Přeskočit na obsah

František Bílek (hipolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PhDr. MUDr. František Bílek, DrSc., dr. h. c.
Narození16. prosince 1885
Rakousko-Uhersko Slaný, Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. března 1972 (ve věku 86 let)
Československo Kunvald, Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař, zoolog, zootechnik a učitel
OceněníŘád práce řp (1965)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Bílek (16. prosince 1885, Slaný[1]29. března 1972, Kunvald[2]) byl český hipolog.

František Bílek absolvoval pražské gymnázium, kde působil Alois Jirásek, dále studoval na Karlově Univerzitě, kde získal doktorát na Filozofické fakultě. Během vysokoškolských studií pracoval v ústavu zoologie a srovnávací anatomie u profesora Františka Vejdovského.

V letech 1909–1915 působil jako středoškolský profesor přírodopisu v Praze a současně se zabýval vědeckou prací na zootechnickém a zvěrolékařském ústavu u profesora Theodora Kašpárka. V období 1915–1917 působil na vysoké škole zemědělské ve Vídni, získal praxi ve hřebčínech. V roce 1917 habilitoval na docenta nauky o rasách a filogenii domácích zvířat. V roce 1923 se stal řádným profesorem obecné a speciální zootechniky na fakultě zemědělství a lesního inženýrství ČVUT v Praze, kde pak působil až do odchodu do penze.

Vystudoval také lékařskou fakultu (absolvoval ji roku 1924), specializace gynekologie, působil na II. klinice v Praze.

Už jako student si oblíbil Kunvald, rodiště svého otce a prarodičů. Později si zde postavil rodinnou vilu, kde bydlel, pěstoval konifery a růže, a odkud dojížděl týdně přednášet a pracovat do Prahy. Svůj vědecký přístup k výuce shrnul ve dvoudílné vysokoškolské učebnici Obecná zootechnika, obsahující většinu jeho vědeckých prací týkajících se vývoje a vzniku plemen evropských domácích zvířat, starých českých plemen a teorie genetiky.

Jeho největší láskou byli koně, na jejich problematiku se ve své vědecké práci nejvíce zaměřil a postaral se také o její praktické využití. V hipologii také dosáhl největších úspěchů. Regeneroval plemeno starokladrubských vraníků a koně Převalského. Byl zakladatelem světově proslulého Hipologického muzea ve Slatiňanech. Prvního koně Převalského koupil roku 1921 za vlastní peníze, jednalo se o hřebečka Ali z Halle, roku 1923 přikoupil ještě klisnu Minku. Po založení pražské ZOO vyměnil v zoologické zahradě v Mnichově tři klisny narozené ještě na školním statku v Uhříněvsi-Netlukách za zvířata pro pražskou zoo. V roce 1932 pak zahradě věnoval původní pár divokých koní Aliho a Minku. Tím začala slavná éra pražského chovu koní Převalského, která trvá bez přestání 80 let, což je světový primát. Dermoplastické preparáty Aliho a Minky a prvního hříběte narozeného v Netlukách je možno vidět v expozici hipologického muzea ve Slatiňanech. Záchrana starokladrubských vraníků byla založena na sedmi zbylých zvířatech. Chov byl od roku 1938 nejdřív soustředěn do Průhonic a Netolic, v srpnu 1945 bylo stádo s 55 kusy přesunuto do Slatiňan.

Zasloužil se i o prošlechtění české husy, šumavské ovce a o regeneraci červinek a přeštického prasete.

Byl členem České akademie zemědělské, napsal celou řadu odborných publikací, článků, odborných posudků a vykonal mnoho populárně-vědeckých přednášek. Za zásluhy ve vědecké a pedagogické práci, byl ke svým osmdesátinám v roce 1965 vyznamenán Řádem práce.

Hrob Františka Bílka v Kunvaldu.

František Bílek je pohřben na hřbitově v Kunvaldě.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BŘEZINOVÁ, Libuše; NOVOTNÝ, Gustav. Bílek František 16. 12. 1885-29. 3. 1972 [online]. Historický ústav Akademie věd ČR, 2015–2019 [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. 
  • GOTTHARDOVÁ, Lenka. František Bílek – největší český hipolog [online]. Slatiňany: Slatiňanský starokladrubský vraník (slatinany.estranky.cz), [2010] [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]