Barvínkovec růžový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxBarvínkovec růžový
alternativní popis obrázku chybí
Barvínkovec růžový (Catharanthus roseus)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď toješťovité (Apocynaceae)
Rod barvínkovec (Catharanthus)
Binomické jméno
Catharanthus roseus
(L.) G. Don, 1836
Synonyma
  • Vinca rosea
  • barvínek růžový
  • katarantus růžový
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květ barvínkovce růžového

Barvínkovec růžový (Catharanthus roseus) je stálezelena, nízká, tropická rostlina neúnavně kvetoucí četnými, asi 4 cm velkými květy růžovofialové barvy. Je jedním z osmi druhů rodu barvínkovec, které jsou téměř všechny původem z ostrova Madagaskar. Rostlina byla v minulosti pod jménem barvínek růžový (Vinca rosea) součásti rodu barvínek, později byla přeřazena do rodu barvínkovec.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tato krásná a užitečná rostlina pochází z afrického Madagaskaru a díky hezkým květům a léčivým účinkům byla rozšířena do všech tropických i řady subtropických oblastí světa. Původně byla zavedena do okrasných zahrad a parků, tam zplaněla a dostala se do volné přírody; někdy se dokonce stává nekontrolovaně šířeným plevelem (např. na Floridě a Havaji). Ve Střední Evropě, kde je pro ni příliš chladné klima, bývá pěstována jako letnička nebo pokojovka.[4][5][6]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Planý barvínkovec se vyskytuje na pastvinách, loukách, ve světlých lesích i v pobřežních dunách a na narušených místech. Pěstovaný nejlépe roste v teplých, humózních, písčitých a dobře odvodněných půdách s dostatkem vápníku. Jen při vzcházení potřebuje rostlina občasnou zálivkou, zakořeněná je odolná vůči suchu. K růstu jí postačí polostín, ale aby nasadila hojnost celoročně se vytvářejících květů, potřebuje stanoviště s dostatkem slunce. V zemině bohaté na živiny tvoří hodně lodyh a málo květů.[1][7][8]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalý, stálezelený polokeř dosahující výšky 30 až 60 cm. Od báze hustě rozvětvené lodyhy jsou plazivé, vystoupavé až vzpřímené a jsou porostlé vstřícnými, křižmostojnými, lesklými, tmavě zelenými listy s krátkými řapíky. Jejich slabě kožovité eliptické až obvejčité čepele bývají dlouhé 3 až 10 cm a široké 1 až 3 cm, u báze jsou zúžené, na vrcholu tupé a po obvodě celokrajné, mají světlou střední žilku a 7 až 11 párů žilek postranních. Z poraněné lodyhy prýští bílý latex.

Pětičetné květy na krátkých stopkách vyrůstají jednotlivě nebo po dvou až třech; jsou oboupohlavné. Bývají velké 3 až 5 cm a mají úzkou cylindrickou korunní trubku, téměř 3 cm dlouhou. Nežláznatý kalich má pět úzce podlouhlých šídlovitých plátků asi 5 mm dlouhých. Koruna nálevkovitého tvaru je tvořena pěti obvejčitými rozestálými plátky, v poupěti spirálovitě stočenými, které se překrývají směrem doleva a jsou zbarveny obvykle růžově s tmavším středem. Pět tyčinek přirostlých k vnitřku korunní trubky nese volné prašníky. Gyneceum je tvořeno dvěma semeníky s mnoha vajíčky. Společná štíhlá čnělka má širokou bliznu. Květy jsou přizpůsobeny k opylování hmyzem s dlouhým sosákem, např. motýly, kteří přilétají pro nektar uvolňovaný ze žlázek ve spodu květů. Druh je schopen také samoopylení. Ploidie druhu je 2n = 16.

Plodem je souplodí dvou úzce válcovitých, 2 až 3,5 cm dlouhých měchýřků. Ve zralosti měchýřky podélně pukají a uvolňují množství drobných hnědočerných bradavičnatých semen velkých asi 2 mm. Dozrávají průběžně celoročně, obdobně jako kvetou květy.[1][2][3][5][7][8]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

V přírodě se rostliny rozšiřují převážně semeny, kterých produkují dostatek; bývají rozptylována větrem i vodou a s oblibou je roznášejí mravenci. Pěstované rostliny bývají rozmnožovány vrcholovými polovyzrálými řízky sázenými do kypré a vlhké půdy, nejlépe při spodním ohřevu a vysoké vzdušné vlhkosti. Množí se i semeny udržovanými do vyklíčení ve stínu, a to při teplotě okolo 25 °C. Za dobrých podmínek vyklíčí za dva až tři týdny. [5][7][8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Barvínkovec růžový je významný pro farmacii. V rostlině je obsaženo více než 70 alkaloidů, např. vinkristin je účinný v léčbě leukemie u dětí a vinblastin se používá při Hodgkinově nádorovém onemocnění mízních uzlin. O významnosti rostliny nelze pochybovat, neboť synteticky vyráběný vinkristin používaný k léčbě leukémie je ve srovnání s přírodním produktem účinný pouze z 20 %. Výtažky z rostlin se používají i při hypertenzi, diabetu a chorobách ledvin.[zdroj?]

V tropech se pěstuje jako okrasná stále kvetoucí rostlina lemující záhony i jako přenosná zeleň. Je považována za vhodnou půdopokryvnou rostlinu. Ve středoevropských podmínkách se používá jako letnička, brzy z jara se ve skleníku ze semen předpěstují mladé rostliny a s příchodem léta se vysadí na záhon. Barvínkovec lze pěstovat i jako pokojovou rostlinu umístěnou na plném slunci (s teplotou trvale nad 15 °C). Brzy na jaře je nutno rostlinu seříznout, aby se rozrostla a dobře kvetla.

Pro zahradní použití byly vyšlechtěny mnohé kultivary, z nichž některé jsou malého vzrůstu, kompaktní nebo mají překrývající se okvětní lístky. Také byla rozšířena barevná škála květů, existují světle růžové, sytě růžové, červené, fialové, bílé a často mívají kontrastní očko.[7][8][9][10][11]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SVOBODOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Catharanthus roseu [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.01.2011 [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Dendrologie.cz: Catharanthus roseus [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 18.1.2007 [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b KUNTE, Libor; ZELENÝ, Václav. Okrasné rostliny tropů a subtropů. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-1548-3. Kapitola Catharanthus roseus, s. 102-103. 
  4. HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Catharanthus roseus [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Invasive Plants: Catharanthus roseus [online]. Bionet-International, Egham, Surrey, UK [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Pacific Island Ecosystems at Risk (PIER): Catharanthus roseus [online]. Hawaiian Ecosystems at Risk project (HEAR), Puunene, HI, USA, rev. 24.01.2013 [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d Catharanthus roseus [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK [cit. 2016-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-10-2016. (anglicky) 
  8. a b c d Plant Finder: Catharanthus roseus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Catharanthus roseus [online]. National Headquarters, National Tropical Botanical Garden, Kalaheo, HI, USA [cit. 2016-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-11-2010. (anglicky) 
  10. CHRISTMAN, Steve. Florida plant encyclopedia: Catharanthus roseus [online]. University of Florida, Tallahassee, FL, USA, rev. 26.08.2012 [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Catharanthus roseus [online]. Plantrescue.com, Santa Rosa, CAL, SA. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]