Bell X-16

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bell X-16
Bell X-16.jpg
VýrobceBell Aircraft Corporation
Vyrobeno kusů0
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bell X-16 měl být špionážním letadlem pro provádění leteckého průzkumu z velkých výšek. Označení X v názvu letounu, které se používalo pro experimentální letadla, mělo skrýt skutečný záměr letounu.[1][2] Letadlo bylo objednáno na zakázku Letectva Spojených států amerických (USAF), ale výroba byla ukončena ve prospěch letounu Lockheed U-2, který vznikl na popud CIA.[3]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

V březnu 1953 v době, kdy probíhala korejská válka, vydalo USAF specifikaci požadavků na nový průzkumný letoun určený pro lety ve vysokých výškách, dle předchozího návrhu majora John D. Seaberga.[4] Podle specifikace měl vzniknout průzkumný letoun, který měl být schopný vystoupat do výšky nejméně 21 340 metrů, s doletem alespoň 2 800 km, letoun měl dosahovat podzvukové rychlosti. K pohonu měl využívat buď proudový motor nebo turbovrtulový motor. Letoun měl unést 45–318 kg fotografického vybavení. Výzbroj i katapultovací zařízení mělo být oželeno ve prospěch ušetření hmotnosti. Ochranu letounu měla zajišťovat výška letu.[4]

Major Seaberg spolu s Williamem Lamarem oslovili společnosti Bell aircraft, Fairchild AircraftGlenn L. Martin Company. Letectvo uzavřelo s touto trojicí společností smlouvy, které trvaly od 1. července 1953 do konce roku. Společnosti Bell aircraft a Fairchild Aircraft měly dodat vlastní návrhy letadel, Glenn L. Martin měl dodat návrh upraveného letoun RB-57 Canberra pro lety ve velkých výškách. Následující rok posoudilo Wright Fields (působiště majora Seaberga a Lamara) dodané návrhy, které byly označeny Fairchild MX-2147 , Bell MX-2147 a Martin Model 294.[4]

Podplukovníka Joseph J. Pelligriniho z průzkumné jednotky na velitelství Air Research and Development Command (ARDC) zaujal návrh na úpravu letounu B-57. Seaberg na velitelství ARDC v Baltimoru představil během třech schůzek výsledky projektu. Po třetí schůzce obdržel od Kellyho Johnsona nevyžádaný návrh letounu k posouzení. Návrh Kellyho Johnsona byl zamítnut, protože už byly schváleny projekty na modifikaci RB-57 a Bell X-16. Byl postaven letoun RB-57D a zahájena výroba letounů X-16, která byla, ale v polovině roku 1956 ukončena.[4] Mohlo za to rozhodnutí prezidenta Dwight D. Eisenhowera, který špionážní lety přesunul z kompetence letectva na CIA.[5] Tou dobou už měl za sebou první let letoun U-2.

USAF objednalo 28 letadel X-16, ale žádné z nich nebylo dokončeno.[1][2] Když byl projekt ukončen, byl jeden z objednaných letounů dokončen na 80 %.[1]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Dolet: 2 800 km (požadavek)[3]
  • Dostup: 21 340 m a více (požadavek)[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c JENKINS, Dennis R.; LANDIS, Tony; MILLER, Jay. AMERICAN X-VEHICLES Centennial of Flight Edition SP-2003-4531 An Inventory—X-1 to X-50 [online]. Washington, DC: NASA, 2003-06 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. ISBN 978-1493699971. (anglicky) 
  2. a b Bell X-16: When is an X-Plane not an X-Plane [online]. Aerotechnews, 2021-07-23 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d X-16 [online]. Global Security [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (en ) 
  4. a b c d SP-4404;LIQUID HYDROGEN AS A PROPULSION FUEL,1945-1959 Part II : 1950-1957 7. New Initiatives in High-Altitude Aircraft [online]. NASA [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Bell X-16 [online]. hitechweb [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. 
  6. X-16 Specifications [online]. Global Security [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

MERLIN, Peter W. Unlimited horizons : design and development of the U-2. Washington, DC: NASA, 2017. Dostupné online. ISBN 978-1626830257. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]