Přeskočit na obsah

Brukvotvaré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Brassicales)
Jak číst taxoboxBrukvotvaré
alternativní popis obrázku chybí
Hlávkové zelí – nejznámější rostlina řádu (Brassica oleracea convar. capitata)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Bromhead
Synonyma
  • Akaniales, Batales, Capparales, Caricales, Gyrostemonales, Limnanthales, Moringales, Resedales, Salvadorales
  • kaparotvaré [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brukvotvaré (Brassicales) je poměrně široký řád začleněny podle taxonomického systému APG III mezi vyšší dvouděložné rostliny do kladu Rosids. Obsahuje 17 čeledí, 398 rodů a 4765 druhů, tj. asi 2,2 % ze všech druhů vyšších dvouděložných. Řád je rozšířen celosvětově, některé jeho čeledě jsou velmi významné (např. brukvovité), jiné zas mají jen minimální počet druhů vyskytujících se jen místně (např. Emblingiaceae, Setchellanthaceae). V České republice jsou původní jen čeledě brukvovité a rýtovité.[2][3]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Téměř všechny rostliny řádu produkují glykosidy, konkrétně glukosinoláty, které se štěpí enzymem myrosinasou při poruše rostlinného pletiva a vydávají typickou štiplavou vůni. Obsahují isothiokyanáty (nazývané také hořčičné oleje) které mají výrazné organoleptické vlastnosti jako zápach a ostrou chuť; některé isothiokyanáty mají i prokazatelné antikarcinogenní účinky, např. sulforafan. Předpokládá se, že tyto látky rostliny původně vynalezly jako ochranu proti býložravcům. Vývojem ale mnoho housenek motýlů z čeledě běláskovitých si vyvinulo na obranu detoxikační mechanizmus a listy rostlin spásají.

Opadavé nebo stále zelené rostliny tohoto řádu mají tvar bylin, keřů i stromů. Jejich listy jsou nejčastěji střídavé, jednoduché, málokdy složené, většinou jsou sice bez palistů ale někdy mají i palisty trnité. Velká rozmanitost a odlišnost zařazených čeledí se projevuje hlavně stavbou květů a typem plodů.

Rostliny jsou to jsou nejčastěji dvoudomé, někdy však jednodomé nebo mnohomanželné. Květy jsou často uspořádány do hroznovitých květenství a jsou zpravidla pravidelné s rozlišenými květními obaly. Čtyři (výjimečně pět) opadavých kališních lístků je uspořádáno ve dvou kruzích. Čtyři (výjimečně pět) oválných korunních lístků vyrůstá v jednom kruhu proti sobě do kříže. Ve květu je 6 nebo mnoho tyčinek nacházejících se pod svrchním semeníkem. Při nejčastější variantě, při 6 tyčinkách, jsou ve vnitřním kruhu 4 delší a ve vnějším 2 kratší. Gyneceum je parakarpické. Převážně dvoupouzdrý semeník, s jediným nebo více vajíčky, se skládá zpravidla ze dvou plodolistů (někdy až z pěti) a bývá rozdělen nepravou, blanitou přepážkou; placentace je nástěnná. Čnělka je nejčastěji jedna (někdy až pět). Nektar produkují žlázky v květním lůžku.

Často dochází k samoopylení, kdy prašníky delších tyčinek se otevřou a pyl se vysypává na bliznu. U některých rodů jsou květy protogynické, u nich dozrává blizna v květu dříve než prašníky a tím se zvyšuje pravděpodobnost opylení cizím pylem nebo se tyčinky se zralým pylem stáčejí stranou a pyl nevypadává na bliznu. Plodem bývá často šešule, šešulka nebo struk, mají dvě od spodu se otvírající chlopně. Někdy je plodem jednosemenná nažka nebo bobule s mnoha semeny. Typickými znaky pro potřebu určení druhu je typ plodu, tvar nektarových žlázek a poloha kořínku v semeni.[2][4][3][5]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

V některých starších systémech, např. v Cronquistově, se tento řád nazýval Capparales a patřily do něj čeledě brukvovité, kaparovité, moringovité, rýtovité a Tovariaceae. S nástupem moderního kladistického způsobu třídění (systém APG III) se dočkal samotný řád se přejmenování, byla změněna kmenová čeleď. Dále byly z čeledě kaparovitých vyděleny 4 rody a ty vytvořily samostatné čeledě: luštěnicovité, Koeberliniaceae, Pentadiplandraceae a Setchellanthaceae, jeden rod byl také oddělen z čeledě mýdelníkovitých a vznikla čeleď Emblingiaceae. Do řádu byly dále přesunuty čeledě Bataceae a Gyrostemonaceae ze zrušeného řádu Batales, čeleď papájovité ze zrušeného řádu Violales, čeleď Akaniaceae z řádu Sapindales, čeleď salvadorovité z řádu jesencotvarých a čeledě lichořeřišnicovité a voďankovcovité z řádu Geraniales. V případě některých čeledí ještě probíhají další studie, které mohu taxonomii řádu pozměnit.

V samotném řádu není příbuznost jednotlivých čeledí stejná, vzájemné fylogenetické vztahy jsou znázorněný zde:[2][5] 

   ◄────┬──┬──┬──┬──┬──┬──┬──┬──┬─── brukvovité Bromhead
        │  │  │  │  │  │  │  │  └─── luštěnicovité (Pax) Airy Shaw
        │  │  │  │  │  │  │  └────── kaparovité Jussieu
        │  │  │  │  │  │  ├───────── Tovariaceae Pax
        │  │  │  │  │  │  ├─────┬─── rýtovité (S. F. Gray) Berchtold et J. Presl
        │  │  │  │  │  │  │     └─── Gyrostemonaceae Endl.
        │  │  │  │  │  │  └───────── Pentadiplandraceae Hutch. et Dalziel
        │  │  │  │  │  └──────────── Emblingiaceae (Pax) Airy Shaw
        │  │  │  │  └───────────┬─── Koeberliniaceae Engl.
        │  │  │  │              ├─── Bataceae Perleb
        │  │  │  │              └─── salvadorovité Lindl.
        │  │  │  └────────────────── voďankovcovité R. Br.
        │  │  └───────────────────── Setchellanthaceae Iltis
        │  └────────────────────┬─── moringovité Martynov
        │                       └─── papájovité Dum.
        └───────────────────────┬─── Akaniaceae Stapf
                                └─── lichořeřišnicovité (DC.) Berchtold et J. Presl

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Ekonomický význam jednotlivých čeledi řádu je rozdílný. Jednoznačně nejrozšířenější a nejvíce využívané jsou rostliny z čeledě brukvovitých. Na pomyslnou druhou příčku patří, co se přínosu týká, rostliny z čeledí papájovitých, kaparovitých, moringovitých a lichořeřišnicovitých. U zbytku čeledí je ekonomický přínos z rostlin malý až nicotný.[5]

Přehled čeledí

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ HRONEŠ, Michal. BioLib.cz: Brukvotvaré [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 04.02.2010 [cit. 2012-04-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website: Brassicales [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.05.2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Brukvotvaré [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2012-04-15]. S. 79. Dostupné online. 
  4. ↑ KUCHYŇKOVÁ, Šárka. DP: Změny obsahových látek v brukvovité zelenině ... [online]. Masaryková universita, Lékařská fakulta, Brno, rev. 18.05.2007 [cit. 2012-04-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c BERRY, Paul. E. Brassicales [online]. Britannica - The Online Encyclopedia [cit. 2012-04-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brukvotvaré&oldid=23948535“