Brančíky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brančíky
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Počet obyvatel 0
Domů 0
Nadmořská výška 290 m
Lokalita
Obec Březno
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Březno u Chomutova (37,3 km²)
Zeměpisné souřadnice
Brančíky
Brančíky
Zaniklé obce.cz 3
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brančíky (německy Prenzig) jsou zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála asi 2 km západně od Března, ke kterému jako místní část patřila. O zániku vesnice bylo rozhodnuto v roce 1981 spolu se sousedními Brany, ale těžba hnědého uhlílomu Nástup zde začala až po roce 2010.[1]

Vesnice stála v nadmořské výšce 290 m n. m. a podél jejího jižního okraje protékala říčka Hutná. Na severu sousedila se Spořicemi, na západě s Brany, na východě s Březnem a dále na jihu stály Tušimice.[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Německý název Prenzig mohl vzniknou poněmčením českého výrazu Branečky, který byl zdrobnělinou jména nedalekých Bran. Alternativním původem názvu je odvození z osobního jména Brančík ve významu vesnice Brančíkových lidí. V průběhu dějin se objevoval ve tvarech Prenczik (1541), Branczyk (1606) nebo Prenzig (1787) aj.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1541,[4][3] ale Jaroslav Pachner uvádí již rok 1440 uvedený v privilegiu Plichty ze Žerotína, které upravovalo povinnosti místních ke kostelu v Březně. V sedmdesátých letech 16. století získal ves Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic jako součást věna jeho manželky Anny z Fictumu. Od roku 1606 byly Brančíky součástí panství Linharta ze Štampachu, který o ně však již v roce 1620 přišel v rámci pobělohorských konfiskací. Od královské komory je o šest let později koupil Florián Jetřich ze Žďáru. Po roce 1671 byla vesnice připojena k ahníkovskému panství Jaroslava Bořity z Martinic. Na konci 18. století stálo ve vesnici jedenáct domů s 41 obyvateli, mlýn a cihelna.[1]

V 70. letech 19. století byl 1,3 km severně od vesnice otevřen důl Anna, kde se několika šachtami těžilo asi deset tisíc tun uhlí ročně a celková produkce dosáhla téměř sto tisíc tun. Ke konci stejného desetiletí byl otevřen také důl Pankrác, ve kterém se dvěma šachtami hlubokými dvacet až třicet metrů těžilo nekvalitní uhlí, a proto byl tento závod uzavřen již po vytěžení dvaceti tisíc tun uhlí.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 96 obyvatel (z toho 47 mužů), kteří byli kromě dvou Čechů německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání z roku 1930 měla vesnice 103 obyvatel (dvanáct české a 91 německé národnosti). Kromě jednoho evangelíka a sedmi lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980
Obyvatelé 74 86 86 90 92 96 103 50 34 24 1
Domy 11 13 14 16 16 14 19 10 . 7 1

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

U železniční zastávky stávala na sloupu s kompozitní hlavicí socha Piety z roku 1712.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PACHNER, Jaroslav. Spořice 2010. Spořice: Obec Spořice, 2010. 110 s. Kapitola Brančíky, s. 104–107. 
  2. Seznam.cz. Historická mapa z 19. století [online]. Mapy.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  3. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I.. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 142. 
  4. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 458, 459. 
  5. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. Kapitola Přehled hnědouhelných dolů: Chomutovská oblast, s. 132. 
  6. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209. 
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I.. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 98. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 
  9. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Brančíky, s. 115. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]