rodu hulevník.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Druh pocházející z jihovýchodní Evropy, severní Afriky a Malé Asie se postupně zabydlel téměř v celé Evropě, v okolí Kavkazu, ve Střední Asii, v Mongolsku, na severozápadě Číny i v oblastech pod Himálajem. Byl rozšířen také do Severní Ameriky a Austrálie, dostal se tam se zbožím přepravovaným přes moře.

ČR je poměrně hojný v některých teplejších místech, v jiných se nevyskytuje vůbec nebo jen řídce. Častěji než v Česku se vyskytuje na Slovensku ((slovensky):huľavník najvyšší). Je teplomilný druh vyrůstající na prosluněných, vysýchavých, písčitých půdách zpravidla chudých na živiny a to bez ohledu na alkalitu podloží. Nejčastěji jej zle nalézt na písčitých nebo kamenitých svazích a březích řek, na rumištích, navážkách a na náspech okolo cest, mnohdy také vyrůstá v blízkosti překladišť, u nádraží nebo přístavů. Vyskytuje se jako nepříliš nebezpečný plevelobilninách, zelinářských zahradách nebo na vinicích.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá bylina, méně často i ozimá, dorůstající průměrně do výše 40 až 80 cm, za velmi příznivých podmínek i přes 1,5 m. Má přímou, sivě ojíněnou lodyhu u báze silně chlupatou a výše lysou která se od poloviny rozvětvuje do větví rostoucích rozkladitě nebo vzpřímeně. Bazální listy vyrůstají v růžici a jsou obdobné jako listy vyrůstající střídavě ve spodní a střední části lodyhy, jsou s řapíky a mají 5 až 8 cm dlouhé čepele lyrovitě peřenodílné až peřenosečné s 3 až 7 páry kopinatých úkrojků. Listy v horní části lodyhy jsou kratší, mají jen malé řapíky nebo jsou zcela přisedlé, jsou peřenosečné a mají 1 až 3 nitkovité úkrojky.

Pravidelné, čtyřčetné, oboupohlavné květy žluté barvy vyrůstající na stopkách vytvářejí bohatá květenství, často je to rozvětvený hrozen ve kterém bývá do 30 květů. Úzké, rozestálé kališní lístky s průhlednými okraji, dlouhé 5 až 6 mm, vyrůstají ve dvou kruzích a prostřídávají se s obvejčitými korunními lístky, 8 až 10 mm dlouhými, které jsou za květu citrónově žluté a po odkvětu bělavé. V květu je šest čtyřmocných tyčinek s volnými nitkami a vínově červenými prašníky, vysoký zelený semeník nese tlustou krátkou čnělku s dvoulaločnou hlavičkovitou bliznou. Květy postupně rozkvétají v květnu až srpnu. Ploidie je 2n = 14.

Plody jsou šikmo odstálé, rovné nebo obloukovitě zahnuté čtyřboké až válcovité šešule, 6 až 8 cm dlouhé, nesoucí na vrcholku zbytek po suché čnělce a blizně. Šešule vyrůstají vzpřímeně nebo šikmo vzhůru na krátkých tlustých stopkách, obsahují každá po 120 a více žlutých, drobných eliptických semen o průměrné HTS asi 0,15 g.[2][3][4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Hulevník vysoký se rozmnožuje pouze semeny, na jedné vzrostné rostlině může vyrůst i několik desítek tisíc semen která po dozrání zůstávají uzavřena v tvrdých šešulích které se otevírají až v průběhu podzimu a zimy. Když semena navlhnou jsou lepkavá a snadno ulpívají na peří ptáků nebo kožešinách zvířat jakož i na strojích obdělávajících půdu nebo projíždějících okolo. Navíc byla prokázána jejich dlouhodobá klíčivost a klíčí i z hloubky. Nové rostlinky vzcházejí po vysemenění převážně až na jaře příštího roku a jen ojediněle již na podzim.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BioLib.cz – Sisymbrium altissimum (Hulevník vysoký) [online]. BioLib.cz, [cit. 2013-04-02]. Dostupné online.  
  2. a b PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Hulevník vysoký [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 12.05.2012, [cit. 2013-04-02]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b SOKOLOVA, T. D.. Sisymbrium altissimum [online]. Interactive Agricultural Ecological Atlas of Russia and Neighboring Countries, RU, rev. 2009, [cit. 2013-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. AL-SHEHBAZ, Ihsan A.. Projects Brassicaceae: Sisymbrium altissimum [online]. Tropicos.org, Missouri Botanic Garden, St. Louis, MO, USA, rev. 07.09.2009, [cit. 2013-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b HOWARD, Janet L.. Sisymbrium altissimum [online]. US Forest Service, Washington, D.C., USA, rev. 2003, [cit. 2013-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]