Druhý Mních

Druhý Mních
	Pilíře severní stěny Druhého Mnícha
Vrchol	2172 m n. m.
Poloha
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°11′22″ s. š., 20°3′ v. d.
	Druhý Mních
Prvovýstup	Klemens Bachleda 1904
Hornina	Žula
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhý Mnich (polsky Zadni Mnich) je pohraniční skalní věž v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Kdysi byl dost populární, dnes je navzdory svým elegantním liniím méně známý, protože ho není vidět z turistických stezek a od horolezců vyžaduje dlouhý nástup přes Temnosmrečinsků dolinu.

Název zavedl Gyula Komarnicki, připomínal mu postavu v kapuci a První Mnich je ten na polské straně.

Topografie[editovat | editovat zdroj]

Od Čubriny jej odděluje štrbina pod Druhým Mníchom, od Temnosmrečinské věže na východě Piargová štrbina. Jižní stěna má 80 metrů a spadá do Piargovej dolinky v závěru Temnosmrečinskej doliny, na sever 90metrová stěna se třemi pilíři do Doliny za Mnichem.

Výstupy[editovat | editovat zdroj]

výběr

1904 J. Chmielowski a K. Bachleda západním hřebenem, II.
1918?, Lávkami v jižní stěně, I -II.
1934 R. Donath, K. Kurt, S. Motyka a Štefan Zamkovský, výšvihem, V A2 (jinak VI). Tento výšvih představuje jedno z lezecky nejtěžších míst v exaktním hlavním hřebeni Vysokých Tater, obvykle se obcházelo či slaňovalo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Druhý Mních na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

A. Puškáš, Vysoké Tatry - horolezecký průvodce, monografie, VII. díl, Sport 1981.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Druhý Mních na Wikimedia Commons
Foto na SummitPost
Mapa Archivováno 19. 8. 2012 na Wayback Machine.

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)