František Kreuzmann starší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Kreuzmann starší
František Kreuzmann starší
František Kreuzmann starší
Narození11. října 1895
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. prosince 1960 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
DětiAlena Kreuzmannová dcera
RodičeAdolf Kreuzmann otec
PříbuzníAnna Kreuzmannová sourozenec
František Kreuzmann mladší vnuk
Felix le Breux zeť
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob rodiny Kreuzmannů na plzeňském Ústředním hřbitově

František Kreuzmann starší (11. října 1895 v Plzni[1] – 28. prosince 1960 v Praze) byl český operetní zpěvák a činoherní i filmový herec. Narodil se do herecké rodiny, jeho otec Adolf Kreuzmann byl herec, herečkou byla i jeho sestra Anna Kreuzmannová.

Život[editovat | editovat zdroj]

Své herecké vzdělání získával soukromě u legendy českého divadla Vendelína Budila. Hrát začínal v roce 1913 u různých kočovných hereckých společností (spol. R. Morávka, J. Tuttra). Během 1. světové války pracoval v plzeňské Škodovce aby se vyhnul nasazení na frontu. Nicméně v roce 1918 stejně musel narukovat. Po válce zpíval a hrál v letech 1919–1923 v Plzni, od roku 1923 do roku 1926 v Národním divadle v Brně. V roce 1926 jej angažoval Jaroslav Kvapil do pražského Divadla na Vinohradech, kde zůstal v angažmá až do roku 1940. V červnu roku 1927 se v Brně oženil[2] s herečkou Valerií Zavadilovou.[3] Od roku 1940 prakticky až do smrti byl členem činohry pražského Národního divadla.[4]

Od roku 1926 až do roku 1960 hrál i ve filmu, v polovině třicátých let patřil mezi nejobsazovanější české filmové herce vůbec, jenom v roce 1937 hrál ve 12 filmech, v roce 1938 v 17 filmech, v roce 1939 v 16 filmech, tedy během 3 let celkem ve 45 různých českých filmech.

Zemřel roku 1960 v Praze a byl pohřben v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Plzni.

Jeho dcera Alena Kreuzmannová byla herečka a jeho vnuk František Kreuzmann ml. je také hercem.

Citát[editovat | editovat zdroj]

„ František Kreuzmann, syn plzeňského Adolfa Kreuzmanna, mladokomik, nebo jak se tehdy říkalo "Spieltenor" brněnského divadla, pro svůj velký činoherní talent přešel na Vinohrady. Měl příjemný hlas pěvecky školený a byl obdařen velkou hereckou obrazotvorností. Obdivoval jsem jeho bezpečnou intuici, schopnost vycítit podstatu role. “
— Vladimír Hlavatý[5]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Kreutzmanna s Valerií Zavadilovou farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie, Staré Brno
  3. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 248
  5. ↑ Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 101

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 29, 51
  • B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 113, 119, 122, 149, 158, 239, 250, 252–3
  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 73, 124, 163, 215, 218, 269, 287, 333
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 335, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 218, 230
  • Jindřich Černý: Jiřina Štěpničková, BRÁNA, Praha, 1999, str. 156, 211, 307, ISBN 80-7243-037-8
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 85, 113, 241, 358, 545.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 683–685.
  • Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 45, 65
  • Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 93, 114, 355, 412, 434
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 99, 136, 183, 280, 310, ISBN 80-204-0493-7
  • Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 26, 33, 35
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 69
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 145, 171, 173, 255, 367, 369, 463, 466, 478, 502, 504, 643, 652, 659, 664, 667
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 248–9
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907 – 1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 517–520.
  • Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 64, 67, 256
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 31, 35, 42, 51–3, 61, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 28, 179
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 180. 
  • Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 58–9, 64, ISBN 80-85837-35-8
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 171–2, 176, 206, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 179, 183, 186, 199, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Kreuzmann_starší&oldid=23832269“