Chua Luo-keng

Chua Luo-keng
Chua Luo-keng
Rodné jméno	华罗庚
Narození	12. listopadu 1910; Ťin-tchan
Úmrtí	12. června 1985 (ve věku 74 let); Tokio
Místo pohřbení	Papaošanský revoluční hřbitov (39°54′28″ s. š., 116°14′9″ v. d.)
Alma mater	Univerzita Čching-chua (1931–1932); Univerzita v Cambridgi (1936–1938)
Povolání	matematik a politik
Zaměstnavatelé	Univerzita Čching-chua (1931–1936); Yunnan University (1938–1945); Institut pro pokročilé studium (1946–1948); Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign (1948–1950); Univerzita Čching-chua (1950–1965)
Ocenění	Academician of the Chinese Academy of Sciences (1955); čestný doktor Čínské univerzity v Hongkongu; TWAS fellow
Politické strany	Komunistická strana Číny; Čínská demokratická liga
Funkce	místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění; člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění; poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chua Luo-keng (čínsky pchin-jinem Hua Luogeng, znaky 华罗庚, 12. listopadu 1910 Ťin-tchan – 12. června 1985 Tokio) byl přední čínský matematik pracující zejména v teorii čísel, algebře, matematické analýze a numerické matematice. Jeho práce v oblasti matematické optimalizace ovlivnily čínské hospodářství.

Život

Po střední škole chtěl studovat univerzitu, ovšem původně na to neměl peníze. Jeho článků si všiml profesor Siung Čching-laj a pozval jej k sobě na univerzitu Čching-chua do Pekingu, kde byl Chua Luo-keng nejprve formálně zaměstnán jako knihovník. Pilně vědecky pracoval a v roce 1934 mu bylo umožněno zařadit se mezi přednášející. V letech 1935–1936 navštívili univerzitu Jacques Hadamard a Norbert Wiener a následně se Wiener zmínil v Anglii o Chuovi Luo-kengovi G. H. Hardymu, který mu zařídil pozvánku na Cambridgeskou univerzitu, kde Chua Luo-keng strávil dva roky.

Po vypuknutí Druhé čínsko-japonské války se vrátil do Číny a stal se profesorem na univerzitě Čching-chua. Po konci války na pozvání Ivana Matvejeviče Vinogradova na tři měsíce navštívil Sovětský svaz a následně pobýval až do roku 1949 ve Spojených státech amerických, nejprve na Princetonské univerzitě a pak na Univerzitě Illinois v Urbana-Champaign.

V nově vzniklé Čínské lidové republice se stal vůdčí osobou matematické vědy i výuky matematiky. V době Velkého skoku vpřed, kdy začala být teoretická matematika ideologicky závadná, přesunul svou pozornost na aplikovanou matematiku. Vrátit se k teoretické matematice a opět navázat styky se zahraničními vědci mohl až po konci Kulturní revoluce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hua Luogeng na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Chua Luo-keng na Wikimedia Commons