Přeskočit na obsah

Dajana Jastremská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dajana Jastremská
Даяна Ястремська
Dajana Jastremská v kvalifikaci French Open 2023
Dajana Jastremská v kvalifikaci French Open 2023
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum narození15. května 2000 (24 let)
Místo narozeníOděsa, Ukrajina
BydlištěOděsa, Ukrajina
Výška175 cm
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 245 888 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů223–152
Tituly3 WTA, 1 WTA 125, 3 ITF
Nejvyšší umístění21. místo (20. ledna 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2024)
French Open3. kolo (2024)
Wimbledon4. kolo (2019)
US Open3. kolo (2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů39–38
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění82. místo (6. ledna 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022)
French Open1. kolo (2020, 2024)
Wimbledon1. kolo (2019, 2022, 2024)
US Open3. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2024)
US Opensemifinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240830a30. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dajana Jastremská (ukrajinsky: Даяна Олександрівна Ястремська, Dajana Oleksandrivna Jastremska, * 15. května 2000 Oděsa) je ukrajinská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje ve dvouhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2020 na 21. místě a ve čtyřhře v témže měsíci na 82. místě. Trénuje ji Francouz Dorian Descloix. Dříve tuto roli plnili Němec Sascha Bajin, Olivier Jeunehomme, Jean-René Lisnard či bývalá světová dvojka Magnus Norman.[2]

V juniorské kategorii odešla poražena z finále Wimbledonu 2016, v němž nestačila na Rusku Anastasiji Potapovovou. Také ve finále deblové juniorky Australian Open 2016 prohrála po boku krajanky Anastasije Zarycké finálový duel.

V ukrajinském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2019 základním blokem I. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Švédsku, v němž vyhrála nad Johannou Larssonovou. V navazující baráži s Polskem zdolala Igu Świątekovou. Ukrajinky přesto v obou duelech prohrály 1:2 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 7–2 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v únoru 2015, když na turnaj v egyptském Šarm aš-Šajchu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla Řekyni Angeliki Kairiové.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v březnu 2016 na campinaském turnaji s rozpočtem dvacet pět tisíc dolarů. Ve finále přehrála Francouzku Alizé Limovou.[1]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na antukovém Istanbul Cupu 2016, kde získala divokou kartu. Na úvod podlehla japonské turnajové šestce Nao Hibinové. O rok později dosáhla na Istanbul Cupu 2017 první kariérní výhru, když v první fázi vyřadila Němku Andreu Petkovicovou. Ve čtvrtfinále ji však vyřadila Slovenka Jana Čepelová, přestože po zisku úvodní sady vedla ve druhé 5–2 na gamy a podávala na vítězství.[2] Průlom do elitní světové stovky žebříčku WTA dvouhry zaznamenala během července 2018, jakožto první takto postavená hráčka narozená v roce 2000 a později.[4] Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu US Open 2018. V úvodním kole však nenašla recept na českou kvalifikantku Karolínu Muchovou.[2]

V závěrečném kole wimbledonské kvalifikace 2023 podlehla Naefové

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na říjnovém Hong Kong Tennis Open 2018. Na cestě do něj na její raketě postupně dohrály Fanny Stollárová, Čeng Saj-saj, Kristína Kučová a Čang Šuaj. V závěrečném duelu pak zdolala šestou nasazenou Číňanku a dvacátou čtvrtou hráčku žebříčku Wang Čchiang po hladkém dvousetovém průběhu. To pro ni znamenalo první výhru nad členkou elitní světové třicítky. Po turnaji se posunula o třicet příček výše, na 66. místo světové klasifikace.[5][6] Na poslední odehrané události v roce 2018, BGL Luxembourg Open, se probojovala do semifinále, v němž vypadla se švýcarskou kvalifikantkou Belindou Bencicovou až v tiebreaku rozhodující sady.[7] Ve druhé fázi přehrála bývalou světovou jedničku Garbiñe Muguruzaovou.[8] Po skončení lucemburské akce poprvé figurovala na 60. příčce.[9]

Finálovou neporazitelnost udržela i na květnovém Internationaux de Strasbourg 2019, kde v závěrečném utkání soutěže přehrála francouzskou turnajovou čtyřku Caroline Garciaovou po třísetovém průběhu. Tříhodinový duel představoval nejdelší finále v odehrané části roku a Jastremská v něm odvrátila mečbol. Zisk první antukové trofeje znamenal posun na 32. příčku žebříčku.[10]

Po napadení Ukrajiny ruskými vojsky v únoru 2022 přijala divokou kartu na Lyon Open 2022. Spolu s patnáctiletou sestrou Ivannou Jastremskou strávily dvě noci v podzemní garáži a následně bez rodičů opustily rodnou Oděsu. Během turnaje vyjadřovala emotivně podporu Ukrajině, na jejíž pomoc věnovala výdělek 14 545 eur (cca 374 000 korun).[11][12] Jako 140. hráčka žebříčku odvrátila v úvodním kole dva mečboly Rumunce Aně Bogdanové.[13] Až ve finále prohrála s Číňankou Čang Šuaj, když v rozhodující sadě nevyužila výhodu prolomeného podání.[14] Se sestrou Ivannou obdržela divokou kartu do lyonské čtyřhry a následně i na kalifornský Indian Wells Masters 2022, kde v prvním utkání dvouhry prohrála vyrovnanou bitvu s Caroline Garciaovou.

Dopingová aféra

[editovat | editovat zdroj]

Světová antidopingová agentura Jastremské dočasně pozastavila od 7. ledna 2021 činnost kvůli nálezu nízké koncentrace metabolitu zakázaného anabolického steroidu mesterolon ve vzorku moči, odebraném v listopadu 2020.[15][16] Přesto přicestovala do Melbourne, aby se zúčastnila únorového Australian Open 2021. Nezávislý tribunál však 23. ledna 2021 zamítl její žádost na zrušení zákazu a do australské letní sezóny nezasáhla.[17] Odvolání 3. února 2021 zamítla i Mezinárodní sportovní arbitráž v Lausanne.[18] Na okruh se vrátila semifinálovou účastí na červencovém Hamburg European Open 2021.

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 Č)
Premier / WTA 500 (0–1 D)
International / WTA 250 (3–1 D)

Dvouhra: 5 (3–2)

[editovat | editovat zdroj]
stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. října 2018 Hongkong, Čína International tvrdý Čína Wang Čchiang 6–2, 6–1
Vítězka 2. 3. února 2019 Hua Hin, Thajsko International tvrdý Austrálie Ajla Tomljanovićová 6–2, 2–6, 7–6(7–3)
Vítězka 3. 25. května 2019 Štrasburk, Francie International antuka Francie Caroline Garciaová 6–4, 5–7, 7–6(7–3)
Finalistka 1. 18. ledna 2020 Adelaide, Austrálie Premier tvrdý Austrálie Ashleigh Bartyová 2–6, 5–7
Finalistka 2. 6. března 2022 Lyon, Francie WTA 250 tvrdý Čína Čang Šuaj 6–3, 3–6, 4–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 6. října 2019 Peking, Čína Premier M tvrdý Lotyšsko Jeļena Ostapenková USA Sofia Keninová
USA Bethanie Mattek-Sandsová
3–6, 7–6(7–5), [7–10]

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. srpen 2023 Grodzisk Mazowiecki, Polsko tvrdý Belgie Greet Minnenová 2–6, 6–1, 6–3

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (3 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek
1. březen 2016 Campinas, Brazílie W25 antuka Francie Alizé Limová 6–4, 6–4
2. září 2017 Dunakeszi, Maďarsko W60 antuka Ukrajina Katarina Zavacká 6–0, 6–1
3. červenec 2018 Řím, Itálie W60 antuka Rusko Anastasija Potapovová 6–1, 6–0

Čtyřhra (3 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. únor 2017 Moskva, Rusko W25 tvrdý (h) Bělorusko Věra Lapková Nizozemsko Bibiane Schoofsová
Rusko Jekatěrina Jašinová
7–5, 6–3
2. březen 2017 Pula, Itálie W25 antuka Rusko Olesja Pervušinová Spojené království Tara Mooreová
Švýcarsko Conny Perrinová
6–4, 6–4
3. červenec 2017 Praha, Česko W80 antuka Rusko Anastasija Potapovová Rumunsko Mihaela Buzărnescuová
Ukrajina Aljona Fominová
6–2, 6–2


Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2016 Wimbledon tráva Rusko Anastasija Potapovová 4–6, 3–6

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2016 Australian Open tvrdý Ukrajina Anastasija Zarycká Rusko Anna Kalinská
Slovensko Tereza Mihalíková
1–6, 1–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dayana Yastremska na anglické Wikipedii.

  1. a b c Dajana Jastremská na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240120a20. ledna 2024
  2. a b c Dajana Jastremská na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240120a20. ledna 2024
  3. Dajana Jastremská na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240120a20. ledna 2024
  4. Ukrainian teen Yastremska first of new millennium into WTA Top 100 [online]. WTA tennis, 17-07-2018 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Jastremská v Hongkongu neztratila ani set a v 18 letech slaví premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-14 [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. 
  6. JUZWIAK, Jason. Teenager Yastremska zooms to first WTA singles title of career in Hong Kong [online]. WTA Tennis, 2018-10-14 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. JUZWIAK, Jason. Bencic outlasts Yastremska in epic to reach Luxembourg final [online]. WTA Tennis, 2018-10-19 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. LIVAUDAIS, Stephanie. Yastremska stuns Muguruza for career-best win in Luxembourg [online]. WTA Tennis, 2018-10-17 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. MACPHERSON, Alex. Ranking Rockets: 2018's biggest movers [online]. WTA Tennis, 2018-11-06 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Jastremská vyhrála i třetí finále. První trofej z antuky vydřela ve Štrasburku [online]. TenisPortal.cz, 2019-05-25 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. 
  11. FULLER, Russell. Sibling doubles team who escaped Ukraine. BBC Sport [online]. 2022-03-11 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Po útěku z podzemí padla až ve finále. Jastremská věnovala celou odměnu své Ukrajině. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-03-06 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  13. Yastremska saves match points vs. Bogdan in Lyon, claims three-hour victory. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-12 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Zhang Shuai steers past Yastremska in Lyon for third career title. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-06 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Dayana Yastremska provisionally suspended for anti-doping violation. tennis.com [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Jastremská je kvůli dopingu suspendovaná, hovoří o kontaminaci. iDNES.cz [online]. 2021-01-07 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. 
  17. Application by Dayana Yastremska to lift Provisional Suspension denied [online]. 23-02-2021 [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  18. THE COURT OF ARBITRATION FOR SPORT (CAS) DISMISSES THE APPEAL FILED BY DAYANA YASTREMSKA: PROVISIONAL SUSPENSION MAINTAINED [PDF]. Court of Arbitration for Sport, 2021-02-03 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]