NASA AD-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
NASA AD-1
AD-1 v letu
AD-1 v letu
Určeníexperimentální letadlo
PůvodSpojené státy americké
VýrobceRutan Aircraft Factory*[1]
První let21. prosince 1979
Vyřazenosrpen 1982
Charaktervyřazeno
UživatelNASA
Vyrobeno kusů1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NASA AD-1 nebo také Ames Dryden 1 či Rutan Model 35[2] bylo americké experimentální letadlo s proudovým pohonem, které posloužilo k výzkumu šikmého křídla, které také někdy bývá označované jako nůžkové křídlo. Křídlo tohoto letounu bylo umístěné na otočném čepu a během letu se mohlo otočit z konfigurace přímého křídla do polohy, kde svíralo s trupem úhel až 60 °.[3]

Koncept otočného křídla byl oživen konstruktérem Robertem T. Jonesem, který analyzoval šikmé křídlo v aerodynamických tunelech NASA Ames Research Center. Výsledkem jeho analýz bylo zjištění, že použitím otočného křídla, by bylo možné zlepšit úsporu paliva.[3]

Jediný vyrobený letoun je součástí sbírek Hillerova leteckého muzea v kalifornském San Carlos.[4]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

AD-1 byl letoun s proudovým pohonem o jehož pohon se starala dvojice motorů Microturbo TRS18. Každý z těchto motorů produkoval tah o statické síle 0,98 kN na úrovni hladiny moře. Ty byly připevněny k trupu letounu pomocí krátkých pylonů. Pohonné hmoty pro tyto motory se nacházely ve dvou palivových nádržích, jejichž celkový objem byl 72 galonů.[pozn. 1][5]

Křídlo letounu bylo spojeno s trupem pomocí valivého ložiska o průměru 14 palců. Sestava čepu byla navržena tak, aby nedošlo k odtržení křídla od trupu při selhání ložiska. O natáčení křídla se staral elektromotor spolu s převodovkou, který byl součástí čepu. Plné otočení křídla o 60 ° trvalo přibližně 20 s. Elektronické koncové spínače umožňovaly rotaci křídla v rozsahu 0 až 60 °. Mechanické koncové dorazy pak omezovaly pohyb křídla na -2 °a 62 °.[6]

Letoun byl vybaven pevným podvozkem, který byl namontován v blízkosti trupu, aby byl snížen aerodynamický odpor.[7]

Konstrukce letounu byla vyrobena z kompozitních materiálů, převážně pak ze sklolaminátu.[7]

V letadle byl instalován datový systém, který data ze senzorů přeposílal pozemní přijímací stanici.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

OWRPRA vystavený v muzeu National Air and Space Museum Steven F. Udvar-Hazy Center

První koncepty letadel s šikmým křídlem pochází z období 2. světové války. Byly jimi koncepty Blohm & Voss P 202 konstrukčního týmu vedeným Richardem Vogtem, případně koncept Messerschmitt Me-P-1109, který koncept letadla s šíkmým křídlem rozvinul do dvouplošné podoby.[8] [9] Erich von Holst měl také na základě práce Dietricha Küchemanna sestrojit několik modelů mezi něž měly patřit i dvouplošníky s otočným křídlem.[10]

První zmínka o výzkumu šikmého křídla na území Spojených států pochází z roku 1946, kdy John P. Campbell a Hubert M. Drake prováděli zkoušky ve větrném tunelu s konceptem šikmého křídla od Roberta T. Jonese v Langley Memorial Aeronautical Laboratory, které spadalo pod NACA.[11]

Na tyto práce navázal bezpilotní letoun OWRPRA označovaný také jako OWRA s šikmým křídlem od Roberta T. Jonese.[12] Letový program OWRPRA probíhal nad vyschlým dnem jezera Rosamond na Edwardsově letecké základně. Celkem mohl letoun podniknout tři lety. Tento program poskytl informace, které vedly k letovému testování pilotovaného letadla se šikmým křídlem, nazývaného AD-1.[13]

Specifikace (AD-1)[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[14]

  • Posádka: 1
  • Délka: 11,83 m (38,8 ft)
  • Rozpětí křídla(přímé): 9,85 m (32,3 ft)
  • Rozpětí křídla(60 °): 4,93 m (16,2 ft)
  • Výška: 2,06 m (6,8 ft)
  • Plocha křídel: 8,6 m2 (93 sq ft)
  • Profil křídla: NACA 3612-02, 40[15]
  • Prázdná hmotnost: 658 kg (1 451 lb)
  • Vzletová motnost: 973 kg (2 145 lb)
  • Pohonná jednotka: 2 × proudový motor Microturbo TRS 18, každý o tahu 0,98 kN

Výkony

  • Maximální rychlost: 320 km/h (200 mph)
  • Dostup: 3 658 m (12 001 ft)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ V publikaci není specifikováno o jaký druh galonu se jedná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ LARRIMER, Bruce I. Thinking obliquely : Robert T. Jones, the Oblique Wing, NASA's AD-1 Demonstrator, and its legacy. Washington, DC: NASA, 2013. 269 s. Dostupné online. ISBN 978-1626830059. (anglicky) 
  2. ↑ LINEHAN, Dan. Burt Rutan's race to space : the Magician of Mojave and his flying innovations. Minneapolis: Zenith Press, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7603-3815-5. S. 59. (anglicky) 
  3. ↑ a b GIBBS, Yvonne. Past Projects - AD-1 Oblique Wing [online]. NASA, 2017-05-10 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Thinking obliquely : Robert T. Jones, the Oblique Wing, NASA's AD-1 Demonstrator, and its legacy, s. 136.
  5. ↑ Thinking obliquely : Robert T. Jones, the Oblique Wing, NASA's AD-1 Demonstrator, and its legacy, s. 88–89,218.
  6. ↑ Thinking obliquely : Robert T. Jones, the Oblique Wing, NASA's AD-1 Demonstrator, and its legacy, s. 219.
  7. ↑ a b CONNER, Monroe. NASA Armstrong Fact Sheet: The AD-1 [online]. NASA, 2015-05-12, rev. 2017-08-07 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Me P 1109 ScissorsWing (Oblique Wing) Nazi Xplane [online]. [cit. 2022-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  9. ↑ Thinking obliquely : Robert T. Jones, the Oblique Wing, NASA's AD-1 Demonstrator, and its legacy, s. 19–20.
  10. ↑ Thinking obliquely : Robert T. Jones, the Oblique Wing, NASA's AD-1 Demonstrator, and its legacy, s. 20–21.
  11. ↑ Thinking obliquely : Robert T. Jones, the Oblique Wing, NASA's AD-1 Demonstrator, and its legacy, s. 22.
  12. ↑ Thinking obliquely : Robert T. Jones, the Oblique Wing, NASA's AD-1 Demonstrator, and its legacy, s. 65-69.
  13. ↑ CALZADA, Ruby. Oblique Wing Research Aircraft (OWRA) [online]. NASA, 2006-09-27, rev. 2015-10-22 [cit. 2022-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-22. (anglicky) 
  14. ↑ Linehan, s. 59.
  15. ↑ LEDNICER, David. The incomplete Guide to Airfoil Usage [online]. 2010-09-15 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LINEHAN, Dan. Burt Rutan's race to space : the Magician of Mojave and his flying innovations. Minneapolis: Zenith Press, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7603-3815-5. S. 59. (anglicky) 
  • LARRIMER, Bruce I. Thinking obliquely : Robert T. Jones, the Oblique Wing, NASA's AD-1 Demonstrator, and its legacy. Washington, DC: NASA, 2013. 269 s. Dostupné online. ISBN 978-1626830059. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Americké experimentální letouny
1–25
X-1 • X-2 • X-3 • X-4 • X-5 • X-6 • X-7 • X-8 • X-9 • X-10 • X-11 • X-12 • X-13 • X-14 • X-15 • X-16 • X-17 • X-18 • X-19 • X-20 • X-21 • X-22 • X-23 • X-24A/B • X-25
26–50
X-26 • X-27 • X-28 • X-29 • X-30 • X-31 • X-32 • X-33 • X-34 • X-35 • X-36 • X-37 • X-38 • X-39 • X-40 • X-41 • X-42 • X-43 • X-44 MANTA • X-44 (UAV) • X-45 • X-46 • X-47A/B/C • X-48 • X-49 • X-50
nad 50
X-51 • X-52* • X-53 • X-54 • X-55 • X-56 • X-57 • X-58** • X-59 • X-60 • X-61 • X-62 • X-63** • X-64** • X-65 • X-66
Související
D-558-1 • D-558-2 • M2-F1 • M2-F2 • M2-F3 • HL-10 • AD-1 • HiMAT • XQ-58 • ANCILLARY • Liberty Lifter • SPRINT
* nebylo přiřazeno kvůli možné záměně s B-52, ** nebylo přiřazeno
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=NASA_AD-1&oldid=23448797“