Furkotský štít

Furkotský štít
	Furkotský štít z Furkotskej doliny.
Vrchol	2405 m n. m.
Poloha
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°10′7″ s. š., 20°1′37″ v. d.
	Furkotský štít
Prvovýstup	první známí turisté K. Tetmajer, T. Żeleński v období 1889 – 1893
Hornina	Žula
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Furkotský štít (2 405 m n. m.) je tatranský štít nedaleko žlutě značeného přechodu Mlynická dolina - Furkotská dolina v oblasti Bystrého sedla. Kdysi byl (i nyní je) hojně navštěvovaný, nalézal se jen 35 výškových metrů sutí od turistické značky, tj. ze sedla. Dnes je značka přeložena mezi Bystré věžičky a Bystré hrby, na Bystrou lávku a cesta vystrojena řetězy pro ulehčení výstupu, kvůli rozlámanému terénu původní trasy. Ze štítu je kruhový výhled.

O původu zvláštního názvu existují tři teorie: z goralského "furkotat" - žbluňkat a šumět, z keltského "furka" - ostrý, nebo latinsko-germánského "furka" - sedlo, nejspíše Sedielkový priechod.

Topografie[editovat | editovat zdroj]

Furkotský štít je uzlový bod v rozsoše Kriváně, od Hrubého vrchu ho odděluje blízká nevýrazná Furkotská priehyba, na jih z něj přes Bystré sedlo vybíhá Soliskový hřeben dělící Mlýnickú dolinu od Furkotskej doliny. Na jihozápad přes Furkotské sedlo pokračuje hřeben kriváňské rázsochy na Ostrou.

Výstupy[editovat | editovat zdroj]

Na snadno dostupný vrchol se sice chodilo odedávna, ale první zaznamenaný provedli Poláci Kazimierz Przerwa-Tetmajer a Tadeusz Boy-Żeleński s horskými vůdci mezi lety 1889 - 1893. První zimní výstup uskutečnili E. Baur, Alfred Martin a H. Schäfer 4. ledna 1906.

Nejlehčí cesta na vrchol vede neznačenou cestou z Bystrého sedla po bývalém turistickém chodníku. Využívá se i jako nejjednodušší přechod na Hrubý vrch - II, exponované. Horští vůdci sem obvykle své klienty nevodí. Existují lobbystické snahy prosadit vyznačkovaní štítu, nebo i obou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Furkotský štít na slovenské Wikipedii.

A. Puškáš: Vysoké Tatry, horolezecký průvodce - monografie, díl IX, Sport 1988.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Furkotský štít na Wikimedia Commons
Furkotský štít na SummitPost.org
Trasy na různé vrcholy a sedla
Furkotský štít v zimě na Horydoly.cz

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)