Cloud computing

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znázornění cloud computingu

Cloud computing je na internetu založený model vývoje a používání počítačových technologií.[1] Lze ho také charakterizovat jako poskytování služeb či programů servery dostupnými z internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat vzdáleně, kupř. pomocí webového prohlížeče nebo klienta elektronické pošty. Za předpokladu, že služba je placená, uživatelé neplatí za vlastní software, ale za jeho užití.

Principem u služeb a produktů v cloud computingu je to, že uživateli propůjčují výpočetní výkon serverů. V mnoha případech se tak děje formou specializovaných aplikací, jejichž nabídka se pohybuje od kancelářských aplikací přes systémy pro distribuované výpočty až po operační systémy provozované v prohlížečích, jakými jsou např. eyeOS, Cloud či iCloud.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Technologie cloud computingu se vyznačuje následujícími atributy:

  • Multitenancy – tento pojem lze volně přeložit jako „více nájmů“. Jedná se o to, že počítačové zdroje jsou sdílené mezi všemi uživateli.
  • Obrovská škálovatelnost a elasticita – umožní uživatelům dle potřeby operativně změnit výpočetní zdroje.
  • Pay as you go – cenový tarif založený na principu „kolik toho uživatel spotřebuje, tolik zaplatí“.
  • Aktuálnost (up-to-date) – poskytovatel garantuje, že všechen software je vždy aktualizovaný; uživatel nemusí do tohoto procesu nijak zasahovat.
  • Přístup přes internet – uživatelé se mohou ke svému softwaru připojit z jakékoli části světa.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Většina internetových uživatelů cloudové služby používá, aniž si uvědomuje, že se jedná o zástupce cloud computingu. Mezi nejrozšířenější takové poskytovatele v českém internetovém rybníčku patří Seznam.cz, Post.cz nebo Uloz.to, českými uživateli hojně užívané nativně zahraniční servery jsou Gmail, Hotmail či Rapidshare. Jedná-li se o poskytovatele služeb elektronické pošty, lze konstatovat, že poštovní schránky uživatelů jsou v cloudu.

Dalším příkladem specializovaného zapůjčení výpočetního výkonu je veřejný cloud Skypu.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

V zásadě existuje dvojí dělení cloud computingu:

  • kritérium toho, jak jsou služby cloudu poskytovány;
  • charakter služby, kterou cloud poskytuje.

Model nasazení[editovat | editovat zdroj]

Model nasazení popisuje, jak je cloud poskytován.

  • Veřejný (public cloud computing) – někdy je označován jako klasický model cloud computingu. Jedná se o schéma, v němž je poskytnuta a široké veřejnosti nabídnuta výpočetní služba, již napříč všemi klienty charakterizuje stejná nebo velmi podobná funkcionalita. Příkladem veřejného cloud computingu je např. Skype nebo Seznam.cz.
  • Soukromý (private cloud computing) – cloud je provozován pouze pro organizaci, a to buď organizací samotnou, nebo třetí stranou. Příkladem privátního cloud computingu je kupř. hostovaný mailový server nebo hostovaná specializovaná aplikace, kde u jednoho poskytovatele je typicky 50 až 500 zákazníků.
  • Hybridní (hybrid cloud computing) – hybridní cloud je kombinací veřejného a soukromého cloudu. Navenek hybridní cloudy vystupují jako jeden cloud, ale jsou propojeny pomocí standardizačních technologií.
  • Komunitní (community cloud computing) – jedná se o model, kdy je infrastruktura cloudu sdílena mezi několika organizacemi, tedy skupinou lidí, kteří ji využívají. Tyto organizace může spojovat bezpečnostní politika, stejný obor zájmu apod.

Distribuční model[editovat | editovat zdroj]

Distribuční model vypovídá o tom, co je v rámci služby nabízeno – zda jde o software, hardware či jejich kombinaci.

  • IaaS – infrastruktura jako služba (Infrastructure as a Service) – poskytovatel služeb se zavazuje poskytnout infrastrukturu. Typicky se jedná o virtualizaci. Hlavní výhodou tohoto přístupu je, že o veškeré problémy s hardwarem se stará poskytovatel. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že hardware se bere jako něco, co vlastníme, na co můžeme sáhnout a jsme za to zodpovědní, je někdy nemožné toto akceptovat. IaaS je vhodné pro ty, kteří vlastní software (či jejich licence) a nechtějí se starat o hardware. Příklady IaaS jsou Amazon WS, Rackspace nebo Windows Azure. Zkratka IaaS může znamenat též integrace jako služba (Integration as a Service).
  • PaaS – platforma jako služba (Platform as a Service) – poskytovatel garantuje kompletní prostředky pro podporu celého životního cyklu tvorby a poskytování webových aplikací a služeb; to plně na internetu, bez možnosti stažení softwaru. Koncepce zahrnuje různé prostředky pro vývoj aplikací, jako jsou IDE nebo API, ale rovněž např. pro údržbu. Nevýhodou tohoto přístupu je proprietární uzamčení, kdy různí poskytovatelé mohou používat např. různé programovací jazyky. Příklady poskytovatelů PaaS jsou Google App Engine nebo Force.com (Salesforce.com).
  • SaaS – software jako služba (Software as a Service) – aplikace je licencována jako služba pronajímaná uživateli. Uživatelé si tedy kupují přístup k aplikaci, ne aplikaci samotnou. SaaS je ideální pro ty, kteří potřebují jen běžný aplikační software a požadují přístup odkudkoliv a kdykoliv. Příkladem může být sada aplikací Google Apps nebo v logistice známý systém Cargopass.

Výhody[editovat | editovat zdroj]

  • Absence nutnosti znát principy funkčnosti SW a HW
  • Efektivní řízení a práce díky dostupnosti dat odkudkoliv – růst produktivity práce ve firmách
  • Jednoduchost uživatelské rozhraní
  • Principielně vyšší zabezpečení dat
  • Možnost okamžitého zvýšení výkonu datového centra
  • Rychlé přizpůsobení IT zázemí růstu a potřebám uživatele

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

  • Závislost na internetovém připojení
  • Závislost na poskytovateli – společnosti využívající cloud ztrácí možnost rozhodovat, který software a kterou verzi používat. Čím větší společností je poskytovatel, tím hůře se s ním komunikuje a vyjednávají podmínky. Klienti taktéž musí počítat s tím, že poskytovatel může zdražit ceny svých služeb, v horším případě zbankrotovat. V některých případech je přechod k novému poskytovateli velmi nákladný, zvlášť v případech, kdy poskytovatel používá proprietární technologie.
  • Obecně špatná reputace cloud computingu – cloud computing je v IT relativně nový pojem a je stále v rané fázi. Co se týče používání technologie cloudu, neexistuje skoro žádné dlouhodobé a spolehlivé doporučení, přičemž i samotné používání přes internet vyvolává mnoho otázek ohledně bezpečnosti dat.
  • Migrační náklady – používání cloudu by mělo snížit náklady na rutinní IT operace a umožnit firmám investovat více peněz do samotného byznysu; nemusí to však platit absolutně. Pro některé firmy přesun do cloudu znamená přeprogramovat firemní software, aby dobře spolupracoval s cloudovým řešením, vyškolit stávající zaměstnance, či si pronajmout nové, a změnit ve firmě pravidla.
  • Méně funkcí a horší stabilita – SaaS řešení v porovnání s desktopovými většinou nabízí méně funkcí. Odezvy a dostupnost služby jsou závislé na kvalitě internetového připojení.
  • Odlišný právní řád poskytovatele a klienta – poskytovatel cloud computingu může být podřízen jiné jurisdikci než jeho klient. Např. společnosti sídlící v USA nebo poskytující službu z USA jsou povinny postoupit data klienta vládě v souladu s PATRIOT Actem, což může kolidovat kupř. s povinností ochrany osobních údajů uloženou klientovi zákonem.

Vývoj aplikací pro cloud[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní výhody cloudu by měly patřit vysoká škálovatelnost a spolehlivost. K tomu je ale zapotřebí, aby tyto vlastnosti podporovaly i samotné aplikace provozované v cloudu, kupř. pokud se aplikace zhroutí, musí být možné uživatele přesměrovat na její jinou instanci, a to samozřejmě beze ztráty rozpracovaných dat. Při vývoji aplikací pro cloud je tedy nutno oddělovat proces zpracování dat a jejich ukládání. Data musí být za daných podmínek dostupná jakékoli jiné instanci aplikace v cloudu.

Při vývoji je rovněž třeba mít se na pozoru před vznikem rigidního úzkého hrdla, které může zásadním způsobem překážet škálovatelnosti aplikace, dále brát v potaz platební podmínky poskytovatele a v neposlední řadě optimalizovat aplikaci tak, aby její provoz byl rentabilní.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Jedním z kritiků tohoto konceptu je i Richard Stallman, zakladatel projektu GNU. Poukazuje především na nebezpečí ztráty soukromí uživatelů a nárůstu moci společností, u kterých by data uživatelů byla ukládána.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.wallstreetandtech.com/it-infrastructure/showArticle.jhtml?articleID=212700913
  2. http://www.zive.cz/Clanky/Cloud-computing-slibna-budoucnost-nebo-marketing/sc-3-a-144443/default.aspx

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Webitech - blog věnovaný online aplikacím, které jsou zdarma (Free Cloud Application )