Prunéřov (zámek)
| Prunéřov | |
|---|---|
 Zámek v Prunéřově (1896) | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesanční |
| Výstavba | po roce 1590 |
| Přestavba | okolo roku 1630 počátek 20. století |
| Zánik | 1982 |
| Stavebník | Bohuslav Felix z Fictumu |
| Další majitelé | Martinicové, Firmianiové aj. |
| Poloha | |
| Adresa | Prunéřov, Kadaň,  Česko |
| Souřadnice | 50°24′20,4″ s. š., 13°16′41,4″ v. d. |
  Zámek Prunéřov | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prunéřov je zcela zaniklý zámek ve stejnojmenné, a z větší části též zaniklé, vesnici v okrese Chomutov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Předchůdcem zámku byla renesanční tvrz postavená pravděpodobně Bohuslavem Felixem z Fictumu po roce 1590, kterému byl majetek po porážce stavovského povstání zkonfiskován. Písemné prameny tvrz však zmiňují až v roce 1623, kdy prunéřovské panství koupil Jaroslav Bořita z Martinic a spojil ho s panstvím ahníkovským. Jeho potomkům patřila obě panství až do roku 1791. Jaroslav Bořita nechal kolem roku 1630 přestavět tvrz na renesanční zámek s projevy některých barokních prvků.[1]
Od roku 1791 zámek patřil rodu Firmianiů, od roku 1840 hrabatům z Wolkensteinu a Trostburku. V roce 1880 ho koupil průmyslník František Preidl, po němž ho zdědil Emanuel Karsch. Oba se podíleli na novorenesanční přestavbě a dalších úpravách, které probíhaly v první čtvrtině dvacátého století. Při jejich úpravách zanikla část barokních i renesančních prvků.[2]
Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován a využíván postupně krajskou školou ROH, ředitelstvím dolu Nástup a byla v něm provozovna Družstva invalidů Nisatex. Ve druhé polovině dvacátého století obec Prunéřov ustoupila těžbě hnědého uhlí a samotný zámek byl zbořen v roce 1982.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Podobu původní tvrze neznáme.[1] Při přestavbě Jaroslava Bořity z Martinic získal zámek pozdější dvoukřídlou podobu s půdorysem písmene L. Obě křídla kryly sedlové střechy ukončené třemi štíty, které byly zdobené toskánskými pilastry. Přízemní místnosti byly zaklenuté valenými klenbami a místnosti v patře měly stropy ploché. Hlavním prostorem zámku byla lomená síň s valenou klenbou s lunetami.[2]
Při novorenesančních úpravách bylo přistavěno schodiště do zahrady v severním průčelí a půlválcová věž ve vnitřním nároží obou křídel, ve které byl nový vstup. Do členitého podkroví byly také vestavěny nové obytné prostory. Z původních fasád se zachovala jen korunní římsa.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c MUSIL, František; PLAČEK, Miroslav; ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-285-6. Kapitola Prunéřov, s. 275–277.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Prunéřov – zámek, s. 391–393.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prunéřov na Wikimedia Commons - Zámecké nádvoří na webu Zaniklé obce a objekty po roce 1945
