Broumov (okres Tachov)
| Broumov | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Planá |
| Obec s rozšířenou působností | Tachov (správní obvod) |
| Okres | Tachov |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′22″ s. š., 12°36′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 136 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,17 km²[2] |
| Katastrální území | Broumov u Zadního Chodova |
| Nadmořská výška | 573 m n. m. |
| PSČ | 348 15 |
| Počet domů | 57 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Broumov 75 348 15 Planá u Mariánských Lázní ou.broumov@tiscali.cz |
| Starosta | Mgr. Roman Siladi |
| Oficiální web: www | |
  Broumov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541401 |
| Kód části obce | 189561 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Broumov (německy Promenhof) je obec v okrese Tachov v Plzeňském kraji). Žije v ní 136[1] obyvatel. Obec se nachází v průměrné nadmořské výšce okolo 573 metrů v pohoří Český les a na území obce se nachází silniční hraniční přechod do Německa (Broumov–Mähring). Západní část obce byla do roku 1945 samostatnou osadou Nový Haimhausen.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1523, kdy byl jejím majitelem Ernest Stockauer.[4] Náležela do zemského obranného systému a byla obývána strážci hranic. Roku 1614 byl již Broumov svobodným statkem, který koupili Schirndingerové ze Schirndingu. Roku 1621 jej získali Haimhausenové. Ti zde postavili dva zámečky – Jánský a Svatovítský. Zakladatelem Svatovítského zámečku byl kolem roku 1750 Zikmund z Haimhausenu.[4]
V 18. a 19. století se v obci těžilo železo a měď. U zdejšího potoka bylo vybudováno několik provozů na zpracování těchto kovů, zvaných hamry, které mu daly jméno – Hamerský potok. Železná huť v Broumově je poprvé zmíněna v roce 1749, k ní se později přidala válcovna plechu a v roce 1841 také drátovna.[4] Přibližně jedno století zde stála i vysoká pec. Plechy a dráty ze zdejších provozů se vyvážely do Německa a Polska. Správa železáren sídlila ve Svatovítském zámečku. Vysoká pec vyhasla 1867 a dnes jsou zde jen její zbytky, stejně jako dál po proudu rozvaliny jednoho z hamrů.
V letech 1938 až 1945 byla obec v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu. V letech 1961–1979 byl Broumov částí obce Zadní Chodov, od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 částí obce Chodský Újezd. Samostatnou obci je znovu od 24. listopadu 1990.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 737 obyvatel, z nichž byli dva Čechoslováci, 733 Němců a dva cizinci. K římskokatolické církvi se hlásilo všech 737 obyvatel.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 160 | 140 | 151 | 148 | 136 | 151 | 133 | 52 | 152 | 141 | 125 | 106 | 125 | 117 |
| Počet domů | 25 | 25 | 24 | 24 | 25 | 25 | 25 | 30 | 39 | 36 | 35 | 35 | 43 | 46 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 756 | 756 | 748 | 769 | 743 | 737 | 732 | 185 | 152 | 141 | 125 | 106 | 125 | 117 |
| Počet domů | 108 | 114 | 114 | 114 | 126 | 122 | 134 | 99 | 39 | 36 | 35 | 35 | 43 | 46 |
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Jižně od vesnice protéká Hamerský potok, který zároveň tvoří hranici chráněné krajinné oblasti Český les. V jeho údolí se západně od vsi nachází přírodní rezervace Broumovská bučina a na protějším svahu leží přírodní rezervace Stráně Hamerského potoka.
Památné stromy
[editovat | editovat zdroj]- Dubová alej pod Broumovem
- Broumovské smrky v Hamerském údolí
- Broumovský smrk
- Broumovský jasan
- Lípy na Jalovém dvoře
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svaté Anny z let 1929–1931
- Pozdně barokní Jánský zámeček z konce 18. století
- Barokní Svatovítský zámek zámek z doby kolem roku 1750; sloužil jako lesní a báňský úřad
- Lovecký zámek Nový Haimhausen z let 1875–1876
- Barokní sousoší svatého Víta z roku 1749
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svaté Anny -
Jánský zámek -
Socha svatého Víta -
Jalový Dvůr pomník obětem první sv. války -
Zámek Nový Haimhausen -
Farský rybník -
Hamerský potok
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d PROCHÁZKA, Zdeněk. Český les - Tachovsko. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1994. ISBN 80-901122-2-6. S. 23.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. 682 s. Dostupné online. S. 40. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Broumov. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 290.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Tachov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 3. Archivováno 7. 3. 2023 na Wayback Machine.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Broumov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Broumov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
