ChromeOS
.svg){kind=icon} | |
| Vyvíjí | Google Inc. |
|---|---|
| Rodina OS | Linux |
| Aktuální verze | 123.0.6312.94 / 2. dubna 2024 |
| Podporované platformy | x86, x64, ARM |
| Typ jádra | monolitické (Linux) |
| Výchozí uživatelské rozhraní | Grafické uživatelské rozhraní (Postavené na webu) |
| Licence | GPL verze 2 (samotný kód přidaný Googlem je pod různými licencemi vycházejících z BSD licence) |
| Stav | Ve vývoji. Zdrojový kód uvolněn jako Chromium OS |
Google Chrome OS je v informatice název operačního systému společnosti Google, který je zaměřen především na práci s webem. Jeho základními komponentami jsou linuxové jádro a webový prohlížeč Google Chrome. Cílový segment trhu mají být netbooky a podobná mobilní zařízení. Představení Chrome OS včetně prvního netbooku s tímto systémem proběhlo 7. prosince 2010 v San Franciscu.[1] Systém je podporován na procesorech typu x86 a ARM a jedná se o open-source (volně dostupný zdrojový kód) software.
Google oznámil, že Chrome OS se nebude potýkat s viry, malware etc.,[2] ale bude schopný uživatele včas informovat o stránkách, kde je, byl nebo může být kontaminovaný obsah.[1]
Historie
Společnost Google představila Chrome OS v červenci 2009 jako operační systém jehož veškerá data (aplikací i uživatelů), budou umístěna na cloudu.
V listopadu 2009 byl vytvořen open source projekt nazvaný Chromium OS, ke kterému byl uvolněn zdrojový kód. Byla také předvedena jeho raná verze, která byla založena na principu a designu internetového prohlížeče Google Chrome. Bootování trvalo pouhých sedm sekund.
Hardware
Laptopy běžící na Chrome OS jsou nazývány Chromebooky. První z nich byl představen v prosinci 2010 pod označením CR-48. Podobná zařízení následovala až do května 2011. O rok později bylo v květnu 2012 představeno zařízení od Samsungu nazvané Chromebox.
Na začátku roku 2014 LG Electronics představila první zařízení spadající do kategorie all-in-one zařízení pod názvem Chromebase. Tato zařízení mají v podstatě stejnou hardwarovou výbavu, jako výše zmíněné Chromeboxy, monitor se zabudovaným fotoaparátem, mikrofon a reproduktory.
Chromebooky mají klávesnici a touchpad řešen trochu jinak, než je zvykem u běžných notebooků a PC. Chybí na ní nejen tlačítko Win, ale nenachází se na ní ani klávesy Caps Lock, Home, End, Page Up a Page Down. Touchpad pak nerozlišuje nad tím, zda klikáte na jeho levé či pravé straně - klik je zkrátka jen jeden. Funkci druhého tlačítka a řadu dalších úloh nahrazují u Chromebooků gesta.
Uživatelské rozhraní
V Google Chrome OS je uživatelské rozhraní velice jednoduché. Dole je průhledná hlavní lišta - tzv. "Polička". Na ní jsou umístěny ikony aplikací a webových stránek podobně jako v hlavní liště u Windows. Vlevo dole je menu aplikací. Pro srovnání je celá Polička něco jako hlavní Start menu ve Windows v kombinaci lištou záložek v jednom, ale s jiným uspořádáním.
V dřívějších verzích Chrome OS se také objevovali tzv. "Panely", což byla určitá obdoba miniaplikací (widgets) a nativními aplikacemi.[3]
Vztah ke GNU a Linuxu
Chrome OS je postaveno na jádře Linuxu, obsahuje běžné GNU systémové utility, kompiluje se s pomocí GCC, okenním systémem je postaven nad X Serverem, balíčky jsou založeny na Portage, použit je upstart… Z hlediska použitého systémového softwaru a knihoven se Chrome OS příliš neliší od linuxových distribucí založených na Gentoo. Rozdíl od běžných distribucí spočívá ve skutečnosti, že se uživatel setkává výhradně se softwarem od Googlu a je směrován k využívání jeho cloudových služeb. Možné negativní dopady tohoto posunu oproti běžným distribucím kritizuje například Richard Stallman.[4] Protože Chrome OS je závislý na internetových službách, Google postupně upravuje své online aplikace tak, aby byly schopné provozu i offline, ale v roce 2014 ještě s malými výsledky.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Google představil konkurenci pro Windows: Chrome OS a dva roky internetu zdarma
- ↑ INFOSECURITY MAGAZINE. Google promises 'the end of viruses' with Chrome operating system? [online]. 2009-07-22. Dostupné online.
- ↑ Uživatelské rozhraní Google Chromium OS [online]. Dostupné online.
- ↑ Google's ChromeOS means losing control of data, warns GNU founder Richard Stallman | Technology | theguardian.com
- ↑ MACICH, Jiří. Chromebooky na vzestupu, miri i na cesky trh. Root.cz [online]. 29. ledna 2014 [cit. 4.února 2014]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Google Chrome OS na Wikimedia Commons - (anglicky) Chromium OS homepage
- (anglicky) Stažení Live verze Google Chrome
- (anglicky) Oficiální oznámení
- (anglicky) Fanouškovská stránka o Chrome OS a Chromeboocích
- (anglicky) Nayu OS: introducing Chromebooks without Google (alternativní systém pro Chromebooky)
- (česky) Konec Windows? Výrobci počítačů pokukují po operačním systému Google, IHNed.cz
- (česky) Jak na klávesové zkratky na Chromebooku
