Přeskočit na obsah

Gibraltarský průliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Héraklovy sloupy)
Gibraltarský průliv
průliv z vesmíru
průliv z vesmíru
Maximální hloubka1181 m
Šířka15-45 km
Délka70 km
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekAtlantský oceán
Sousední celkyAtlantský oceán, Středozemní moře (Alboránské moře)
SvětadílEvropa
StátMarokoMaroko Maroko
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Map

Gibraltarský průliv [džibraltarský] (španělsky Estrecho de Gibraltar, arabsky مضيق جبل طارق‎) je mořská úžina mezi Evropou a Afrikou, která odděluje Atlantský oceán od Středozemního moře. Široký je asi 15 až 45 km, hluboký až 1118 m a dlouhý asi 70 km od mysu Cap Spartel (Maroko) k mysu Punta Almina (Ceuta). Severní pobřeží průlivu tvořené Španělskem a Gibraltarem se rozkládá na Pyrenejském poloostrově, jižní pobřeží, kde leží Maroko a město Ceuta (španělská enkláva na africkém pobřeží), je součástí afrického kontinentu.

Ve starověku byl znám pod označením Herkulovy sloupy nebo Héraklovy sloupy. Je sem někdy umisťována slavná Atlantida, která prý byla potopena zemětřesením. V roce 711 n. l. v zátoce Algeciras založil arabský vojevůdce Tarik z Ceuty pevnost Džebel Tarik, z jejíhož názvu se pak vyvinulo slovo Gibraltar.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na Gibraltar z Punta del Carnero

Nachází se zde sporná území, jako např. Isla Perejil. Významnými přístavy jsou Gibraltar, Algeciras, Tanger a Ceuta. Gibraltarský průliv je zároveň důležité strategické místo – je zde jedna z nejdůležitějších námořních a leteckých základen, sloužících NATO.

Plavecké rekordy

[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako Lamanšský průliv láká také Gibraltarská úžina plavce. K 3. dubnu 2016 je registrováno, že ji přeplavalo 8 českých plavců, a to 5 mužů a 3 ženy. Rekord 2 hodiny 38 minut z roku 2008 drží David Čech, který jako jediný ihned přeplaval úžinu nazpět.[1]

  1. MEITNER, Zdeněk. David Čech jako první tuzemský plavec zdolal Gibraltar tam i zpět. iDNES.cz [online]. 2008-08-19 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]