Cloud computing

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znázornění cloud computingu

Cloud computing je na internetu založený model vývoje a používání počítačových technologií.[1] Lze ho také charakterizovat jako poskytování služeb či programů servery dostupnými z internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat vzdáleně, kupř. pomocí webového prohlížeče nebo klienta elektronické pošty. Za předpokladu, že služba je placená, uživatelé neplatí za vlastní software, ale za jeho užití.

Principem u služeb a produktů v cloud computingu je to, že uživateli propůjčují výpočetní výkon serverů. V mnoha případech se tak děje formou specializovaných aplikací, jejichž nabídka se pohybuje od kancelářských aplikací přes systémy pro distribuované výpočty až po operační systémy provozované v prohlížečích, jakými jsou např. eyeOS, Cloud či iCloud.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Technologie cloud computingu se vyznačuje následujícími atributy:

  • Multitenancy – tento pojem lze volně přeložit jako „více nájmů“. Jedná se o to, že počítačové zdroje jsou sdílené mezi všemi uživateli.
  • Obrovská škálovatelnost a elasticita – umožní uživatelům dle potřeby operativně změnit výpočetní zdroje.
  • Pay as you go – cenový tarif založený na principu „kolik toho uživatel spotřebuje, tolik zaplatí“.
  • Aktuálnost (up-to-date) – poskytovatel garantuje, že všechen software je vždy aktualizovaný; uživatel nemusí do tohoto procesu nijak zasahovat.
  • Přístup přes internet – uživatelé se mohou ke svému softwaru připojit z jakékoli části světa.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Většina internetových uživatelů cloudové služby používá, aniž si uvědomuje, že se jedná o zástupce cloud computingu. Mezi nejrozšířenější takové poskytovatele v českém internetovém rybníčku patří Seznam.cz, Post.cz nebo Uloz.to, českými uživateli hojně užívané nativně zahraniční servery jsou Gmail, Hotmail či Rapidshare.[zdroj?] Jedná-li se o poskytovatele služeb elektronické pošty, lze konstatovat, že poštovní schránky uživatelů jsou v cloudu.

Dalším příkladem specializovaného zapůjčení výpočetního výkonu je veřejný cloud Skypu.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

V zásadě existuje dvojí dělení cloud computingu:

  • kritérium toho, jak jsou služby cloudu poskytovány;
  • charakter služby, kterou cloud poskytuje.

Model nasazení[editovat | editovat zdroj]

Model nasazení popisuje, jak je cloud poskytován.

  • Veřejný (public cloud computing) – někdy je označován jako klasický model cloud computingu. Jedná se o schéma, v němž je poskytnuta a široké veřejnosti nabídnuta výpočetní služba, již napříč všemi klienty charakterizuje stejná nebo velmi podobná funkcionalita. Příkladem veřejného cloud computingu je např. Skype nebo Seznam.cz.
  • Soukromý (private cloud computing) – cloud je provozován pouze pro organizaci, a to buď organizací samotnou, nebo třetí stranou. Příkladem privátního cloud computingu je kupř. hostovaný mailový server nebo hostovaná specializovaná aplikace, kde u jednoho poskytovatele je typicky 50 až 500 zákazníků.
  • Hybridní (hybrid cloud computing) – hybridní cloud je kombinací veřejného a soukromého cloudu. Navenek hybridní cloudy vystupují jako jeden cloud, ale jsou propojeny pomocí standardizačních technologií.
  • Komunitní (community cloud computing) – jedná se o model, kdy je infrastruktura cloudu sdílena mezi několika organizacemi, tedy skupinou lidí, kteří ji využívají. Tyto organizace může spojovat bezpečnostní politika, stejný obor zájmu apod.

Distribuční model[editovat | editovat zdroj]

  • Efektivní řízení a práce díky dostupnosti dat odkudkoliv – růst produktivity práce ve firmách
  • Jednoduchost uživatelské rozhraní
  • Principielně vyšší zabezpečení dat
  • Možnost okamžitého zvýšení výkonu datového centra
  • Rychlé přizpůsobení IT zázemí růstu a potřebám uživatele

Vývoj aplikací pro cloud[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní výhody cloudu by měly patřit vysoká škálovatelnost a spolehlivost. K tomu je ale zapotřebí, aby tyto vlastnosti podporovaly i samotné aplikace provozované v cloudu, kupř. pokud se aplikace zhroutí, musí být možné uživatele přesměrovat na její jinou instanci, a to samozřejmě beze ztráty rozpracovaných dat. Při vývoji aplikací pro cloud je tedy nutno oddělovat proces zpracování dat a jejich ukládání. Data musí být za daných podmínek dostupná jakékoli jiné instanci aplikace v cloudu.

Při vývoji je rovněž třeba mít se na pozoru před vznikem rigidního úzkého hrdla, které může zásadním způsobem překážet škálovatelnosti aplikace, dále brát v potaz platební podmínky poskytovatele a v neposlední řadě optimalizovat aplikaci tak, aby její provoz byl rentabilní.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Jedním z kritiků tohoto konceptu je i Richard Stallman, zakladatel projektu GNU. Poukazuje především na nebezpečí ztráty soukromí uživatelů a nárůstu moci společností, u kterých by data uživatelů byla ukládána.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.wallstreetandtech.com/it-infrastructure/showArticle.jhtml?articleID=212700913
  2. http://www.zive.cz/Clanky/Cloud-computing-slibna-budoucnost-nebo-marketing/sc-3-a-144443/default.aspx

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Webitech - blog věnovaný online aplikacím, které jsou zdarma (Free Cloud Application )