Brany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brany
Barokní sousoší Kalvárie z roku 1738 z Bran (stávalo před domem čp. 14) přemístěné do Libědic
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Počet obyvatel 0
Domů 0
Nadmořská výška 288 m
Lokalita
Obec Březno
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Březno u Chomutova (37,3 km²)
Zeměpisné souřadnice
Brany
Brany
Další údaje
Zaniklé obce.cz 4
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brany (německy Prahn) jsou zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála asi 3 km západně od Března, ke kterému jako místní část patřila. Zanikla v roce 1981 v důsledku těžby hnědého uhlílomu Nástup. Její katastrální území bylo připojeno ke katastrálnímu území Březno u Chomutova.[1]

Vesnice stála v nadmořské výšce 288 m n. m.[2] a protékala jí říčka Hutná. Na severu sousedila se Spořicemi, na západě s Naší, na východě s Brančíky a dále na jihu stály Tušimice.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen ze spojení „ves Branů“ nebo „ves Branovy rodiny“. Poprvé je zmiňován v predikátu Dobše z Bran. V průběhu dějiny se objevoval v řadě podob: Bronow (1571), Braun (1587), Bran (1606), Prahn (1787) nebo Brány (1848).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1402,[2][4] ale jiné zdroje uvádí uvádí již rok 1281,[1][5] nebo dokonce 1239.[6] V roce 1281 je zmiňován majitel vsi Čáslav. Kristianus von Ozza daroval roku 1328 daně vybrané v Branech oseckému klášteru a před koncem 14. století se vesnice objevuje ještě v predikátu Racka z Bran na Duchcově.[1] Dalším známým majitelem byl Dobš z Bran uváděný v roce 1402 (Dobusche de Bran)[4] nebo 1403.[5] Během 16. století Brany patřily k chomutovskému panství Lobkoviců. V roce 1606 vesnici koupil Linhart ze Štampachu, který ji připojil k ahníkovskému panství, ale po bitvě na Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován. Od královské komory potom panství v roce 1623 koupil Jaroslav Bořita z Martinic a až do zrušení poddanství připojil ke statku Ahníkov–Prunéřov.[6]

Ve vsi stávaly na dvou kruhových ostrůvcích obklopených příkopy, resp. rybníky, dvě tvrze.[7] Jedna z nich stála již od konce 13. do konce 15. století na ostrůvku v rybníce u poplužního dvora v severozápadní části vesnice. Počátkem 17. století postavili Štampachové na východní straně poplužního dvora pozdně renesanční zámek. Měl podobu jednoduché obdélné budovy s jedním patrem a nečleněným průčelím. V 18. století byl barokně přestavěn, ale pozdější úpravy jeho architektonickou podobu znehodnotily. Před likvidací vesnice zámek sloužil jako ubytovna pro zaměstnance státního statku.[6]

Brany ležely v zemědělské oblasti, kde se většina lidí živila chovem dobytka a pěstováním obilí, cukrové řepychmele. Ve vsi se nacházela pouze kaple a do kostela nebo do školy chodili místní do Račic.[1] Asi 1,5 km severovýchodně od vesnice byl v 70. letech 19. století otevřen důl Ludvík se 120 m hlubokou strojní šachtou, ze které se těžily uhelné sloje o mocnostech 2,8 m, 7,4 m a 6,6 m. Roční produkce byla maximálně 10 000 t a celkem se vytěžilo 60 až 80 tisíc tun uhlí, jehož část se prodávala do Chomutova.[8] Kromě dolu byla ve vesnici také cihelna.[1]

Po roce 1918 byly v Branech dva hostince, dva obchody, pracoval zde truhlář, švec a krejčí. Škola ve vesnici nebyla, takže děti musely docházet do Března. Železniční spojení zajišťovala trať z Chomutova do Března a vlaková zastávka byla asi jeden kilometr od vesnice. Po roce 1950 byla vesnice dosídlena přistěhovalci z vnitrozemí. Bylo zde také založeno JZD, ale později se sloužilo se státním statkem.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Pří sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 372 obyvatel (z toho 186 mužů). Kromě 46 Čechů a dvou cizinců byli ostatní německé národnosti. K římskokatolické církvi patřilo 366 lidí, po dvou členech zde měla církev evangelická a československá a dva lidé patřili k jiným církvím.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 bylo z 328 obyvatel 45 Čechů, 282 Němců a jeden cizinec. Kromě dvou evangelíků a čtrnáci lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů[12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980
Obyvatelé 220 267 283 325 354 372 328 160 160 155 41
Domy 29 33 36 43 47 49 57 47 . 38 11

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve vesnici stával původně renesanční zámek s hospodářským dvorem. Z menších památek bylo významné sousoší Kalvárie z roku 1738 přestěhované do Libědic. Kromě něj byly u domu čp. 4 dvě sošky svatého Floriána a západně od vesnice stával kamenný kříž z roku 1761 s reliéfy světců (svatý Donát, svatý Roch a svatý Florián).[13] Kříž byl po zničení vesnice přestěhován k Blahuňovu.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e PACHNER, Jaroslav. Spořice 2010. Spořice: Obec Spořice, 2010. 110 s. Kapitola Brány, s. 98–103. 
  2. a b Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 458, 459. 
  3. Seznam.cz. Historická mapa z 19. století [online]. Mapy.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  4. a b c PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl I. A–H). Svazek III.. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 142. 
  5. a b MUSIL, František; PLAČEK, Miroslav; ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-258-6. Kapitola Brany, s. 33. 
  6. a b c ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Brany – zámek, s. 50. 
  7. ČECH, Petr. Sídla drobné feudální šlechty 13. století. Památky, příroda, život. 1999, roč. 31, čís. 3, s. 91. ISSN 0231-5076. 
  8. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. Kapitola Přehled hnědouhelných dolů: Chomutovská oblast, s. 131–132. 
  9. a b BINTEROVÁ, Zdena. Brány a Brančíky. Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 4, s. 125–128. ISSN 0231-5076. 
  10. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209. 
  11. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I.. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 98. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 
  13. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Brany, s. 120. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]